Pane prezidente,
vážení představitelé,
drazí bratři v biskupské službě,
drazí bratři a sestry,
moje návštěva ve vaší zemi se chýlí ke konci, a třebaže byla krátká, oplývala mnoha setkáními, která mi umožnila cítit se jako jeden z vás, jako součást vaší historie, a poskytla mi příležitost utvrdit putující církev Chorvatska ve víře v Ježíše Krista, jediného Spasitele.
Tuto víru, které se vám dostalo prostřednictvím odvážného a věrného svědectví mnoha vašich bratří a sester, z nichž někteří neváhali pro Krista a jeho evangelium zemřít, jsem tady nalezl živou a upřímnou. Chvalme Boha za hojné dary milosti, které svým dětem rozdává na jejich každodenní cestě! Rád bych poděkoval těm, kdo spolupracovali na organizaci této mojí návštěvy a jejího spořádaného průběhu.
Z těchto dní si odnáším v mysli a v srdci hluboké dojmy. Účast na mši svaté u příležitosti Národního dne rodin byla dnes dopoledne jednomyslná a procítěná. Včerejší setkání v Národním divadle mi umožnilo společně se zamyslet s představiteli občanské společnosti i náboženských komunit. Mládež mi pak na intenzivní modlitební vigilii ukázala rozzářenou tvář Chorvatska, která je obrácena do budoucnosti a osvícena živou vírou, jež je jako plamen drahocenné svítilny zděděné po předcích, a žádá si, aby byla během cesty střežena a živena. Modlitba u hrobu blahoslaveného kardinála Stepinace nám připomněla zvláštním způsobem všechny ty, kdo trpěli – a ještě dnes trpí – kvůli své víře v evangelium. Prosme nadále tohoto neochvějného svědka vzkříšeného Pána o přímluvu, aby každá oběť, každá zkouška, obětovaná Bohu z lásky k Němu a k bratřím, mohla být zrnem, které padne do země, odumře a přináší plod.
Velmi mne potěšilo zjištění, nakolik je ve vašem lidu dosud živá starobylá křesťanská tradice. Mohl jsem ji doslova nahmatat zejména při vřelém přijetí, kterého se mi dostalo, podobně jako tomu bylo při třech návštěvách blahoslaveného Jana Pavla II. a které je výrazem rozpoznání návštěvy Petrova nástupce, jenž přichází utvrdit své bratry ve víře. Tato životnost církve, kterou je třeba udržovat a posilovat, se zajisté projeví pozitivními účinky v celé společnosti díky spolupráci mezi církví a veřejnými institucemi, která, jak doufám, bude klidná a plodná. V době, kdy se zdá, že chybějí stabilní a důvěryhodné opěrné body, mohou křesťané „společně sjednoceni v Kristu“, uhelném kameni, nadále tvořit jakousi duši národa a pomáhat mu, aby se rozvíjel a prosperoval.
Ve chvíli svého návratu do Říma vás všechny svěřuji do rukou Božích. On, Dárce veškerého dobra a laskavá Prozřetelnost, ať stále žehná této zemi a chorvatskému lidu, udělí pokoj a prosperitu každé rodině.
Panna Maria kéž bdí nad dějinným putováním vaší vlasti i celé Evropy! K tomu vám s hlubokou vroucností uděluji své apoštolské požehnání.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy