Pane premiére,
děkuji za vaše milá slova na rozloučenou jménem vlády Jejího Veličenstva a občanů Spojeného království. Jsem vám velmi vděčný za veškeré náročné přípravy jak ze strany současné, tak i předchozí vlády, státních zaměstnanců, místních představitelů, policie a mnoha dobrovolníků, kteří trpělivě pomáhali při přípravách na události těchto čtyř dnů. Děkuji vám za vřelé přijetí a za pohostinnost, které jsem se mohl těšit.
Během doby strávené s vámi jsem měl možnost setkat se s představiteli mnoha komunit, kultur, jazyků a náboženství, tvořících britskou společnost. Právě rozmanitost moderní Velké Británie je výzvou pro její vládu a obyvatele, ale je také velkou příležitostí k dalšímu dialogu mezi kulturami a náboženstvími ve prospěch obohacení celého společenství.
Jsem vděčný za příležitost setkat se v těchto dnech s Jejím Veličenstvem královnou, s vámi a dalšími politickými představiteli a za to, že jsme mohli diskutovat o věcech společného zájmu zde i v zahraničí. Zejména jsem si vážil pozvání, abych promluvil k oběma sněmovnám parlamentu v historických prostorách Westminster Hall. Upřímně věřím, že tyto příležitosti přispějí k potvrzení a posílení vynikajících vztahů mezi Svatým stolcem a Spojeným královstvím, zejména při spolupráci v oblasti mezinárodního rozvoje, péče o životní prostředí a při budování občanské společnosti s obnoveným citem pro sdílené hodnoty a společné cíle.
Bylo mi rovněž potěšením, že jsem mohl navštívit Jeho Milost arcibiskupa z Canterbury a biskupy anglikánské církve a posléze se spolu s nimi a s našimi křesťanskými přáteli modlit v působivém prostředí Westminsterského opatství, na místě, které tak výmluvně vypovídá o naší společné tradici a kultuře. Vzhledem k tomu, že Velká Británie je domovem mnoha náboženských tradic, ocenil jsem příležitost setkat se s jejich představiteli a podělit se s nimi o zamyšlení nad přínosem náboženství pro rozvoj zdravé pluralitní společnosti.
Má návštěva byla přirozeně nasměrována zejména ke katolíkům ve Spojeném království. S hlubokou radostí si připomínám okamžiky strávené s biskupy, kněžími, řeholníky a laiky, s učiteli a žáky a se starými lidmi. Velmi oslovující bylo slavit spolu s nimi zde v Birminghamu blahořečení velkého syna Anglie, kardinála Johna Henryho Newmana. Jsem přesvědčen, že svým rozsáhlým dědictvím vědeckých a duchovních spisů nás může stále ještě mnohému naučit o křesťanském životě a svědectví uprostřed problémů dnešního světa, které předvídal s tak pozoruhodnou jasností.
Dovolte mi, abych vám při mém loučení znovu popřál vše dobré a ujistil vás o svých modlitbách za mír a prosperitu Velké Británie. Děkuji mnohokrát a Bůh vám žehnej!
Překlad Johana Bronková
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
