Rádio Vaticana

Vídeň. 7.zahraniční cesta Benedikta XVI. do země našich jižních sousedů začala. Její dnešní program:
1. Přijetí Benedikta XVI. na vídeňském letišti.
2. Zastavení Svatého otce u mariánského sloupu na náměstí Am Hof v historickém centru Vídně a u židovského památníku na vídeňském Judentplatz.
3.Promluva Benedikta XVI. na setkání s poslanci a senátory Rakouské republiky, diplomatickým sborem a představiteli světa Rakouské kultury.

Benedikt XVI. zamířil do země našich jižních sousedů, kde žije 8 milionů 220 tisíc obyvatel, z nichž 73% tvoří katolíci. Rakouská katolická církev spravuje kromě 3.072 farností, také 924 vzdělávacích a 895 charitativních center. V zemi působí 4 323 kněží, více než 5000 řeholních sester a 16.840 pastoračních asistentů. Cílem cesty Svatého otce je především poutní místo Mariazell, které je dobře známé i v naší vlasti. Účast na sobotních oslavách 850. výročí založení této svatyně přislíbil Benedikt XVI. ještě jako kardinál v září roku 2004, kdy navštívil Mariazell v rámci pouti středoevropských národů. Motto apoštolské cesty Benedikta XVI. do Rakouska zní - ?Hledět na Krista? - a je slovním vyjádřením gesta Matky Boží, ukazující na dítě ve své náruči, jak je známo právě z milostné sošky uctívané v Mariazell.
Pastorační návštěva Petrova nástupce v této tradičně katolické středoevropské zemi se však pochopitelně začíná v hlavním městě. Vídeň, kdysi střed Evropy, je i dnes sídlem 14 mezinárodních organizací, mezi nimiž je např. OSN a Mezinárodní agentura pro atomovou energii AIEA. Žije zde 1 milion 635 tisíc obyvatel, z nichž katolíků je 80%.

Ad 1. Zvláštní letoun Italských aerolinií s papežem, nejbližšími spolupracovníky a akreditovanými žurnalisty na palubě odstartoval z římského letiště Ciampino v 9:30 dopoledne. Vzdálenost 770 km urazil za 1h 45min a během letu mohli jako vždy přítomní žurnalisté položit Svatému otci několik otázek. Na otázku, zda krizi, kterou prožívala v 90. letech církev v Rakousku, považuje Benedikt XVI. dnes za překonanou, Svatý otec odpověděl:

?Chci především poděkovat všem věřícím, řeholníkům a kněžím, kteří zůstali církvi věrni a kteří i v církvi složené z hříšníků rozpoznali tvář Krista. Nemyslím si by tyto těžkosti byly překonány, protože život a tím i víra je v každé historické době vystavena těžkostem. Víra je vždycky žita v obtížných kontextech. Touto návštěvou bych však rád také přispěl k uzdravení těchto zranění. Vidím, že se v rakouské církvi objevují nové naděje a podněty, a rád bych potvrdil tuto ochotu kráčet dále v důvěře, že Pán je v církvi přítomen, a pokračovat směrem k cíli našeho života ve snaze o lepší svět.?

Těsně před polednem přistál Airbus 321 na vídeňském letišti Schwechat, kde Svatého otce přivítal u schůdků z paluby letadla rakouský prezident Heinz Fischer a vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn. Vídeň přivítala Svatého otce ?londýnským počasím? a proto se přivítání konalo v letištní hale. Tam na Benedikta XVI. čekal také rakouský kancléř Alfred Gusembauer, členové vlády a všech 26 rakouských biskupů. Přítomna byla i skupina mladých a dětský pěvecký sbor. Rakouský prezident Heinz Fischer v promluvě na přivítanou řekl:

?Jsme ve středu Evropy, uznáváme naši zodpovědnost vzhledem ke sjednocené Evropě. Součástí našeho pojetí svobody, zakořeněné v ústavě, je svoboda praktikování náboženství. Hlásíme se k základům mírového soužití mezi náboženskými společenstvími uznanými zákonem a jsme připraveni k dialogu.?

Benedikt XVI. ve své promluvě na letišti vyjádřil svou radost z toho, že má příležitost navštívit Rakousko, ve kterém, jak řekl, se cítí ?trochu jako doma?.

?V horizontu nadcházejících tří dnů bych rád podnikl pouť do Mariazell. V posledních letech dochází mezi mnoha lidmi k potěšujícímu růstu zájmu o poutě. Právě ve skutečnosti putování nacházejí i mladí lidé novou cestu k meditativní reflexi, vzájemně se poznávají a společně zakoušejí stvoření, ale také dějiny víry, ve které nezřídka neočekávaně objevují moc přítomnosti. Svoji pouť do Mariazell zamýšlím jako přebývání na cestě spolu s poutníky naší doby. V tomto smyslu za okamžik v centru Vídně zahájím společnou modlitbu, která bude jakoby duchovně doprovázet můj pobyt v této zemi.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na letišti je ZDE

Před tím než se Svatý otec vydal z letiště na cestu do centra Vídně, rozzářil jeho tvář široký úsměvem poslech pěveckého sboru dětí z katolických škol, které své vystoupení zakončili tradičním vídeňským vítáním Nového roku, ale namísto: ?Vítej, nový roku?, volali ?Vítej, Svatý otče?.

Ad 2. Těsně před polednem se Benedikt XVI. vydal na vídeňské náměstí Am Hof. Toto historické náměstí v barokním slohu charakterizuje především mariánský sloup z roku 1667, který Benedikt XVI. zvolil jako místo prvního setkání s obyvateli Rakouské metropole. Sloup byl vybudován císařem Ferdinandem III. jako poděkování za osvobození Vídně od velkého nebezpečí.

Ještě předtím než Benedikt XVI. promluvil ke shromážděným z balkónu blízkého kostela, ve kterém pak zahájil eucharistickou adoraci, která se bude konat nepřetržitě po celou dobu pobytu Svatého otce v Rakousku, přivítal ho vídeňský kardinál Christoph Schönborn:

?Svatý otče, vedle mnoha lidí, kteří jsou s Vámi dnes prostřednictvím radia a televize, je tu mnoho mladých z Vídně a sousedních krajů, kteří přišli až sem, aby Vás pozdravili. Jsou to především studentky a studenti z katolických škol. Jsou tu také lidé z mnoha etnických skupin. Jen zde ve Vídni žije 200 tisíc katolíků z jiných zemí. Mnoho z nich dnes přišlo pozdravit papeže. Oni jsou univerzální církví ve Vídni! Kněží, řeholníci a laici se sešli na tuto slavnost víry. Všichni Vás tu i přes nepřízeň počasí srdečně vítají.
Jsme šťastní, že jste přijel, Svatý otče. Víme, jak máte rád naši zemi a její obyvatele. Jsme šťastní, že je nástupce apoštola Petra s námi. Tomu řekl Kristus slova, která jako skála, podpírají církev po staletí: ?Ty jsi Petr, to je skála, a na této skále zbuduji svou církev a brány pekelné ji nepřemohou? (Mt 16,18). Tato Kristova slova jsou stále platná. A týž Kristus buduje svou církev také dnes. Ona není jen dílem člověka, i když je v ní mnoho ?lidství?, v její síle i slabosti. Církev je živá proto, že Kristus ji obnovuje svým Duchem.?

Benedikt XVI. poděkoval kardinálu Schönbornovi za vřelá slova na přivítanou a pozdravil také vídeňského primátora a ostatní veřejné činitele, mladé a příslušníky cizojazyčných komunit. Vysvětlil, že jako první etapu své pouti do Mariazell zvolil Mariánský sloup, aby se spolu s ostatními na okamžik zamyslel nad významem Matky Boží pro Rakousko minulé i současné, jakož i nad významem, jaký má pro každého.

?S vírou v Ježíše Krista, vtěleného Božího Syna, souvisí již od počátků zvláštní úcta k jeho Matce, k oné Ženě, v jejímž lůně On přijal lidskou přirozenost a ba dokonce s ní sdílel tlukot jejího srdce, Ženě, která jej s jemnocitem a úctou provázela životem až k jeho smrti na kříži, a jejíž mateřské lásce na konec svěřil milovaného učedníka a s ním i celé lidstvo. Maria svým mateřským cítěním i dnes přijímá pod svou ochranu lidi všech jazyků a kultur, aby je společně v rozmanité jednotě přivedla ke Kristu. K Ní se můžeme obracet v našich starostech a potřebách. Od Ní se však máme také učit vzájemně se přijímat v té lásce, kterou Ona přijímá nás všechny: každého, jehož v jeho jedinečnosti a jako takového chce a miluje Bůh. V univerzální rodině Boží, ve které je místo pro každého, má každý rozvíjet vlastní dary pro dobro druhých.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na náměstí Am Hof je ZDE

Promluvu na náměstí Am Hof zakončil Benedikt XVI., modlitbou k Neposkvrněné Matce našeho Pána Ježíše Krista.
Z téhož balkónu, ze kterého dnes na náměstí Am Hof mluvil Benedikt XVI., žehnal zástupům věřících také papež Pius VI., a při na své apoštolské cestě do Vídně v roce 1782.

Krátkou, ale významnou částí programu návštěvy Benedikta XVI. v Rakousku bylo setkání s vrchním Vídeňským rabínem Paulem Chaimem Eisenbergem a předsedou Rakouské židovské obce Arielem Muzicantem u památníku rakouských obětí Šoah na Židovském náměstí. Památník stojí ve čtvrti, kde se ve středověku nalézalo židovské gheto. Má jednoduchý tvat krychle a z iniciativy Simona Wiesenthala ho navrhla Rachel Whiteread. Odhalen byl v roce 2005. Mramorový základ nese jména koncentračních táborů, kde během nacizmu zemřelo na 65 tisíc rakouských Židů. Benedikt XVI. se u památníku krátce pomodlil.

Ad 3. Z nunciatury se po krátkém odpočinku kolem 17 hodiny vydal Benedikt XVI. papamobilem do 3 km vzdáleného císařského paláce Hofburg. Tento historický komplex budov, náměstí, nádvoří a zahrad, které tvoří jakési město ve městě, byl takřka sedm století (1283 - 1918) sídlem císařského rodu Habsburků. Pojí se také k naší vlasti a to tím, že jádro tohoto komplexu vděčí za svůj vznik českému králi Přemyslovi Otakarovi II. Zámecká pokladnice uchovává korunu svaté říše římské. Oficiální rezidence rakouského prezidenta se nachází v císařském apartmá, přesněji v Leopoldovském křídle, postaveném v polovině 16.století. Interiér pochází z doby Marie Terezie.
Rakouský prezident Heinz Fischer se tam v soukromé audienci setkal s Benediktem XVI., který se pozdravil se také s ostatními rodinnými příslušníky.

Po toto setkání se papež odebral spolu prezidentem do velkého přijímacího sálu, kde na něj čekalo 183 rakouských poslanců a 60 senátorů Rakouského parlamentu, velvyslanci zemí akreditovaní v Rakousku, spolu s významnými exponenty světa kultury, mezi nimiž byli např. všichni rektoři Rakouských universit.

Benedikt XVI. tu přednesl obsažnou promluvu, v níž např. citoval filosofa Jűrgena Habermase a v jejímž závěru pak řekl:

?Ctěný pane prezidente, vážené dámy a pánové! Rakousko je zemí bohatou na mnohá požehnání: ohromující přírodní krásy, jež každoročně přitahují miliony lidí, kteří zde tráví dovolenou; nezměrné kulturní bohatství, vytvořené a uchovávané mnoha generacemi; množství osobností obdařených uměleckým talentem a velkými tvůrčími silami. Viditelné je svědectví, které vydávají produkty píle a talentů pracujícího obyvatelstva. A to je důvod vděčnosti i hrdosti. Rakousko však jistě není nějakým ?ostrůvkem štěstí? a ani si to o sobě nemyslí. Sebekritika je vždy ku prospěchu a samozřejmě je rozšířena i v Rakousku. Země, která dostala mnoho, musí také mnoho dát. Může v mnohém spoléhat na sebe samu a také od sebe samé požadovat jistou odpovědnost ve vztahu k sousedním zemím, Evropě i světu.
Za mnohé z toho, čím je a co má, Rakousko dluží křesťanské víře a jejímu obrovskému vlivu na lidi. Víra zformovala hluboký charakter této země a jejího lidu. Je proto nutně v zájmu všech nedopustit, aby v této zemi jednoho dne svědčily o křesťanství jenom kameny! Rakousko by totiž bez živé víry už nebylo Rakouskem.
Vám a všem Rakušanům, především starším a nemocným, ale i mladým, kteří mají život ještě před sebou, přeji naději důvěru, radost a Boží požehnání!?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k Rakouským politikům a diplomatickému sboru je ZDE

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)