Birmingham.
1. Beatifikace kard. Newmana
2. Setkání s biskupy Anglie, Walesu a Skotska
3. Rozloučení na letišti v Birmingham
Pesimistické prognózy, týkající se nepřijetí Benedikta XVI. ve Velké Británii, se nesplnily. ?Do ulic vyšly zástupy lidí, aby tak projevily svou víru,? domnívá se primas anglikánského společenství, Rowan Williams. Podle canterburského arcibiskupa se v jeho vlasti díky papeži víra znovu ocitla v popředí. Benedikt XVI. pomohl Britům pochopit, že značná část docela obyčejných lidí v této zemi věří v Boha a ve svátostný život církve, řekl v sobotu anglikánský primas, Rowan Williams, pro Vatikánský rozhlas.
ad 1. V neděli ráno se Benedikt XVI. přesunul spolu se svým doprovodem do Birgmighamu, aby zde beatifikoval kardinála Newmana. Liturgie se konala pod širým nebem v Cofton Park, kam přišlo 60 tisíc lidí vybavených pláštěnkami, protože předpovědi počasí nebyly příznivé. Nemuseli je však téměř použít.
Srdečnými ovacemi přijali slavnostní beatifikační formuli, jejímž vyslovením Benedikt XVI. neomylností svého úřadu vyzvedl k oltářní úctě jednoho z nejznámějších konvertitů z anglikanismu Johna Henryho Newmana, kterého Lev XIII. později jmenoval kardinálem. Benedikt XVI. ve své promluvě kupodivu nezačal líčením jeho hrdinských ctností, ale pozastavil se u 70. výročí tzv. ?Bitvy o Anglii?, kterou si Británie právě tuto neděli připomínala.
?Prožíval jsem a protrpěl dlouhá a temná léta nacistického režimu v Německu, a proto je pro mne hluboce dojemné, že mohu být při této příležitosti zde s vámi a připomenout si, kolik vašich spoluobčanů obětovalo svůj život ve statečném boji proti moci zhoubné ideologie. Myslím zejména na nedaleké Coventry, které v listopadu roku 1940 postihlo tak zdrcující bombardování a těžké ztráty na lidských životech. ?
Anglie má velkou tradici mučedníků, vyznavačů a učitelů, připomněl dále Benedikt XVI., a tato vytříbená tradice vydala v blahoslaveném John Henry Newmanovi bohaté plody, jež jsou znamením stálé přítomnosti Ducha svatého v hloubi Božího lidu.
?Motto kardinála Newmana Cor ad cor loquitur ?od srdce k srdci?, nám umožňuje proniknout do jeho chápání křesťanského života jakožto povolání ke svatosti, žité jako intenzivní touha lidského srdce vstoupit do vnitřního sdílení se Srdcem Božím. Připomíná nám, že věrnost modlitbě nás postupně proměňuje v božský obraz. V jednom ze svých vytříbených kázání napsal: ?Zvyk modlit se, je úkon, jímž se obracíme k Bohu a neviditelnému světu kdykoli, kdekoli a v jakékoli potřebě. Jak říkám, modlitba obsahuje to, co lze nazvat přirozeným účinkem zduchovnění a povýšení duše. Člověk už není to, co byl předtím; postupně si vnitřně osvojil nový systém idejí a pronikly ho svěží principy.?
Citoval Benedikt XVI. slova nového blahoslaveného. A protože se jeho intelektuálnímu odkazu pochopitelně dostalo pozornosti v mnoha publikacích o jeho životě, řekl papež, věnoval se dále reflexi o jeho kněžském životě.
?Vroucnost a lidskost, které jsou základem pro hodnocení jeho pastorační služby, jsou velkolepě vyjádřeny v jedné z jeho promluv: ?Drazí bratři, kdyby vašimi kněžími byli andělé, nemohli by mít účast na vašich trápeních, ani vás litovat, soucítit s vámi, ani vůči vám zakoušet něhu a nalézat důvody, jak vás ospravedlnit, jak je to možné nám; nemohli by být vašimi vzory a vůdci, ani by vás nemohli vést od starého člověka k novému životu, jako to mohou činit ti, kteří pocházejí ze stejného prostředí jako vy (Men, not Angels: Priests of the Gospel, Discourses to mixed congregations, 3)." Kardinál Newman prožíval tuto hluboce lidskou vizi kněžské služby ve zbožné péči o lid Birminghamu. Navštěvoval nemocné a chudé, těšil opuštěné, staral se o uvězněné. Neudivuje proto, že se po jeho smrti sešly tisíce lidí a stály podél cesty dlouhé půl míle, po níž bylo odtud převáženo jeho tělo k pohřbení. Sto dvacet let poté se tady velké zástupy scházejí znovu, aby se radovaly z toho, že církev slavnostně uznává výjimečnou svatost tohoto milovaného duchovního otce.?
PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. při beatifikační liturgii je ZDE
Hned po skončení beatifikační liturgie pak Svatý otec pronesl svou pravidelnou nedělní promluvu před modlitbou Anděl Páně:
?Když se blahoslavený John Henry Newman přestěhoval do Birminghamu, pojmenoval svůj první dům ?Maryvale?. Oratoř, kterou založil, byla zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie. Irskou katolickou univerzitu svěřil pod ochranu Panny Marie, Sedes sapientiae. Svou kněžskou službu prožíval v duchu synovské úcty k Matce Boží mnoha způsoby. Rozjímal o roli Panny Marie v uskutečňování Božího plánu naši spásy a dospěl ke zvolání: ?Kdo může hodnotit svatost a dokonalost té, která byla vyvolena za Matku Krista? Jaké dary musela mít ta, která byla vyvolena být jedinou pozemskou příbuznou Božího Syna, který byl vázán ji přirozeně ctít a obracet se k ní? Jako jediná byla pověřena den co den jej vést, vychovávat a vzdělávat, aby prospíval věkem a moudrostí.? (Parochial and plain sermons, II, 131-2). Na základě těchto hojných darů milosti ji uctíváme a na základě jejího niterného pouta s jejím božským Synem přirozeně hledáme její přímluvu za potřeby naše i celého světa. Ve slovech modlitby Anděl Páně se obraťme na naši nejsvětější Matku a svěřme jí úmysly, které máme ve svých srdcích.?
ad 2. Z Cofton Parku odjel Benedikt XVI. na oběd s biskupy Anglie, Skotska a Walesu. Cestou se zastavil v Birminghamské oratoři svatého Filipa Neriho, kde navštívil pracovnu kard. Newmana, která je zachována v původním stavu, tedy tak, jak zůstala po jeho odchodu na věčnost, a dnes slouží jako muzeum.
Odpoledne papež promluvil k padesátce biskupů Spojeného království v kapli, kde dnešní blahoslavený v roce 1852, po obnovení katolické hierarchie Anglie a Walesu, pronesl slavnou homilii ?Druhé jaro?. Svatý otec navázal na některá témata, o kterých hovořil s biskupy obou biskupských konferencí během jejich návštěvy v Římě. K otázce hlásání evangelia v hluboce sekularizovaném prostředí Benedikt XVI. řekl:
?V průběhu návštěvy jsem si jasně uvědomoval, jak hluboká je mezi Brity žízeň po radostné zvěsti Ježíše Krista. Vy jste byli Bohem vyvoleni, abyste jim nabízeli živou vodu evangelia, povzbuzovali je, aby svou naději nekladli do pošetilých vábniček tohoto světa, nýbrž do pevné jistoty onoho příštího. Když hlásáte příchod Království, s jeho příslibem naděje pro chudé a potřebné, nemocné a staré, nenarozené a bezprizorní, předkládejte životodárné poselství evangelia v jeho plnosti, včetně těch prvků, které zpochybňují rozšířená přesvědčení dnešní kultury.?
Papež biskupy povzbudil, aby při tomto náročném úkolu čerpali ze služeb nedávno ustanovené Papežské rady pro novou evangelizaci v zemích s dlouhou křesťanskou tradicí. Poté obrátil pozornost na následky finanční krize, která se nevyhnula ani jednotlivcům a rodinám Velké Británie.
?Prorocký hlas křesťanů má důležitou roli při zdůrazňování potřeb chudých a znevýhodněných, kteří mohou být snadno přehlédnuti při rozdělování omezených zdrojů.?
Nevyhnul se ani otázce zneužívání dětí a mladých lidí kněžími a řeholníky. Hovořil o hlubokých zraněních, které to způsobilo, v první řadě a především u obětí, ale také ve vztahu důvěry mezi kněžími, biskupy a veřejností.
?Vím, že jste podnikli podstatné kroky k nápravě situace, aby děti byly efektivně chráněny před ublížením a aby se na obvinění, jakmile se objeví, náležitě a transparentně reagovalo. Veřejně jste vyjádřili hluboké politování nad tím, co se stalo, a nad tím, že v minulosti často nebyly podniknuty adekvátní kroky k řešení situace. Vaše rostoucí povědomí o rozsahu zneužívání dětí ve společnosti, o jeho zničujícím dopadu a o potřebě poskytnout obětem náležitou podporu, by mělo být pobídkou k tomu, abyste se o toto své ponaučení rozdělili se širší společností.?
Tyto tragické události ukázaly, že máme-li být skutečně křesťanskými vůdci, musíme žít životem naprosto koherentním, pokorným a svatým?, zdůraznil papež a na závěr připomněl ještě dvě specifická témata týkající se života církve ve Spojeném království: blížící se zveřejnění nového překladu Římského misálu a naplňování apoštolské konstituce Anglicanorum Coetibus. To pomáhá upřít zrak k nejzazšímu cíli všeho ekumenického snažení: obnovení plného církevního společenství, řekl Benedikt XVI. spolu s poděkováním za pohostinnost biskupům v závěru své návštěvy.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k britským biskupům je ZDE
ad 3. Ve čtvrt na osm se pak konalo rozloučení na Birminghamském letišti. Se Svatým otcem se jménem Velké Británie přišel rozloučit premiér Cameron. Benedikt XVI. poděkoval všem, kdo se podíleli na náročné přípravě. Zvlášť ocenil možnost navštívit představitele mnoha komunit, kultur, jazyků a náboženství, tvořících britskou společnost ? jmenovitě především anglikánského primase - a vyjádřil přesvědčení, že setkání s královnou Alžbětou II. i s oběma sněmovnami parlamentu přispějí k utvrzení a posílení vynikajících vztahů mezi Svatým stolcem a Spojeným královstvím.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na rozloučenou je ZDE
Do Říma se papež vrátil v půl jedenácté středoevropského času.
Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii
(RaVat)