Vatikán.
Velikonoční svátky se ve všech diecézích světa začínají na Zelený čtvrtek dopoledne, kdy místní diecézní biskup ve své katedrále slaví spolu se všemi kněžími své diecéze mši svatou spojenou se svěcením posvátných olejů, které se pak během roku užívají při udělování svátostí křtu, biřmování, kněžského svěcení a pomazání nemocných. Také v bazilice svatého Petra se kolem římského biskupa Benedikta XVI. sešli ke koncelebrované mši svaté kněží působící v Římě. Tato diecéze nedostatkem kněží netrpí. V bazilice jich bylo jistě hodně přes tisíc. Kněží si při této mši obnovují kněžské sliby, které přijali v den svého svěcení, a účastní se také obřadu svěcení olejů, které pak ve své pastorační službě používají. Je to vrcholný liturgický okamžik živé jednoty kněží se svým biskupem a v Římě má navíc viditelný univerzální rozměr.
Benedikt XVI. začal svou homilii příběhem Lva Tolstého a podal zajímavý průřez použitím symboliky ?oděvu? v biblických výrazech základních pravd víry. Druhou část své promluvy ke kněžím věnoval Benedikt XVI. výkladu hluboké symboliky součástí kněžského roucha: humerálu, alby, štoly a ornátu, o němž řekl:
?Tradiční modlitba k oblékání ornátu v něm vidí Pánovo jho, které nám kněžím bylo nasazeno. Připomíná slova, jimiž Ježíš vybízí k přijetí jeho jha a k učení se od Něho, který je ?mírný a pokorného srce? (Mt 11, 29). Nést Pánovo jho znamená především učit se od Něho. Být vždy připraveni dát se k Němu do učení. Od Něho se musíme učit mírnosti a pokoře ? Boží pokoře, která se ukazuje v jeho lidství. Sv. Řehoř Naziánský si jednou položil otázku, proč se Bůh chtěl stát člověkem. Nejdůležitější a pro mě nejvýznamnější část jeho odpovědi zní: ?Bůh si chtěl sám uvědomit, co pro nás znamená poslušnost a chtěl všechno proměřit na základě svého utrpení a vynalézavostí své lásky k nám. Takto On může poznat přímo na sobě samém to, co zakoušíme ? kolik se po nás žádá a kolik shovívavosti potřebujeme ? počítaje naše slabosti na základě svého utrpení.? (Disc. 30; Disc. Teol. IV, 6) Někdy by se nám chtělo říci Ježíšovi: Pane, tvé jho není vůbec lehké, ba dokonce je strašně těžké na tomto světě. Když ale pak pohlédneme na Něj, který nesl všechno, který na sobě zakusil tíži poslušnosti, slabost, bolest, všechnu temnotu, naše nářky utichnou. Jeho jhem je milovat s Ním. Čím víc milujeme Jeho a spolu s Ním se stáváme lidmi, kteří milují, tím lehčí se nám stává jeho zdánlivě těžké jho.
Prosme Ho o pomoc, abychom se spolu s Ním stávali lidmi, kteří milují, abychom tak stále více zakoušeli, jak krásné je nést jeho jho.
Plné znění HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
