Vatikán.
Na Svatopetrské náměstí i přes dopolední dešťové přeháňky přišlo na 30 tisíc lidí, aby si vyslechli pravidelnou nedělní promluvu papeže Františka před modlitbou Anděl Páně. Svatý otec mimo jiné řekl:
„Evangelium říká, že učedníci se divili, že jejich Mistr mluvil s tou ženou. Pán je však větší než předsudky a proto se nebál dát do řeči se Samaritánkou. Milosrdenství je větší než předsudek a Ježíš je nesmírně milosrdný. Výsledkem tohoto setkání u studny byla proměna ženy, která tam „nechala svůj džbán“ (v. 28), se kterým přišla pro vodu, a běžela do města vyprávět o tom, co mimořádného prožila. „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Snad je to Mesiáš?“ (v.29). Byla nadšená. Šla ke studni pro vodu a našla jinou vodu, živou vodu milosrdenství, která tryská do života věčného. Nalezla vodu, kterou vždycky hledala! Běží do města, onoho města, které ji posuzovalo, odsuzovalo a odmítalo, a hlásá, že potkala Mesiáše, někoho kdo jí změnil život. Každé setkání s Ježíšem nám totiž vždycky mění život. Je to krok vpřed, krok blíže k Bohu.“
Po hlavní promluvě papež upozornil na chystanou liturgii pokání, nazvanou „24 hodin pro Pána“, kterou zahájí tento pátek (28.3) papež osobně ve vatikánské bazilice, kde také sám usedne do zpovědnice, aby uděloval svátost smíření, a která potrvá až do soboty:
„Začne bohoslužbou v bazilice sv. Petra v pátek odpoledne. Potom večer a v noci zůstane několik kostelů v centru Říma otevřeno k modlitbě a ke zpovědi. Bude to – můžeme to tak nazvat – svátek odpuštění, který proběhne také v mnoha dalších diecézích a farnostech světa. Odpuštění, které nám uděluje Pán, je třeba slavit, jako to v podobenství o marnotratném synu učinil otec, když se jeho syn vrátil domů. Slavil a zapomněl na všechny jeho hříchy. Bude to tedy slavnost odpuštění.“
(mig)