Vatikán.
“Bergoglio se inspiruje teologií lidu”, opakuje se jako refrén od nástupu papeže Františka. Avšak jen málokdo má přesné znalosti o tomto jihoamerickém odvětví teologie osvobození. Do italských knihkupectví nyní přichází první systematické dílo, nazvané “Úvod do teologie lidu” (
Introduzione alla teologia del popolo, Editrice Missionaria Italiana, 272 str., 20 eur) z pera argentinského teologa Cira Enriqueho Bianchiho. Autor studoval pod vedením Víctora Manuela Fernándeze, nynějšího rektora argentinské Katolické univerzity a blízkého papežova spolupracovníka. Svazek je portrétem argentinského myslitele a jednoho ze zakladatelů teologie lidu, teologa O. Rafaela Tella, jak také uvádí jeho podtitul – “Teologický a duchovní profil Rafaela Tella”.
Bergoglio poznal O. Tella osobně ve svých sedmnácti letech. Jedno z jejich posledních setkání se uskutečnilo měsíc po Bergogliově nástupu na buenosaireský arcibiskupský stolec. Kard. Bergoglio si vážil Tellovy teologické a pastorační práce natolik, že napsal předmluvu ke Bianchiho knize a také v květnu roku 2012 vystoupil na její prezentaci v Buenos Aires. Na půdě Katolické univerzity tehdejší buenosaireský arcibiskup o svém inspirátorovi prohlásil: “Byl to Boží muž, vyslaný k tomu, aby otevíral cesty. Jako každý prorok nebyl pochopen mnoha lidmi své doby. Dnes bych chtěl s vděčností vzpomenout na život bývalého profesora této fakulty, kterému za mnohé vděčí. Pro naši církev byl Božím darem.”
Bergogliův vztah k Otci Tellovi vysvítá zejména z jejich korespondence. Několik měsíců před svou smrtí v Luján, 20. ledna 2001, napsal argentinský teolog nově zvolenému arcibiskupovi: Považuji za největší problém argentinské církve, jak se dostat k této obrovské většině křesťanů, na které institucionální církev nepůsobí. Myslím, že tvým posláním, které ti svěřila Boží prozřetelnost, je zahájit reformu církve. V Buenos Aires? Argentině? Ještě dále? To nevím. Pros Boha, abys ji mohl vykonat”, napsal současnému papeži zakladatel teologie lidu, O. Rafael Tello.
Ze zmíněné předmluvy papeže Františka:
Otec Tello nabízí solidní teologické myšlení, které nám umožňuje docenit tuto spiritualitu v jejích opravdových dimenzích. Východiskovým pojetím je člověk jakožto přirozeně společenská bytost. Nikdo nemůže žít absolutně izolován, všechny lidské činy jsou součástí dějinného prostředí, které je podmiňuje, konkrétní skutek se vyznačuje kulturou, ve které se uskutečňuje. V dynamice dějin vytváří člověk kulturu a kultura člověka ovlivňuje. Slovy Jana Pavla II.: „Člověk je synem i otcem kultury, do níž je ponořen“ (Fides et ratio, 71). Víra v tom není výjimkou, vyjadřuje se vždycky kulturně. Dítě se učí od rodičů, učitelů, katechetů a od okolí. Víra je především božská milost. A je také lidským úkonem a proto kulturním činem. Lze proto mluvit o kulturním způsobu chápání i vyjadřování víry. Je tedy možné, jak říká Tello, že to, co naši chudí vyjadřují svojí lidovou zbožností, plyne z opravdové víry, z níž plyne také křesťanský postoj k životu.
Když jako církev přistupujeme k chudým, abychom je provázeli, konstatujeme, že i přes enormní každodenní těžkosti prožívají transcendentní smysl života. V jistém smyslu ještě neuvízli v konzumismu. Život směřuje k něčemu, co tento život přesahuje. Život závisí na Někom (s velkým N) a tento život potřebuje spásu. To všechno je hluboce přítomno v našem lidu, třebaže není schopen to formulovat pojmovým aparátem. Transcendentní smysl života patrný v lidovém křesťanství je antitezí sekularizace šířící se v moderních společnostech. To je klíčový bod. Kdybychom to chtěli vyjádřit antagonisticko-agresivními kategoriemi, řekli bychom, že víra našeho lidu uštědřuje políček postojům sekularizace. Proto lze říci, že lidová zbožnost je aktivní evangelizující silou, která obsahuje účinný protilék na rozmáhající se sekularizaci. Dokument z Aparacidy to vyjadřuje podobně: „Lidová zbožnost.. je v sekularizovaném prostředí, kde naše národy žijí, stálým a velkolepým vyznáním živého Boha, který působí v dějinách, a řečištěm předávané víry“ (Dokument z Aparecidy, 264).
CELÝ TEXT papeže Františka je ZDE
(RaVat)
odeslat článek
vytisknout článek
