Nový portál Vatikánského rozhlasu

Záhřeb. 1. Národní setkání katolických rodin, eucharistická bohoslužba za účasti 400 tisíc lidí, Regina caeli
2. Nešpory v katedrále s kněžími a řeholníky, připomínka bl. kard. Aloise Stepinace.
3. Rozloučení na letišti v Záhřebu.

ad 1. V neděli dopoledne na záhřebském hipodromu na břehu řeky Sávy slavil Benedikt XVI. za účasti 400 tisíc lidí eucharistickou bohoslužbu u příležitosti prvního Národního setkání katolických rodin. Spolu s papežem koncelebrovalo 60 biskupů z Chorvatska a sousedních zemí a asi tisíc kněží. Každý dobře ví, že křesťanská rodina je zvláštním znamením Kristovy přítomnosti a lásky, poznamenal v úvodu své homilie Benedikt XVI. a s odkazem na slova bl. Jana Pavla II. zdůraznil nenahraditelný přínos rodin k evangelizaci:

„Autentická rodina, založená na manželství, je sama o sobě dobrou zvěstí pro svět. V naší době stále přibývá rodin aktivně spolupracujících při evangelizaci… V církvi nadešla hodina rodiny, která je zároveň hodinou misionářské rodiny.“

Papež pak poukázal na problém sekularizace šířící se zejména v Evropě:

„Absolutizuje se svoboda bez nasazení pro pravdu a jako ideál se pěstuje individuální blahobyt vyznačující se konzumací hmotných dober a pomíjivých zkušeností, opomíjením kvality mezilidských vztahů a nejhlubších lidských hodnot. Láska je redukována na sentimentální emoce a uspokojování pudových hnutí bez závazného vytváření trvalých pout vzájemné patřičnosti a bez otevřenosti pro život. Jsme povoláni odporovat této mentalitě!“

Benedikt XVI. pak připomněl nezbytnost konkrétního svědectví rodin, pokud jde o potvrzení nedotknutelnosti lidského života od početí do přirozeného skonu, a poukázal také na potřebu legislativních opatření, která budou podporovat rodiny v jejich rodičovském a výchovném poslání.

„Drahé rodiny, buďte odvážné! Neustupujte před sekularizovanou mentalitou, která podává společné soužití za přípravu nebo dokonce za náhražku manželství! Ukažte svým svědectvím života, že je možné milovat bezvýhradně jako Kristus a že není třeba mít strach ze závazku k druhé osobě! Drahé rodiny, radujte se z otcovství i mateřství! Otevřenost vůči životu je znamením otevřenosti pro budoucnost, důvěry v budoucnost a stejně jako úcta k přirozené mravnosti osvobozuje člověka, a nikoli umrtvuje!“

V závěru své homilie Benedikt XVI. vyzval chorvatské rodiny, aby se cítily povolány celým svým životem evangelizovat.

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Po mši svaté, vyznačující se hlubokou usebraností všech přítomných, následovala krátká promluva Svatého otce před modlitbou Regina caeli, v níž Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

„Jsem tady dnes, abych vás utvrdil ve víře, a darem, který vám nesu, je Petrova víra, víra církve! Současně však také vy dáváte mně tuto víru, obohacenou svojí zkušeností, radostí a utrpením. Dáváte mi zvláště svou víru prožívanou v rodině, abych ji já uchovával v odkazu celé církve. Vím, že nacházíte velkou sílu v Marii, Matce Kristově a naší Matce. V této chvíli se proto obracíme k Ní, duchovně spojeni s mariánskou svatyní Marija Bystrica, a svěřujeme jí chorvatské rodiny: rodiče, děti, prarodiče, cestu manželů, výchovné nasazení, profesionální i domácí práci. Prosme o její přímluvu, aby veřejné instituce stále více podporovaly rodinu, buňku společenského organismu.“

Po skončení mše svaté odjel Benedikt XVI. v papamobilu na 8km vzdálenou nunciaturu, kde se poté konal společný oběd se všemi přítomnými biskupy.

ad 2. Chorvatskou cestu Benedikta XVI. završilo setkání s biskupy, kněžími, řeholníky, řeholnicemi, seminaristy, novici a novickami. Papež je spojil s modlitbou u hrobu bl. Aloise Stepinace v záhřebské katedrále. Chrám zasvěcený P. Marii Nanebevzaté a Štěpánu Uherskému stojí na místě původního biskupského kostela, který na konci 11. století založil maďarský král Ladislav. Po více než stoletém budování stál dokončený chrám jen 22 let a v roce 1242 jej zbožili Tataři. I další pohnuté osudy záhřebské katedrály jsou dnes skryty pod unifikující novogotickou přestavbou. Za hlavním oltářem očekává vzkříšení tělo záhřebského arcibiskupa, Aloise Stepinace, blahořečeného Janem Pavlem II. v roce 1998, kdy by se tento mučedník komunistického režimu dožil sta let. Právě proti komunistické pomlouvačné kampani, která dodnes zavádí novináře a šíří předsudky, vystoupil rázně Benedikt XVI. ve své promluvě, při bohoslužbě nešpor. Papež označil život bl. kard. Stepinace za heroický a dosud inspirující:

„Zásluhy tohoto nezapomenutelného biskupa vyplývají bytostně z jeho víry. Ve svém životě měl oči stále upřeny na Ježíše a Jemu se vždycky připodobňoval, až se nakonec stal živým obrazem Krista, také trpícího. Právě díky svému pevnému křesťanskému vědomí dovedl odolat každému totalitarismu, když se v době nacistické a fašistické diktatury stal obhájcem židů, pravoslavných a všech pronásledovaných, a potom v době komunismu „advokátem“ věřících, zejména mnoha pronásledovaných a zabitých kněží. Stal se „advokátem“ Boha na této zemi, poněvadž houževnatě bránil pravdu a právo člověka žít s Bohem.“

Arcibiskup Stepinac nastoupil na záhřebský stolec v roce 1937, po třech letech působení co by koadjutor. Po Titově komunistickém převratu se stal jedním z nejsmělejších obhájců náboženské svobody. Hned v roce 1946 byl na pět let uvězněn a posléze internován v rodné vesnici Krašić. Kardinálské jmenování v roce 1953 na jeho situaci nic nezmění. Nejede do Říma jej převzít, protože by mu nebylo dovoleno se vrátit zpět. Roku 1960 umírá na následky choroby, kterou si odnesl z přísného kriminálu. Jak řekl papež, křesťanské mučednictví je svaté díky Kristu, jako odpověď na Jeho obětování, které přijímáme v eucharistii. Bl. Alois Stepinac odpověděl „ano“ – řekl papež a připomněl „násilí páchané na církvi během hrůzného komunistického pronásledování“, které ji právě díky lidem jako kard. Stepinac, nezlomilo:

„Chorvatští katolíci, zejména klérus, byli předmětem systematického útisku a zvůle, které měly vést ke zničení katolické církve, počínaje jejími nejvyššími místními představiteli. Toto obzvláště tíživé období bylo charakterizováno generací biskupů, kněží a řeholníků připravených zemřít, aby nezradili Krista, církev a papeže. Lidé viděli, že kněží nikdy neztráceli víru, naději a lásku, a zůstali tak vždycky sjednoceni. Tato jednota vysvětluje to, co je lidsky nevysvětlitelné, že totiž ani tak tvrdý režim si nedokázal podrobit církev.“

Benedikt XVI. zdůraznil, že také dnes, v novém sociálním kontextu je církev povolána být jednotnou a hledat nové cesty evangelizace s misijní odvahou. Vyzdvihl jako přednostní úkol biskupů službu smíření mezi rozdělenými křesťany a mezi křesťany a muslimy. Připomněl také, že mají svým kněžím nabízet jasné duchovní, věroučné a pastorační indikace.

„Drazí bratři, přilnout ke Kristu znamená „zachovávat jeho slova“ za všech okolností (srov. Jan 14, 23). V této souvislosti se blahoslavený kardinál Stepinac vyjadřoval takto: „Největším zlem naší doby je průměrnost v otázkách víry. Nedělejme si iluze… Buď jsme katolíci, anebo nejsme. Pokud jimi jsme, je třeba, aby se to projevovalo v každé oblasti našeho života“ (Homilie na sv. Petra a Pavla, 29. 6. 1943). Morální nauka církve, dnes často nepochopená, nemůže být zbavena evangelia.“

Kněze papež povzbudil, aby neztráceli elán a koordinovaně spolupracovali s laiky na nové evangelizaci. Ke všem zasvěceným se pak obrátil slovy připomínajícími absolutní nároky jejich cesty:

„Bůh ať je neustále vaším jediným bohatstvím: od Něho se nechejte přetvářet, abyste zviditelňovali pro dnešního člověka, žíznícího po opravdových hodnotách, svatost, pravdu, lásku k Nebeskému Otci. Neseni milostí Ducha, hovořte k lidem s výmluvností života proměněného novostí Velikonoc. Celá vaše existence se tak stane znamením a službou zasvěcení, které obdržel každý pokřtěný svým přivtělením ke Kristu.“

Benedikt XVI. v závěru vybídl chorvatskou církev, aby „pokorně a odvážně přijala úkol být mravním svědomím společnosti, solí země a světlem světa. Svěřil ji přímluvě místních světců a v první řadě bl. kardinála Stepinace, u jehož hrobu po skončení bohoslužby nešpor setrval v soukromé modlitbě.

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. při nešporách je ZDE

Z katedrály se papež odebral ke krátkému setkání s kard. Josipem Bozaničem a jeho pomocnými biskupy v přilehlé arcibiskupské rezidenci, zakončené společným fotem se seminaristy.

ad 3. 19. apoštolská cesta Benedikta XVI. se skončila po 19h. Oficiální rozloučení na záhřebském letišti se kvůli nepřízni počasí nekonalo. Došlo jenom k soukromému setkání a vzájemnému předání promluv mezi chorvatským prezidentem a papežem.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na rozloučenou je ZDE

Letadlo s papežem vzlétlo ve 20:30.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)