Vatikán.
Program návštěvy francouzského prezidenta ve Vatikánu pokračoval také odpoledne v bazilice sv.Jana na Lateránu. V 16 hodin odpoledne se v této bazilice, jež je matkou a hlavou všech křesťanských chrámů, konala bohoslužba slova, ve které se Francouzský prezident ujal titulu čestného kanovníka kapituly této papežské baziliky. Během této ceremonie, jejíž obsahem byla modlitba za Francii, pozdravil Nicolase Sarkozyho generální vikář římské diecéze kard. Camillo Ruini. Jde o zvláštní privilegium, které dostal francouzský král Jindřich IV. roku 1604 a které si dodnes drží i nejvyšší představitelé francouzské republiky.
Jindřich IV. konvertoval na katolicismus z protestantství, přičemž je provázeli právě někteří z kanovníků této baziliky, za což jim král později daroval benediktinské opatství v Clairac na jihu Francie, spolu s jeho důchody. Lateránská kapitula mu pak udělila titul čestného kanovníka a zavázala se sloužit mši svatou za Francii každého 13.prosince, tzn. v den králových narozenin. Tradice trvala i tehdy, kdy hlavami státu byli císařové a prezidenti. Později se na tradici pozapomnělo a teprve roku 1957 obnovil akt přijetí čestného kanovníka prezident René Coty, stejně tak i jeho nástupci, počínaje Charles de Gaullem. Výjimkou byli jen Georges Pompidou a Francois Mitterand.
Mši svatou za Francii slouží obvykle archipresbyter baziliky za účasti velvyslance a existuje rovněž zvyk jmenovat jedním z řádných kanovníků duchovního francouzské národnosti, navrženého francouzských velvyslancem. Francouzské opatství Clairac bylo zničeno před 200 lety během Francouzské revoluce, ale již 40 let přijíždí zmíněný francouzský lateránský kanovník na návštěvu tamější farnosti.
Nicolas Sarkozy zde pronesl zásadní projev o potřebě nového vztahu mezi státem a náboženskou vírou.
Podstatná část této promluvy je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
