Řím.
Římský biskup slavil v sobotu v podvečer eucharistii na někdejší periferní farnosti v kostele Všech svatých. Příležitostí k tomu bylo dnešní padesáté výročí slavení římské liturgie v italském jazyce papežem Pavlem VI., který si k tomu zvolil právě tento kostel, spravovaný řeholní kongregací Orionistů, aby zde vůbec poprvé slavil eucharistii u oltáře směrem k lidu (foto), ale stále ještě podle starého misálu z roku 1965. Na území kdysi relativně chudé čtvrti, která hraničí s farností baziliky sv. Jana na Lateránu, stojí také česká Papežská kolej Nepomucenum. Všichni její obyvatelé se papežské bohoslužby účastnili, rektor koleje, O. Petr Šikula, při ní koncelebroval, a dvacítka studentů podávala eucharistii.
Papež František komentoval evangelium o vyhnání penězoměnců a obchodníků z chrámu a poukázal na nezbytnou souvislost, která existuje mezi liturgií a životem jejího účastníka a na kterou poukázal Druhý vatikánský koncil. Mimo jiné Svatý otec řekl:
„Ježíšův učedník nechodí do kostela pouze proto, aby dodržel nějaký předpis a pocítil, že je zadobře s Bohem, který by však na druhé straně neměl příliš „obtěžovat“. Mnozí katolíci jako by říkali: „Pane, já chodím každou neděli do kostela. Nezasahuj tedy do mého života, neobtěžuj mne.“ Ježíšův učedník chodí do kostela, aby se setkal s Pánem a nalezl v Jeho milosti, působící ve svátostech, sílu myslet a jednat podle evangelia. Nesmíme se proto klamat tím, že návštěvou Pánova domu, modlitbami a pobožnostmi lze zakrýt jednání, které odporuje spravedlnosti, poctivosti a lásce k bližnímu. Nesmíme nahrazovat „náboženskou úctou“ to, co náleží bližnímu, a oddalovat tak pravé obrácení. Kult a liturgické slavení jsou privilegovaným prostorem naslouchání hlasu Pána, který vede po přímé cestě křesťanské dokonalosti.
Je však třeba vydat se cestou obrácení a pokání, abychom ze svého života odstranili strusku hříchu, jako to učinil Ježíš, když vyčistil chrám od přízemních zájmů. Postní doba je k tomu příhodná; je to čas vnitřní obnovy, odpuštění hříchů, doba, ve které jsme voláni znovu objevit svátost pokání a smíření, jež nám umožňuje přecházet z temnot hříchu ke světlu milosti a přátelství s Ježíšem. Neopomíjejme velkou sílu, kterou má pro křesťanský život tato svátost. Umožňuje nám růst ve sjednocování s Bohem, opětovně získávat ztracenou radost a zakoušet útěšný pocit osobního přijetí milosrdnou náručí Boha.“
PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže Františka je ZDE
(mig)