Publicistika - podrubrika Reportáže, reflexe, sloupky
90 let papežského rozhlasu
Johana Bronková Osm Petrových nástupců promlouvalo ke světu skrze mikrofony Vatikánského rozhlasu. Při jeho výročích a setkáních s redaktory připomínali evangelizační poslání papežského rádia, jeho schopnost spojovat věřící celého světa až do nejodlehlejších koutů naší planety, přinášet radostnou zprávu o Boží blízkosti člověku vhod i nevhod, do nejrůznějších dějinných kontextů. Před 10 lety odešel profesor Mojmír Horyna
Johana Bronková Dnes uplynulo 10 let od chvíle, kdy byl na věčnost povolán profesor Mojmír Horyna, historik a teoretik umění, kterému vděčíme rovněž za záchranu mnoha převážně sakrálních památek v době kultuře nepřející. Odešel předčasně ve svých 65 letech a pocit určité nedořečenosti posiluje také skutečnost, že jeho vrcholné dílo dosud leží v nakladatelství. Jedinečná, vytoužená a velice milovaná
Papež František Předmluva ke knize nigerijské migrantky Jako sirotci hledající otce…
Jean-Luc Marion Francouzský filosof a teolog Jean-Luc Marion (1946), loňský laureát Ratzingerovy ceny, se v deníku L´Osservatore Romano (28.11.2020) zamýšlí nad recepcí poslední encykliky papeže Františka Fratelli tutti. Profesor Marion byl členem Papežské rady pro kulturu, kam ho jmenoval papež Benedikt XVI., a pravidelně spolupracuje s mezinárodním časopisem pro kulturu a teologii Communio. K osmdesátému výročí Messiaenova „Kvartetu pro konec časů“
Česká sekce RV Stalag VIII. A – takto se v německé vojenské organizaci nazýval zajatecký tábor ve Zhořelci, městečku, které dnes vyznačuje hranice mezi Německem a Polskem. Pomník u vjezdu do obce připomíná, že od 7. září 1939 do 8. května 1945, kdy Stammlager osvobodila ruská armáda, tudy prošlo 120 tisíc vězňů a upřesňuje: „Velký počet jejich úmrtí zapříčinil hlad, zima, nemoci a brutální vraždy ze strany vedení Stalagu“. Co je systémově relevantní? Poznámky ke koronaviru
Hanna-Barbara Gerl Falkovitz Filozofka Hanna-Barbara Gerl Falkovitz působila na univerzitách v Bayreuthu, Tübingenu, Eichstättu, Mnichově a Drážďanech. Zabývá se především moderními dějinami náboženství, fenomenologií a antropologií. Pro německou redakci Vatikánského rozhlasu v loňském roce navázala na tradici nedělních komentářů a silvestrovských úvah, které psal její zesnulý manžel, lékař a bioetik, professor Hans-Bernhard Würmeling. Vánoční fejeton
Tomáš Roule Letos ke mně mezi záplavou dalších přání k vánocům mobilem dorazily také záběry malé neteře a synovce, jak přicházejí k vánočnímu stromečku. Vidí dárečky od Ježíška a propuknou v jásot. Skáčou, smějí se, jásají. Jsou celé rozzářené. A pak nastane rozbalování dárečků. To napětí, když dítě rozbaluje balíček. Co tam asi je? Bude to ten dárek, o který jsem psal/a Ježíškovi? Nezapomněl na mně Ježíšek? A potom jásot, když dítě zjistí, že nezapomněl. Rozzářené tváře dětí prožívajících v tu chvíli nefalšované štěstí, čiré a hmatatelné. Na téhle zemi může být máloco krásnějšího. Víra na doraz
Richard Čemus Co se to jen stalo? Co končící rok 2020 s námi stačil udělat? Důkladně s námi zacloumal a nahnal nám strach, z toho, co je, a ještě víc z toho, co bude. Kam jsme se to propadli, kde vláda rozhoduje, můžeme-li sloužit mši svatou a kolik věřících se smí zúčastnit? Jak to, že člověk už nemůže jednoduše sednout za volant a vyrazit do sousedního Rakouska či Bavorska, nýbrž musí žádat o povolení, vázané na řadu podmínek. Pociťují to všichni jako újmu. Ale těm, kteří prošli komunistickou totalitou, to vyráží pot na čele. Sčítám maličké radosti…
Miloš Doležal Vánoční čas roku 2020. Krajina je holá, takřka bezbranná. Na mrazivém večerním nebi jiskří hvězdy. Planety Saturn a Jupiter se k sobě po 400 letech skulily jak dva ořechy a mezi mraky bylo na chvíli možné zahlédnout vesmírné divadlo. Lesy na Vysočině přízračně zrzaví-reziví. Jsou napadené kůrovcem a obrovské stroje, které do nich vjíždí a těží stromy jak sirky, připomínají neohrabané ještěry, zanechávající za sebou spoušť. Dlouhý je zástup přátel a blízkých, které přemohl covid a jež jsem letos vyprovázel do Věčnosti. Ikona Narození Páně
Jaromír Zádrapa Svatý Maxim vyznavač píše, že vtělený Kristus je ohniskem, ve kterém se sbíhají všechny linie vesmíru. Z tohoto důvodu nejstarší obrazy Narození Páně kladly Ježíšovu kolébku uprostřed obrazu, ale již od 6. století postupně docházelo ke změně kompozice. Ikona se postupně stává ikonou Mariánskou. I když hlavní místo zaujímá Matka Boží, teologický obsah obrazu se postupně rozšiřuje až ke stručnému shrnutí historie spásy člověka. Ikona Andreje Rubleva Narození Páně soustřeďuje několik scén, které se pokusíme vysvětlit.
další >
| 
