Vatikán.
Velikonoční vigilie, kterou sloužil římský biskup ve Svatopetrské bazilice, začala v půl deváté večer. Tato bohoslužba má v důsledku bohaté a jedinečné symboliky zcela zvláštní atmosféru. Z hlediska trvání je ze všech bohoslužeb římskokatolického ritu nejdelší. Obsahuje devět starozákonních a dvě novozákonní čtení, přičemž počet těch starozákonních může být za výjimečných okolností snížen až na dvě. Zde byla čtena tři. Obvyklou součástí vatikánské liturgie Zmrtvýchvstání Páně je udílení svátostí křesťanské iniciace (křest, biřmování a první svaté přijímání) dospělým katechumenům z různých částí světa. Letos jich bylo jedenáct. Tři z Itálie, dva z Albánie a po jednom ze Španělska, Malty, České republiky, Spojených států amerických, Malajsie a Číny, šest mužů a pět žen. Papež František komentoval dnešní evangelium (
Mt 28,1-10) a v samotném závěru řekl:
„Když Nejvyšší Velekněz a náboženští představitelé za spoluviny Římanů uvěřili, že mohou vykalkulovat všechno, když uvěřili, že padlo poslední slovo a že oni jsou těmi, kdo jej vyslovili, znenadání vstoupil Bůh, aby převrátil všechna kritéria, a nabídnul novou možnost. Bůh nám znovu vychází vstříc, aby ustanovil a upevnil novou dobu, čas milosrdenství. Toto je příslib daný navždy, takto Bůh překvapil svůj věřící lid: raduj se, protože tvůj život má v sobě zárodek zmrtvýchvstání, nabídku života očekávajícího probuzení.
A to je to, co nás tato noc vybízí hlásat: Tep Zmrtvýchvstalého, Kristus žije! To je to, co změnilo krok Marie Magdalské a druhé Marie a způsobilo, že rychle odešly od hrobu a běžely o tom podat zprávu (srov. Mt 28,8); to je to, co je nutí vrátit se svojí cestou na začátek, vracejí se do města setkat se s ostatními.
Jako jsme s nimi přišli ke hrobu, tak vás také vybízím, abyste se s nimi vrátili do města, vrátili se toutéž cestou na začátek. Jděme s nimi hlásat tuto zvěst, jděme... Kamkoli, kde se zdá, že hrob má poslední slovo a kde se zdá, že smrt je jediné řešení. Jděme zvěstovat, sdílet a vyjevovat pravdu, že Pán je Živý. Je živý a chce vstát z mrtvých ve tvářích těch, kteří pohřbili naději, pohřbili sny, pohřbili důstojnost. A pokud nejsme s to nechat Ducha, aby nás vedl touto cestou, pak nejsme křesťané.
Jděme a nechme se překvapit tímto odlišným úsvitem, nechme se překvapit novostí, kterou může dát jedině Kristus. Dovolme Mu, aby Jeho jemnocit a láska vedly naše kroky, nechme tlukot Jeho srdce, aby proměnil náš utlumený tep.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
