Publicistika
Co je systémově relevantní? Poznámky ke koronaviru
Hanna-Barbara Gerl Falkovitz Filozofka Hanna-Barbara Gerl Falkovitz působila na univerzitách v Bayreuthu, Tübingenu, Eichstättu, Mnichově a Drážďanech. Zabývá se především moderními dějinami náboženství, fenomenologií a antropologií. Pro německou redakci Vatikánského rozhlasu v loňském roce navázala na tradici nedělních komentářů a silvestrovských úvah, které psal její zesnulý manžel, lékař a bioetik, professor Hans-Bernhard Würmeling.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky  Vánoční fejeton
Tomáš Roule Letos ke mně mezi záplavou dalších přání k vánocům mobilem dorazily také záběry malé neteře a synovce, jak přicházejí k vánočnímu stromečku. Vidí dárečky od Ježíška a propuknou v jásot. Skáčou, smějí se, jásají. Jsou celé rozzářené. A pak nastane rozbalování dárečků. To napětí, když dítě rozbaluje balíček. Co tam asi je? Bude to ten dárek, o který jsem psal/a Ježíškovi? Nezapomněl na mně Ježíšek? A potom jásot, když dítě zjistí, že nezapomněl. Rozzářené tváře dětí prožívajících v tu chvíli nefalšované štěstí, čiré a hmatatelné. Na téhle zemi může být máloco krásnějšího.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky O naději
Mons. Zdenek Wasserbauer „Po mnoho dní se neukázalo ani slunce ani hvězdy. Prudká bouře nepřestávala a již jsme ztráceli všechnu naději, že se zachráníme“. (Sk 27,20) Těmito slovy sv. Pavel popisuje situaci, do které se dostal při své cestě do Říma. Situace to byla nanejvýš dramatická; nešlo při ní jen o ekonomické ztráty ale zejména o vážné ohrožení lidských životů.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět" Víra na doraz
Richard Čemus Co se to jen stalo? Co končící rok 2020 s námi stačil udělat? Důkladně s námi zacloumal a nahnal nám strach, z toho, co je, a ještě víc z toho, co bude. Kam jsme se to propadli, kde vláda rozhoduje, můžeme-li sloužit mši svatou a kolik věřících se smí zúčastnit? Jak to, že člověk už nemůže jednoduše sednout za volant a vyrazit do sousedního Rakouska či Bavorska, nýbrž musí žádat o povolení, vázané na řadu podmínek. Pociťují to všichni jako újmu. Ale těm, kteří prošli komunistickou totalitou, to vyráží pot na čele.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky Sčítám maličké radosti…
Miloš Doležal Vánoční čas roku 2020. Krajina je holá, takřka bezbranná. Na mrazivém večerním nebi jiskří hvězdy. Planety Saturn a Jupiter se k sobě po 400 letech skulily jak dva ořechy a mezi mraky bylo na chvíli možné zahlédnout vesmírné divadlo. Lesy na Vysočině přízračně zrzaví-reziví. Jsou napadené kůrovcem a obrovské stroje, které do nich vjíždí a těží stromy jak sirky, připomínají neohrabané ještěry, zanechávající za sebou spoušť. Dlouhý je zástup přátel a blízkých, které přemohl covid a jež jsem letos vyprovázel do Věčnosti.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky Koronamuzika
Miroslav Pšenička Naše doba se stala navýsost praktickou. Hodnotu a smysl má pouze to, co přináší okamžitý užitek, hmatatelné výsledky, či potlesk publika. A tak lze zaslechnout, překvapivě i od kněží, názory, že mše bez účasti lidu nemá smysl, či stesky hudebníků postrádajících reakce posluchačů, že hrát v prázdném sálu, jen pro kamery, je jako hrát do zdi. Nacházím v tom určité znaky narcisismu a egoismu, vycházející nesporně z toho, že tyto skutečnosti jsou latentně obsaženy v našem světě obecně.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět" Ikona Narození Páně
Jaromír Zádrapa Svatý Maxim vyznavač píše, že vtělený Kristus je ohniskem, ve kterém se sbíhají všechny linie vesmíru. Z tohoto důvodu nejstarší obrazy Narození Páně kladly Ježíšovu kolébku uprostřed obrazu, ale již od 6. století postupně docházelo ke změně kompozice. Ikona se postupně stává ikonou Mariánskou. I když hlavní místo zaujímá Matka Boží, teologický obsah obrazu se postupně rozšiřuje až ke stručnému shrnutí historie spásy člověka. Ikona Andreje Rubleva Narození Páně soustřeďuje několik scén, které se pokusíme vysvětlit.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
Pavel Ambros Čas nám rychle přetéká přes prsty. „Dnes neprožíváme epochu změn, nýbrž změnu epochy.“[1] Život na sociálních sítích je jedním ze čtyř základních prvků této změny epochy spolu se změnami klimaticko-energetickými, novým hospodářským, vojenským a velmocenským postavením Číny v globálním světě a migrací za vidinou snesitelnějšího života nebo lepším životním prostředí, popřípadě uprchlictví dané válkami či pohromami. V čem spočívá tato změna, která probíhá před našima očima? Ve dvou podstatných bodech.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět" Jesle a kříž, který se zachvěl
Miloš Doležal K tomu nejcennějšímu, co náleží do obrazu českého adventu a Vánoc, patří hudba českých mistrů, zimní motivy grafik a básní Bohuslava Reynka a idylické venkovské zasněžené scenérie obrazů Josefa Lady. Na nich ještě existuje lidská pospolitost a krajině dominuje kostel. Mnohé se od těch dob změnilo a v nižších středoevropských končinách postrádáme už i sníh. Existuje však v našich novodobých dějinách jedna adventní událost, která se do duše národa vepsala velice expresivně, podivuhodně a tajemně. Událost, která je neodmyslitelně spojená s místem i dějinnou chvílí a současně vystupuje nad horizont, jako něco mimořádného a symbolického. Jako kdyby ona událost v našem vyhlížení příchodu Pána odkryla ještě další rozměr adventu.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět" Církev a svět
Tomáš Roule Název této rubriky mně zve k zamyšlení. Je církev a svět něco, co je možno vůbec myslet dohromady? Napadají mne slova modlitby k andělu strážnému, kterou se často modlím: „tělo, svět, ďábla přemáhám“. Není tedy církev a svět něco jako oheň a voda? Ale hned mne napadají slova evangelia, kde Pán Ježíš říká Nikodémovi: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (Jan 3,16). Tak co z toho platí? K naší křesťanské víře patří paradoxy a toto je jeden z nich. Platí totiž obojí. Mezi oběma póly vzniká samozřejmě napětí, vzdálenost. A křesťané jsou ti, kteří toto napětí mají ustát a tuto vzdálenost mají překonávat.
Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět" < novější starší >
|
