Zprávy ze dne 12.12.2019
Petrův nástupce sloužil mši z liturgické památky Panny Marie Guadalupské Vatikán. Papež František sloužil v podvečer ve vatikánské bazilice mši svatou z dnešní liturgické památky Panny Marie Guadalupské. Petrův nástupce tak již pošesté připomíná bohoslužbou ve vatikánské bazilice každodoroční památku mariánského zjevení, ke kterému došlo v roce 1531, tedy na prahu novověku, na půdě tzv. Nového světa, a které zásadně přispělo k rozšíření křesťanství na americkém kontinentu. Papež: Svatost je pravým světlem církve Vatikán. „Beatifikační a kanonizační kauzy jsou nejenom procesní, nýbrž duchovní záležitostí, a proto je třeba s nimi zacházet s maximálně evangelním cítěním a morální rigorozitou,“ řekl papež František na dnešním setkání se členy Kongregace pro blahořečení a svatořečení v čele s jejím prefektem kardinálem Angelem Becciu. Audience se konala u příležitosti sedmdesáti let trvání tohoto vatikánského úřadu, který vznikl rozhodnutím papeže Pavla VI. (8. května 1969), jenž tehdejší Kongregaci pro posvátné rity, založenou v 17. století, rozdělil na dva úřady: Konregaci pro bohoslužbu a svátosti a zmíněnou kongregaci, která se zabývá pouze vedením kanonizačních procesů. Dekrety o mučednictví z pronásledování ve Španělsku: 26 duchovních a jeden novinář Vatikán. Svatý otec při středeční audienci pro kardinála Angela Becciu, prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení, schválil promulgaci devíti dekretů. Čtyři z nich – jeden o zázraku a tři o mučednictví - otevírají cestu k beatifikaci a dalších šest dekretů se týká hrdinských ctností. Svatý otec: Bratrství, smíření a ekologická konverze jako cesty k míru Vatikán. Každá válka je bratrovraždou, která ničí projekt bratrství, vepsaný do poslání lidské rodiny, píše papež František v poselství k 53. Světovému dni míru, který připadne na první den nového kalendářního roku. Válka začíná nesnášenlivostí vůči jinakosti druhého člověka, která podněcuje touhu po jeho opanování. Válka se tak sytí zvráceností v mezilidských vztazích, hegemonickými ambicemi, zneužíváním moci, strachem z druhého a jinakostí nahlíženou jako překážkou, vysvětluje římský biskup a klade si otázku: Jak tedy budovat cesty míru a vzájemného uznání? Jak prolomit dnes převládající dynamiku vzájemné nedůvěry a chorobnou logiku založenou na hrozbě a strachu? Lidé zbohatli, ale ráno se nebudí šťastnější – říká profesor soudobých dějin Miroslav Vaněk na okraj římské konference o Sametové revoluci Řím. Sametová revoluce a idea Evropy, tak bylo nadepsáno sympózium organizované v úterý 10. prosince na velvyslanectví ČR v Římě ve splupráci s Institutem politických studií sv. Pia V., Papežskou univerzitou sv. Tomáše Akvinského a Asociace Praha. Nad historickými souvislostmi a ideovými proměnami na sklonku komunistické éry, ale i nad dalším směřováním našeho kontinentu rozvažovali ve svých příspěvcích italští historici a odborníci na středoevropské otázky. Naši vlast reprezentoval profesor Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
| 
