Řím. Sametová revoluce a idea Evropy, tak bylo nadepsáno sympózium organizované v úterý 10. prosince na velvyslanectví ČR v Římě ve splupráci s Institutem politických studií sv. Pia V., Papežskou univerzitou sv. Tomáše Akvinského a Asociace Praha. Nad historickými souvislostmi a ideovými proměnami na sklonku komunistické éry, ale i nad dalším směřováním našeho kontinentu rozvažovali ve svých příspěvcích italští historici a odborníci na středoevropské otázky. Naši vlast reprezentoval profesor Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
V rozhovoru pro náš rozhlas odkazuje k výsledkům svého výzkumu, který shromáždil výpovědi někdejších manifestantů ze 17. listopadu. Poprvé se jich dotazoval po deseti letech a nyní znovu po třech desetiletích. Přestože se očekávání mnohých posunula k ekonomickým aspektům a leckdy zpovrchněla, je patrné, že otázka po smyslu a kořenech zůstává – a každoroční výročí „Sametové revoluce“ může být vždy znovu příležitostí k jejímu položení. Profesor Vaněk připomíná také situace bezmoci, v nichž jsme se ocitali pod vládou totalitního režimu, a dědictví strachu anebo nechuti přijmout osobní zodpovědnost za svou svobodu. Zmiňuje se rovněž o roli Jana Pavla II. a Michaila Gorbačova v dějinných proměnách konce 80. let a naznačuje svou vizi Evropy založené na svobodě, otevřenosti, odpovědnosti a pomoci slabším; vizi, která – jak dodává – má oporu v křesťanství. Křesťanské hodnoty jsou kolébkou této civilizace, jsou naším domovem, říká profesor Vaněk.
Přepis rozhovoru najdete ZDE
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
