Nový portál Vatikánského rozhlasu

65. Jaký je vztah mezi dílem stvoření a vykoupení?

Dílo stvoření vrcholí v ještě větším dílu vykoupení. Vždyť právě toto dává počátek novému stvoření, v němž všechno najde svůj plný smysl a své dovršení.

Člověk

66. V jakém smyslu je člověk stvořen ?k Božímu obrazu??

Člověk je k Božímu obrazu v tom smyslu, že je schopen poznávat a svobodně milovat svého Stvořitele. Je jediným tvorem, kterého chtěl Bůh pro něho samého a kterého povolal, aby s ním sdílel jeho božský život v poznání a lásce. Člověk, protože je Božím obrazem, má důstojnost osoby: není něco nýbrž někdo; je schopen poznávat se, svobodně se dávat a vstoupit do společenství s Bohem a s ostatními osobami.

67. Proč Bůh stvořil člověka?

Bůh stvořil celého člověka, avšak člověk byl stvořen aby poznával Boha, sloužil Mu a miloval Ho, aby Mu věnoval v tomto světě celé stvoření jako díkuvzdání a aby byl vyvýšen k životu s Bohem v nebi. Pouze v tajemství vtěleného Slova nachází pravé světlo tajemství člověka, jenž je předurčen reprodukovat obraz vtěleného Božího Syna, který je dokonalým ?obrazem neviditelného Boha? (Kol 1,15).

68. Proč lidé vytvářejí jednotu?

Všichni lidé tvoří jednotu lidského pokolení, protože mají společný původ od Boha. Bůh totiž ?stvořil z jednoho člověka celé lidské pokolení? (Sk 17,26). Všichni pak mají jediného Spasitele a jsou povoláni mít podíl na věčné blaženosti Boha.

69. Jak duše a tělo vytvářejí v člověku jednotu?

Lidská osoba je bytost zároveň tělesná a duchovní. Duch a hmota vytvářejí v člověku jedinou přirozenost. Tato jednota je tak radikální, že díky duchovní duši se tělo, které je hmotné, stává lidským a žijícím tělem a má podíl na důstojnosti Božího obrazu.

70. Kdo dává člověku duši?

Lidská duše nepochází od rodičů, nýbrž je přímo stvořena Bohem a je nesmrtelná. Když umírá tělo, ona nezhyne, spojí se znovu s tělem ve chvíli konečného vzkříšení.

71. Jaký vztah vložil Bůh mezi muže a ženu?

Muž a žena byli stvořeni Bohem ve stejné důstojnosti jako lidské osoby a zároveň se vzájemně doplňují jako muž a žena. Bůh je chtěl jednoho pro druhého, pro osobní společenství. Zároveň jsou povoláni k tomu, aby předávali lidský život, tímže v manželství vytvoří ?jedno tělo? (Gen 24) a ovládali zemi jako ?správcové? Boha.

72. Jaký byl původní stav člověka podle Božího plánu?

Když Bůh stvořil muže a ženu, daroval jim zvláštní účast na svém božském životě ve svatosti a spravedlnosti. V Božím plánu by člověk neměl ani trpět ani zemřít. Kromě toho v člověku vládla dokonalá harmonie v něm samém, mezi tvorem a Stvořitelem, mezi mužem a ženou, mezi prvním párem a celým stvořením.

Pád

73. Jak se chápe skutečnost hříchu?

V dějinách člověka je přítomen hřích. Tato skutečnost se plně objasní pouze ve světle Božího zjevení a především ve světle Krista Spasitele všech, který rozhojňuje milost právě tam, kde se hojně vyskytuje hřích.

74. Co to je pád andělů?

Tímto výrazem se označuje skutečnost, že satan a ostatní démoni, o nichž hovoří Písmo svaté i tradice církve, se z andělů, kteří byli Bohem stvoření dobří, změnili na zlé, protože svobodným a neodvolatelným rozhodnutím odmítli Boha a jeho království a tak dali vzniknout peklu pokoušejí připojit člověka ke své vzpouře proti Bohu, avšak Bůh potvrzuje v Kristu své jisté vítězství nad Zlým duchem.

75. V čem spočívá první hřích člověka?

Člověk pokoušený ďáblem nechal vyhasnout ve svém srdci důvěru ke svému Stvořiteli a tímže ho neuposlechl, chtěl se stát ?jako Bůh? bez Boha a ne podle Boha (Gen 3,5). Tak Adam a Eva ihned ztratili pro sebe a pro všechny lidské bytosti prvotní milost svatosti a spravedlnosti.

76. Co je prvotní hřích?

Prvotní hřích, v němž se všichni lidé rodí, je stav ztráty prvotní svatosti a spravedlnosti. Je to ?převzatý? hřích, nikoliv ?spáchaný?; je to stav narození a ne osobní akt. Kvůli jednotě původu všech lidí se předává na Adamovy potomky s lidskou přirozeností, ?ne napodobováním, nýbrž šířením?. Toto předávání zůstává tajemstvím, které plně nedokážeme pochopit.

77. Jaké následky vyvolává prvotní hřích?

Následkem prvotního hříchu není lidská přirozenost zcela zkažená, nýbrž zraněná ve svých silách, je podrobena nevědomosti, utrpení, moci smrti a je nakloněná ke hříchu. Tato náklonnost se nazývá žádostivost.

78. Co pak nastává po prvním hříchu?

Po prvním hříchu byl svět zaplaven hříchy, ale Bůh člověka neponechal moci smrti, nýbrž naopak mu tajemným způsobem předpověděl ? v ?protoevangeliu? (Gen 3,15) ? že zlo bude přemoženo a že člověk bude pozdvižen z pádu. To je první hlásání Mesiáše Vykupitele. Proto bude pád dokonce nazýván šťastná vina, ?protože si zasloužil mít takového a tak velkého Vykupitele? (liturgie velikonoční vigilie).

Druhá kapitola

Věřím v Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího

79. Jaká je Radostná zvěst pro člověka?

Je to zvěst, že Ježíš Kristus, ?Syn Boha živého? (Mt 16,1), zemřel a vstal z mrtvých. V době Heroda Velikého a císaře Augusta, Bůh splnil přísliby učiněné Abrahámovi a jeho potomstvu, tímže poslal ?svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsem byli přijati za syny? (Gal 4,4-5).

80. Jak se šíří tato Radostná zvěst?

První učedníci již od počátku měli vroucí touhu hlásat Krista, aby přivedli lid k víře v Něho. Také dnes se z láskyplného poznání Krista rodí touha hlásat evangelium a učit katechismu to znamená odhalit v jeho Osobě celý plán Boha a uvést lidstvo do společenství s ním.

?A v Ježíše Krista, jeho jediného Syna, našeho Pána?

81. Co znamená jméno ?Ježíš??

Jméno ?Ježíš?, dané andělem při Zvěstování, znamená ?Bůh je spása?. Vyjadřuje jeho totožnost a jeho poslání, ?protože on spasí svůj lid od jeho hříchů? (Mt 1,21). Petr tvrdí, že ?pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy? (Sk 4,12).

82. Proč se Ježíš nazývá ?Kristus??

?Kristus? v řečtině, ?Mesiáš? v hebrejštině, znamená ?pomazaný?. Ježíš je Kristus, protože byl posvěcen Bohem, pomazán Duchem svatým pro vykupitelské poslání. Je Mesiášem, na kterého čekal Izrael, poslaný na svět Otcem. Ježíš přijal titul Mesiáše, avšak upřesnil jeho smysl: ?ten který sestoupil z nebe? (Jan 3,13), ukřižovaný a pak zmrtvýchvstalý, On je trpící služebník ?který dává život jako výkupné za všechny? (Mt 20, 28). Od jména Kristus pochází jméno křesťané.

83. V jakém smyslu je Ježíš ?jednorozený Boží Syn??

On je jím v jedinečném a dokonalém smyslu. Ve chvíli křtu a proměnění (na hoře) Otcův hlas označuje Ježíše za svého ?milovaného Syna?. Když se sám Ježíš představuje jako Syn, který ?zná Otce? (Mt 11,27), tvrdí, že má jedinečný a věčný vztah k Bohu svému Otci. On je ?jednorozený Boží Syn? (1 Jan 2,23), druhá Osoba Trojice. Je to střed apoštolské kázání: apoštolové ?viděli jeho slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn? (Jan 1,14).

84. Co znamená titul ?Pán??

V bibli tento titul obvykle označuje svrchovaného Boha. Ježíš si jej připisuje a zjevuje svou božskou svrchovanost skrze svou moc nad přírodou, nad démony, nad hříchem a především svým zmrtvýchvstáním. První křesťanská vyznání prohlašují, že moc, čest a sláva vzdávaná Bohu Otci patří také Ježíšovi: Bůh ?mu dal Jméno, nad každé jiné jméno? (Fil 2,11). On je Pánem světa a dějin, jediný, jemuž má člověk zcela podřídit svou osobní svobodu.

?Ježíš Kristus byl počat působením Ducha svatého a narodil se z Panny Marie?

85. Proč se Boží Syn stal člověkem?

Boží Syn se vtělil v lůně Panny Marie působením Ducha svatého: pro nás lidi a pro naši spásu, neboli pro smíření nás hříšníků s Bohem; aby nám dal poznat svou nekonečnou lásku; aby byl naším vzorem svatosti; aby nás učinil ?účastnými své božské přirozenosti? (1 Petr 1,4).

86. Co znamená slovo ?Vtělení??

Církev nazývá ?Vtělením? tajemství obdivuhodné spojení božské a lidské přirozenosti v jediné božské Osobě Slova. Aby Boží Syn uskutečnil naši spásu, stal se ?tělem? (Jan 1,14) a tak se stal opravdu člověkem. Víra ve Vtělení je rozlišujícím znamením křesťanské víry.

87. Jakým způsobem je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk?

Ježíš je neoddělitelně pravý Bůh a pravý člověk v jednotě své božské Osoby.

On, Boží Syn, který je ?zplozený, ne stvořený, téže podstaty s Otcem?, se stal pravým člověkem, naším bratrem, aniž by tím přestal být Bohem, naším Pánem.

88. Čemu učí v tomto ohledu Chalcedonský koncil (roku 451)?

Chalcedonský koncil učí a vyznává ?jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jenž je dokonalý ve svém božství a dokonalý ve svém lidství, pravý Bůh a pravý člověk, složený z rozumné duše a těla, soupodstatný s Otcem skrze božství, soupodstatný s námi skrze lidství, ?ve všem nám podobný, kromě hříchu? (Žid 4,15); zplozený Otcem před věky podle božství a v těchto posledních časech se pro nás a pro naši spásu narodil z Panny Marie a Matky Boží podle lidství?.

89. Jak církev vyjadřuje tajemství Vtělení?

Vyjadřuje to tak, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a pravý člověk s dvěma přirozenostmi, božskou a lidskou, jež nejsou smíšeny, nýbrž spojeny v Osobě Slova. Proto všechno v Ježíšově lidství ? zázraky, utrpení, smrt? ? se musí připisovat jeho božské Osobě, která jedná skrze přijatou lidskou přirozenost.

?Jednorozený Synu a Slovo Boha, tys nesmrtelný, pro naši spásu ses ráčil vtělit do lůna svaté Matky Boží a vždy Panny Marie; Ty ses bez proměny stal člověkem a byls ukřižován; ó Kriste, Bože, tys svou smrtí přemohl smrt. Tys Jeden z Nejsvětější Trojice, oslavovaný s Otcem a Duchem svatým, spasiž nás!? (Byzantská liturgie sv. Jana Zlatoústého).

90. Měl Boží Syn, který se stal člověkem, duši s lidskou inteligencí?

Boží Syn přijal tělo oživené lidskou rozumovou duší. Svou lidskou inteligencí se Ježíš naučil mnoha věcem prostřednictvím zkušenosti. Avšak i jako člověk měl Boží Syn také intimní a bezprostřední poznání Boha, svého Otce. Pronikal stejně do skrytých myšlenek lidí a plně poznával věčné plány, které přišel zjevit.

91. Jak se shodují dvě vůle vtěleného Slova?

Ježíš má božskou i lidskou vůli. Boží Syn za svého pozemského života lidsky chtěl, co božsky rozhodl s Otcem a Duchem svatým pro naši spásu. Kristova lidská vůle bez odporu a bez zdráhání koná božskou vůli, nebo lépe je jí podřízena.

92. Měl Kristus pravé lidské tělo?

Kristus vzal na sebe opravdu lidské tělo, skrze něž se neviditelný Bůh stal viditelným. Z tohoto důvodu může být lidská tvář Krista zobrazována a uctívána ve svatých obrazech.

93. Co představuje Ježíšovo Srdce?

Ježíš nás poznal a miloval lidským srdcem. Jeho Srdce, probodené pro naši spásu, je symbolem oné nekonečné lásky, kterou miluje Otce i každého člověka.

94. ?Počat působením Ducha svatého...? Co znamená tento výraz?

To znamená, že Panna Maria počala věčného Syna ve svém lůně, působením Ducha svatého a bez spolupráce nějakého muže? ?Duch svatý sestoupí na tebe? (Lk 1,35), jí řekl anděl při Zvěstování.

95. ?...narodil se z Panny Marie?: proč je Maria opravdu Matka Boží?

Maria je opravdu Matka Boží, protože je Matkou Ježíše (Jan 2,1; 19,25). Vždyť ten, který byl počat působením Ducha svatého a který se stal opravdu jejím synem, je věčným Synem Boha Otce. Je to sám Bůh.

96. Co to znamená ?Neposkvrněné Početí??

Od věčnosti Bůh vyvolil Marii bez zásluh, aby byla Matkou jeho Syna. Aby splnila takové poslání byla počata neposkvrněná. To znamená, že skrze Boží milost a pro předvídané zásluhy Ježíše Krista Maria byla uchráněna prvotního hříchu již od svého početí.

97. Jak spolupracuje Maria na božském plánu spásy?

Z Boží milosti Maria zůstala uchráněna jakéhokoliv osobního hříchu během své existence. Je ?plná milosti? (Lk 1,28), ?celá Svatá?. A když jí anděl oznamuje, že má porodit ?Syna Nejvyššího? (Lk 1,32), dává svobodně svůj souhlas ?v poslušnosti víry? (Řím 1,5). Maria se zcela nabízí osobě a dílu svého Syna Ježíše, tímže z celé duše přijímá božskou vůli spásy.

98. Co znamená panenské početí Ježíše?

To znamená, že Ježíš byl počat v lůně Panny pouhou mocí Ducha svatého, bez zásahu muže. On je Synem nebeského Otce podle božské přirozenosti a Mariiným synem podle lidské přirozenosti, ale vlastně Božím Synem ve dvou přirozenostech, neboť je v něm jediná Osoba, totiž božská.

99. V jakém smyslu je Maria ?vždycky pannou??

V tom smyslu, že ?zůstala pannou při početí svého Syna, pannou při porodu, Panna těhotná, Panna matka, Panna věčná? (sv. Augustin). A tedy, když evangelia hovoří o ?Ježíšových bratrech a sestrách?, jedná se o nejbližší Ježíšovi příbuzné, podle výrazu, který používá Písmo svaté.

100. V jakém smyslu je Mariino duchovní mateřství všeobecné?

Maria má jediného Syna, Ježíše, ale v něm se její duchovní mateřství rozšiřuje na všechny lidi, které On přišel spasit. Poslušná po boku nového Adama, Ježíše Krista je nová Eva, pravá matka živých, která s mateřskou láskou spolupracuje na jejich zrození a na jejich výchově v řádu milosti. Maria, Panna a Matka, je obrazem církve a jejím dokonalým uskutečněním.

101. V jakém smyslu je celý Kristův život tajemství?

Celý Kristův život je událostí zjevení. Co je viditelné na pozemském životě Ježíše, vede k jeho neviditelnému Tajemství, především k tajemství jeho božského synovství: ?Kdo vidí mne, vidí Otce? (Jan 14,19). Kromě toho, i když nám spása přichází především z Kříže a ze Zmrtvýchvstání, celý život Krista je tajemstvím spásy, protože všechno, co Ježíš učinil, řekl a trpěl, mělo za cíl spasit padlého člověka a uvést ho do jeho prvotního povolání Božího dítěte.

102. Jaké byly přípravy na Ježíšova tajemství?

Je to především dlouhá naděje mnoha staletí, kterou znovu prožíváme v adventní době. Bůh, kromě temného očekávání, které vložil do srdce pohanů, připravil příchod svého Syna prostřednictvím Starobylé Úmluvy až k Janu Křtitelovi, který je posledním a největším z proroků.

103. Co učí evangelium o tajemstvích Ježíšova narození a dětství?

O vánocích se nebeská sláva ukazuje ve slabosti dítěte, Obřezání Ježíše (Lk 2,21), je znamením jeho příslušnosti k hebrejskému lidu a předobrazem našeho křtu. Zjevení Páně ? Král-Mesiáš Izraele, Boží Syn se ukázal pohanům. Při jeho Obětování ve chrámu, celé očekávání Izraele přichází v Simeonovi a Anně k setkání se svým Spasitelem.

Útěk do Egypta a vraždění neviňátek (Mt 2,13n) ohlašuje, že celý Kristův život bude ve znamení pronásledování; jeho návrat z Egypta připomíná Exodus a představuje Ježíše jako nového Mojžíše: On je pravý a definitivní osvoboditel.

104. Čemu nás učí skrytý život Ježíše v Nazaretu?

Během svého skrytého života v Nazaretu Ježíš zůstává v mlčení obyčejného života. Umožňuje nám tak být s ním ve společenství, ve svatosti všedního života, který utváří modlitba, prostota, práce a rodinná láska. Jeho podřízenost Marii a Josefovi, jeho údajnému otci, je obrazem jeho synovské poslušnosti Otci. Maria a Josef svou vírou přijímají Ježíšovo tajemství, i když je vždy plně nechápou.

105. Proč se Ježíš přijímá od Jana ?křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy?? (Lk 3,3)?

Aby zahájil svůj veřejný život přijetím křtu od Jana a předjímal ?křest? své smrti, přijímá takto, aby byl zařazen mezi hříšníky, i když je bez hříchu, On ?Beránek Boží, který snímá hříchy světa? (Jan 1,29). Otec prohlašuje, že je jeho ?milovaný Syn? (Mt 3,17) a Duch sestupuje na něho. Ježíšův křest je předobrazem našeho křtu.

106. Co odhalují Ježíšova pokušení na poušti?

Ježíšova pokušení na poušti rekapitulují (krátce opakují) Adamovo pokušení i ona, jimž byl vystaven na poušti Izrael. Satan pokouší Ježíše v jeho synovské poslušnosti k poslání které mu svěřil Otec. Kristus, nový Adam, a jeho vítězství ohlašuje ono vítězství jeho utrpení, svrchovanou poslušnost jeho synovské lásky. Církev se připojuje k tomuto tajemství zvláště v liturgické postní době.

107. Kdo je vybídnut, aby se podílel na Božím království, které Ježíš hlásal a uskutečnil?

Ježíš vybízí všechny lidi, aby se podíleli na Božím království. I nejhorší hříšník je povolán, aby se obrátil a přijal nekonečné milosrdenství Otce. Již zde na zemi patří Království těm, kteří je přijmou pokorným srdcem. A jim jsou také zjevena jeho tajemství.

108. Proč Ježíš ukazuje Království prostřednictvím znamení a zázraků?

Ježíš doprovází své slovo znameními a zázraky, aby dosvědčil, že království je přítomno v něm v Mesiáši. I když uzdravuje některé osoby nepřišel, aby na zemi odstranil všechna zla, nýbrž především, aby nás osvobodil z otroctví hříchu. Vymítání démonů ohlašuje, že jeho kříž zvítězí nad ?knížetem tohoto světa? (Jan 12,31).

109. Jakou autoritu v království dává Ježíš svým apoštolům?

Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů, budoucích svědků svého zmrtvýchvstání a činí je účastnými na svém poslání a na své autoritě, aby učili, odpouštěli hříchy, budovali a spravovali církev. V tomto sboru dostává Petr ?klíče království? (Mt 16,19), zaujímá první místo s posláním střežit víru v její neporušenosti a utvrzovat své bratry.

110. Jaký je smysl Proměnění (na hoře)?

V Proměnění se zjeví především Trojice: ?Otec v hlasu, Syn v člověku, Duch v zářivém oblaku? (sv. Tomáš Akvinský). Tímže Ježíš hovoří s Mojžíšem a Eliášem o své ?smrti? (Lk 9,31), ukazuje, že jeho sláva prochází křížem a dává předem zakoušet své zmrtvýchvstání a svůj slavný příchod, ?který přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené? (Fil 3,21).

?Ty ses proměnil na hoře, a tvoji učedníci, jak jen byli schopni, kontemplovali Tvou slávu, Kriste Bože, aby, až Tě uvidí ukřižovaného, pochopili, že Tvé utrpení bylo dobrovolné, a aby hlásali světu, že Ty opravdu vyzařuješ Otce? (Byzantská liturgie).

111. Jak probíhal mesiášský vstup do Jeruzaléma?

V určenou dobu se Ježíš rozhodne vystoupit do Jeruzaléma, aby podstoupil své utrpení, aby zemřel a vstal z mrtvých. Jako král Mesiáš, který zjevně ukazuje příchod království, vstoupí do svého Města na oslu. Je přijat dětmi, jejichž volání je použito v eucharistickém Sanctus: ?Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosanna (spas nás)? (Mt 21,9). Církevní liturgie zahajuje Svatý týden slavením tohoto vstupu do Jeruzaléma.

?Ježíš Kristus trpěl pod Pontským Pilátem,

byl ukřižován, umřel a byl pohřben?

112. Jak je důležité Ježíšovo velikonoční tajemství?

Ježíšovo velikonoční tajemství, jež zahrnuje jeho utrpení, kříž, zmrtvýchvstání a oslavení, je středem křesťanské víry, protože se jednou provždy naplnil spásonosný plán Boha výkupnou smrti jeho Syna, Ježíše Krista.

113. Z čeho byl Ježíš obžalován, že byl odsouzen na smrt?

Někteří izraelští předáci obvinili Ježíše, že jedná proti Zákonu, proti jeruzalémskému chrámu a zvláště proti víře v jediného Boha, protože se prohlašoval za Božího Syna. Proto ho předali Pilátovi, aby ho odsoudil na smrt.

114. Jak se Ježíš choval vůči Zákonu Izraele?

Ježíš nezrušil Zákon daný Bohem Mojžíšovi na hoře Sinaj, ale dovedl jej k naplnění, tímže mu dal definitivní výklad. On je božský Zákonodárce, který zcela plní tento Zákon. Nadto je věrný Služebník přináší svou smírnou smrtí jedinou oběť, která je s to vykoupit všechny ?viny spáchané v době, kdy ještě platila dřívější smlouva? (Žid 9,15).

115. Jaký byl Ježíšův postoj ke chrámu v Jeruzalémě?

Ježíš byl obviněn z nepřátelství vůči chrámu. A přesto ho ctil jako ?dům svého Otce? (Jan 2,16) a tam dával důležitou část svého učení. Ale také předpověděl jeho zničení, ve vztahu ke své smrti, a sám se představil jako konečný příbytek Boha uprostřed lidí.

116. Stavěl se Ježíš proti víře Izraele v jediného Boha a spasitele?

Ježíš se nikdy nestavěl proti víře v jediného Boha, ani když konal božské dílo par excellence, které splňovalo mesiášské přísliby a zjevovalo, že je rovný Bohu: odpuštění hříchů. Ježíšův požadavek, aby v něho uvěřili a obrátili se, umožňuje pochopit tragické neporozumění velerady, která usoudila, že Ježíš je hoden smrti jako rouhač.

117. Kdo je odpovědný za Ježíšovu smrt?

Ježíšovo utrpení a jeho smrt nemohou být kladeny za vinu ani všem tehdy žijícím Židům, ani jiným Židům, kteří po tom přišli v čase a prostoru. Vždyť každý hříšník, to je každý člověk, je skutečně příčinou a nástrojem utrpení Vykupitele, a mnohem závažněji jsou vinni ti, především křesťané, kteří často znovu upadají do hříchu nebo si libují v neřestech.

118. Proč je Kristova smrt součástí Božího plánu?

Aby smířil se sebou všechny lidi propadlé kvůli hříchu smrti, Bůh se ujal láskyplné iniciativy poslat svého Syna, aby podstoupil smrt za hříšníky. Ježíšova smrt byla ohlašována ve Starém zákoně jako oběť trpícího Služebníka a došlo k ní ?podle Písem?.

119. Jakým způsobem se Kristus sám obětoval Otci?

Celý Kristův život je svobodná nabídka Otci, aby splnil jeho plán spásy. On dává ?svůj život jako výkupné za všechny? (Mk 10,45) a nabízí se jako ?smírná oběť za hříchy? (1 Jan 4,10), nebo-li jeho oběť dosáhne božské přízně pro celé lidstvo. Jeho utrpení a jeho smrt jasně ukazují, jak je jeho lidství svobodným a dokonalým nástrojem jeho božské lásky, která chce, aby se všichni lidé spasili.

120. Jak se Ježíšova oběť vyjadřuje při Poslední večeři?

Při Poslední večeři s apoštoly v předvečer utrpení Ježíš předjímá, to je naznačuje a předem uskutečňuje svobodnou oběť sebe samého: ?Toto je mé tělo, které se za vás vydává?, ?toto je má krev, která se za vás vylévá...? (Lk 22,19-20). Ustanovuje zároveň eucharistii jako ?památku? (1 Kor 11,25) své oběti a své apoštoly jako kněze Nové Úmluvy.

121. K čemu dochází v agonii v Getsemanské zahradě?

Navzdory hrůze, kterou vyvolává smrt v přesvatém lidství ?Původce života? (Sk 3,15), lidská vůle Božího Syna přijímá vůli Otce: aby nás zachránil přijímá, že ponese naše hříchy na svém těle, ?tímže bude poslušný až k smrti? (Fil 2,8).

122. Jaké jsou účinky Kristovy oběti na kříži?

Ježíš svobodně nabídl svůj život na smírnou oběť, to je napravil naše viny naprostou poslušností své lásky až k smrti. Tato ?láska až do krajnosti? (Jan 13,1) Božího Syna smiřuje Otce s celým lidstvem. Velikonoční oběť Krista tedy vykupuje všechny lidi jedinečným a definitivním způsobem a otevírá jim společenství s Bohem.

123. Proč Ježíš vyzývá své učedníky, aby vzali svůj kříž?

Tímže Ježíš vyzývá své učedníky, aby ?vzali svůj kříž a následovali ho? (Mt 16,24), chce tajemně přidružit k vykupitelské oběti právě ty, kteří jsou prvními uživateli jeho plodů.

124. Co se stalo s Kristovým tělem po jeho smrti?

Kristus zažil pravou smrt a opravdové pohřbení, ale božská moc uchovala jeho tělo od porušení.

?Ježíš Kristus sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých?

125. Co to je ?předpeklí?, do něhož Ježíš sestoupil?

?Předpeklí? ? odlišné od pekla zavržení ? to byl stav těch, spravedlivých i špatných, kteří zemřeli před Kristem. Ježíš, když se jeho duše spojila s božskou Osobou, dospěl do ?pekel? spravedlivých, kteří čekali na svého Vykupitele, aby konečně mohli dosáhnout patření na Boha. Když svou smrtí přemohl smrt a ďábla, který ?má vládu nad smrtí? (Žid 2,14), osvobodil spravedlivé, kteří čekali na Vykupitele a otevřel jim brány nebe.

126. Jaké místo zaujímá v naší víře Kristovo vzkříšení?

Ježíšovo zmrtvýchvstání je vrcholná pravda naší víry v Krista a představuje, s křížem, podstatnou část velikonočního tajemství.

127. Jaká ?znamení? dosvědčují Ježíšovo vzkříšení?

Kromě podstatného znamení, jímž je prázdný hrob, Ježíšovo zmrtvýchvstání je dosvědčeno ženami, které se jako první setkaly s Ježíšem a zvěstovaly to apoštolům. Ježíš se pak ?zjevil Petrovi, potom Dvanácti. Pak se zjevil více než pěti stům bratří najednou? (1 Kor 15,5-6) a ještě jiným. Apoštolové si nemohli vymyslet zmrtvýchvstání, protože se jim to zdálo nemožné, a Ježíš je káral pro jejich ?nevíru?.

128. Proč je Zmrtvýchvstání zároveň transcendentní událostí?

I když je zmrtvýchvstání historicky dosvědčená událost, ověřitelná a dosvědčená znameními a svědectvími, jako vstup Kristova lidství do Boží slávy přesahuje a překonává dějiny jako tajemství víry. Z tohoto důvodu se vzkříšený Kristus neukázal světu, nýbrž svým učedníkům a učinil z nich své svědky před lidem.

129. Jaký je stav Ježíšova vzkříšeného lidství?

Ježíšovo zmrtvýchvstání nebyl návrat do pozemského života. Jeho vzkříšené tělo, je to, které bylo ukřižováno, a má na sobě ještě znamení jeho Utrpení, ale už je účastno božského života s vlastnostmi oslaveného těla. Proto je zmrtvýchvstalý Kristus svrchovaně svobodný zjevit se svým učedníkům jak a kde chce a v různých podobách.

130. Jakým způsobem je zmrtvýchvstání dílem Nejsvětější Trojice?

Kristovo vzkříšení je dílem transcendentního Boha. Tři Osoby jednají společně podle toho, co je jim vlastní: Otec projevuje svou moc; Syn ?znovu přijímá? život, který svobodně obětoval (Jan 10,17), tímže spojí svou duši se svým tělem, které Duch svatý oživí a oslaví.

131. Jaký má Zmrtvýchvstání smysl a spásonosný dosah?

Zmrtvýchvstání je naplněním Vtělení. Dokazuje božství Krista, potvrzuje všechno, co konal a učil, a uskutečňuje božské přísliby v náš prospěch. Kromě toho, Zmrtvýchvstalý, vítěz nad hříchem a smrtí, je principem našeho ospravedlnění a vzkříšení: již nyní nám zjednává milost přijetí za syny, jež je skutečnou účastí na jeho životě jednorozeného Syna; později při slavném příchodu na konci časů vzkřísí z mrtvých naše tělo.

?Ježíš vstoupil na nebesa, sedí po pravici Otce všemohoucího?

132. Co představuje Nanebevstoupení?

Po čtyřiceti dnech, kdy se ukazoval apoštolům pod rysy běžného lidství, které zakrývají jeho slávu Zmrtvýchvstalého, Kristus vystupuje na nebesa a sedí po pravici Otce. On je Pán, který již vládne se svým lidstvím ve věčné slávě Božího Syna a neustále se za nás přimlouvá u Otce. Posílá nám svého Ducha a dává nám naději, že k němu jednoho dne přijdeme, když nám připravil místo.

?Odtud přijde soudit živé i mrtvé?

133. Jak vládne Pán Ježíš nyní?

Pán vesmíru a dějin, Hlava své církve, oslavený Kristus zůstává tajemně na zemi, kde už jeho království začalo v církvi jako zárodek a počátek. Jednoho dne se vrátí ve slávě, ale ten čas neznáme. Proto žijeme v bdělosti a prosíme: ?Přijď, Pane? (Zj 22,20).

134. Jak se uskuteční Pánův návrat ve slávě?

Po poslední kosmické katastrofě tohoto světa, který pomíjí, Kristův slavný příchod potvrdí konečné vítězství Boha v parusii a posledním soudu. Tak se vyplní Boží království.

135. Jak bude Kristus soudit živé i mrtvé?

Kristus bude soudit mocí, kterou získal jako Vykupitel světa, jenž přišel zachránit lidi. Budou odhalena tajemství srdcí ale i chování každého vůči Bohu i k bližnímu. Každý člověk bude naplněn životem nebo odsouzen navěky podle svých skutků. Tak se uskuteční ?Kristova plnost? (Ef 4,13), v níž ?Bůh bude všechno ve všem? (1 Kor 15,28).

Třetí kapitola

Věřím v Ducha svatého

136. Co chce říci církev, když vyznává: Věřím v Ducha svatého?

Věřit v Ducha svatého, to znamená vyznávat, že On je třetí Osoba Nejsvětější Trojice?, ?který je s Otcem i Synem zároveň uctíván a oslavován?. Duch svatý byl ?poslán do našich srdcí? (Gal 4,6), abychom přijali nový život Božích dětí.

137. Co znamená ?spojené poslání Syna a Ducha??

V nerozdílné Trojici Syn a Duch jsou odlišní ale nerozdělitelní: od počátku do konce časů totiž, když Bůh posílá svého Syna, posílá také svého Ducha, který nás připojuje ke Kristu ve víře, abychom jako adoptivní děti nazývali Boha ?Otcem?. Duch je neviditelný, ale poznáváme ho skrze jeho působení, když nám zjevuje Slovo a když působí v církvi.

138. Jak se nazývá Duch svatý?

?Duch svatý? je vlastní jméno třetí Osoby Nejsvětější Trojice. Ježíš ho také nazývá: Duch Utěšitel (Přímluvce, Zastánce) a Duch pravdy. Nový zákon ho také nazývá: Duch Krista, Pána, Boha, Duch slávy, příslibu.

139. Jakými symboly se Duch svatý představuje?

Je jich mnoho: živá voda,

POKRAČOVÁNÍ KOMPENDIA je ZDE