Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry!

Je pro mne důvodem velké radosti a vděčnosti Bohu, že se mohu zde na Kapitolu, v srdci Říma, setkat s proslulými náboženskými lídry, váženými občanskými představiteli a početnými přáteli míru. Ve vzájemné blízkosti jsme se modlili za mír. Zdravím pana prezidenta Italské republiky Sergia Mattarellu. Rád se opět setkávám s Jeho svatostí ekumenickým patriarchou Bartolomějem. Velmi si vážím toho, že se chtěl navzdory obtížím cesty - on a další osobnosti - zúčastnit tohoto modlitebního setkání. V duchu Setkání v Assisi, svolaného v roce 1986 sv. Janem Pavlem II., pořádá Komunita Sant´Egidio každoročně od města k městu tuto událost modlitby a dialogu za mír mezi věřícími různých náboženství.

V této mírové vizi byla prorocká setba, která díky Bohu krok za krokem dozrála, skrze nenadálá setkání, mírové iniciativy a nové myšlenky bratrství. Když se pohlédneme nazpět, jakkoli bohužel shledáváme v minulých letech bolestné skutečnosti, jako jsou konflikty, terorismus nebo radikalismu v některých případech ve jménu náboženství, musíme nicméně uznat plodné kroky dialogu mezi náboženstvími. Je to znamení naděje, jež nás přivádí ke společné práci jakožto bratry. Takto jsme dospěli k důležitému Dokumentu o bratrství za světový mír a společné soužití, který jsem podepsal s Vrchním imámem al Azhar, Ahmedem al-Tajíbem v roce 2019.   

Vskutku, „příkázání míru je vepsáno do hloubi náboženských tradic“ (Fratelli tutti, 284). Věřící pochopili, že rozdílnost náboženství neospravedlňuje lhostejnost či nepřátelství. Naopak, vycházejíce z náboženské víry, můžeme se stát tvůrci pokoje, a nikoli netečnými pozorovateli válečného zla a nenávisti. Náboženství stojí ve službě míru a bratrství. Proto také současné setkání pobízí náboženské lídry a všechny věřící, aby se vytrvale modlili za mír, nepoddávali se válce a jednali klidnou silou víry s cílem skoncovat s konflikty.

Je zapotřebí míru! Více míru! „Nemůžeme zůstat lhostejní. Svět má dnes palčivou žízeň po míru. V mnoha zemích trpí kvůli válce, často zapomenuté, avšak vždycky působící utrpení a bídu“ (Promluva při Světovém dni za mír, Assisi, 20. září 2016). Světu, politice a veřejnému mínění hrozí, že uvyknou zlu války, jako přirozené průvodkyni lidských dějin. „Nezastavme se u teoretických debat, vstupme do kontaktu s ranami, dotkněme se těla toho, komu je ubližováno. (…) Věnujme pozornost uprchlíkům, těm, kdo jsou poznamenání nuklerání radiací nebo chemickými útoky, ženám, které přišly o děti, zmrzačeným dětem a těm, které byly o dětství připraveny“ (Fratelli tutti, 261). Dnes jsou bolesti války prohloubeny také pandemií koronaviru a nedosažitelností nezbytné léčby v mnoha zemích.

Konflikty však pokračují a spolu s nimi bolest a smrt. Skoncování s válkou je neodložitelnou povinností všech politických představitelů, kterou mají před Bohem. Mír je prioritou každé politiky. Bůh bude žádat počet od těch, kdo nehledali mír nebo podněcovali napětí a konflikty po všechny dny, měsíce a léta válek, jež zasáhly národy!

Slovo Pána Ježíše se samo nabízí pro svou hlubokou moudrost. »Zastrč svůj meč tam, kam patří – říká. Každý, kdo sahá po meči, mečem zahyne« (Mt 26,52). Kdo tasí meč, snad s vírou ve spěšné vyřešení nesnadných situací, zakusí sami na sobě, na svých blízkých, na svých zemích, smrt, jež pochází z meče. »Dost!« (Lk 22,38), říká Ježíš, když mu učedníci ukazují dva meče před jeho Utrpením. »Dost!« – tak zní jednoznačná odpověď ke každému násilí. Toto Ježíšovo »Dost!« překračuje staletí a silně doléhá dnes k nám: Dost bylo mečů, zbraní, násilí a válek!

Svatý Pavel VI. vyslovil OSN v roce 1965 tento apel: „Nikdy více válku!“ To je také toužebná prosba nás všech, mužů a žen dobré vůle. Je to sen všech hledačů a tvůrců míru, neboť jsou si dobře vědomi, že „každá válka činí svět horší než byl dříve“ (Fratelli tutti, 261)

Jak vyjít ze zablokovaných a chronických konfliktů? Jak rozvázat uzly zamotané mnoha ozbrojenými zápasy? Jak předcházet konfliktům? Jak přesvědčit o míru válečné pány nebo ty, kdo spoléhají na sílu zbraní? Žádný národ, žádná společenské uskupení nebude moci samo dosáhnout míru, dobra, bezpečnosti a štěstí. Nikdo. Poučením z nedávné pandemie, chceme-li být upřímní, je „vědomí, že jsme světové společenství plavící se na stejné lodi, kde neštěstí jednoho působí škodu všem. Připomněli jsme si, že se nikdo nezachrání sám, že zachránit se můžeme pouze společně“ (Fratelli tutti, 32).

Bratrství, tryskající z vědomí, že jsme jediným lidstvem, musí pronikat životem národů, společností, mezi vládce  a do mezinárodních dohod. Takto vykvasí vědomí, že se zachráníme jedině společně, budeme-li se stýkat, vyjednávat, ustaneme ve vzájemných bojích, usmíříme se, umírníme jazyk politiky a propagandy a rozvineme konkrétní cesty pro mír (srov. Fratelli tutti, 231).

Sešli jsme se dnes večer jako lidé různých náboženských tradic, abychom vyslali poselství míru. Jasně se v tom projevuje, že náboženství si nepřejí války, ba usvědčují ze lži ty, kdo posvěcují násilí, a prosí všechny o modlitbu za smíření a o skutky, aby bratrství otevřelo nové stezky naděje. S Boží pomocí je vskutku možné budovat svět míru a takto se zachránit společně.

Přeložila Johana Bronková