Seriály - podrubrika Víra a rozum
Cesty k víře Vcházím do nevelkého pokoje. Je plný knih a na nevelkém psacím stole leží stohy papíru. Na křesle uprostřed pokoje sedí Michael Paul a s úsměvem vítá svého nového hosta. Usedám naproti němu a prohlíží si tváře slavných teologů, jejichž podobizny se na mě nehybně dívají ze stěny. Kardinál Newman mezi nimi zaujímá významné místo, a tak ne náhodou začínáme mluvit právě o něm... Dialog není jen ospravedlnitelný, ale je přímo nutný V současné době se často hovoří o interdisciplinárním dialogu. I mnozí přírodovědci jsou dnes přesvědčeni, že se jednooborové bádání jednotlivých vědních oborů vyčerpalo, protože každý z nich své poznatky rozšiřuje spíše co do množství a hloubky než kvalitativně. Nad tím se zamýšlí profesor matematické analýzy a proděkan Přírodovědecké fakulty UP Jan Andres... Evangelizace bez dialogu s kulturami je jen náboženská agitace Dlouholetého univerzitního kaplana u sv. Salvátora v Praze, prof. Tomáše Halíka, není třeba dlouze představovat. V následujícím rozhovoru se zamýšlí nad svými nedávnými cestami do Oxfordu a na Antarktidu, nad vztahem sekularizace a religiozity, nad globalizací a evangelizací. Transgenní organizmy V jedné z uplynulých částí našeho cyklu Víra a rozum jsme otevřeli téma genetických manipulací. Hovořili jsme o klonování a o etických otázkách, které jsou s ním spojené. K této problematice se opět vracíme v tomto rozhovoru s ředitelkou Ústavu experimentální botaniky AVČR Dr. Ivanou Macháčkovou... Klonování člověka a bioetické problémy Vědci z americké společnosti "Advanced Cell Technology" seznámili veřejnost s tím, že jako první naklonovali lidské embryonální buňky. Prostřednictvím rozhovoru s profesorem Josefem Sykou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se nyní seznámíme s úhlem pohledu lékařů a lékařských vědců na problematiku klonování... Víra a fundamentální teologie V encyklice Fides et ratio papež Jan Pavel II. zdůrazňuje, že "svět a vše, co se v něm odehrává, (...) jsou skutečnosti, jež jsou nahlíženy, analyzovány a posuzovány prostředky vlastními rozumu, avšak bez toho, že by z tohoto procesu byla vyloučena víra. Ta nezasahuje, aby svrhla autonomii... Evoluce je slučitelná s křesťanstvím Dříve než se mons. Josef Žyčiňski stal lublinským arcibiskupem, napsal doktorát a habilitaci z filozofie fyziky. Jednalo se o relativistickou kosmologii, témata spojená jak s vývojem vesmíru, tak také s otázkou stvoření a vlastnostmi času. Dnes přednáší filozofii vědy na Filozofické fakultě... O encyklice Fides et ratio a mezioborovém dialogu "Člověk má mnoho možností, jak podporovat pokrok v poznání pravdy a tak činit svou existenci stále lidštější," napsal Jan Pavel II. ve své encyklice Fides et Ratio, ve které se zabývá, jak název sám napovídá, vztahem rozumu a víry. Dr. Jiří Skoblík z Katolické teologické fakulty UK... Aby se odstranila relativizace pravdy, je třeba začít od fyziky Již od dob Descartesa začali někteří myslitelé pociťovat neshodu mezi přírodními vědami a náboženskou vírou. Proto se domnívali, že exaktní věda nakonec víru úplně vytlačí z naší reality. Takový pohled vytvořil mezi vědou a vírou jistou propast. Prof. Miloše Lokajíčka z Fyzikálního ústavu... Vatikánská observatoř se stala místem "intelektuálního kvašení" V červenci roku 2001 se konal v budově papežského paláce v Castelgandolfu osmý ročník letní školy astrofyziky. Mezi účastníky, kteří přijeli z celého světa, byl také mladý jezuita Pavel Gábor. Dříve než vstoupil do jezuitského řádu, studoval fyziku elementárních částic v Praze... další >
| 
