Frascati.
Frascati je městečko, které obývá přibližně 20 tisíc lidí. Leží na opačné straně jezera Albano než papežská rezidence Castel Gandolfo. Bývá nazýváno „římská terasa“, protože se rozkládá na vrcholku hory, z níž se nabízí výhled na celý Řím. Frascati je jednou z několika nevelkých diecézí zdejšího kraje Castelli Romani a je také titulární diecézí kardinála Tarcisia Bertoneho, státního sekretáře Svatého stolce a nejbližšího papežova spolupracovníka.
Eucharistická liturgie, které dnes předsedal Svatý otec na náměstí před katedrálou v půl desáté dopoledne za účasti 8 tisíc lidí, se kromě členů obecního magistrátu účastnili také státní představitelé jako např. ministr zahraničí Andrea Riccardi, hejtmani zdejší provincie a kraje a další veřejní činitelé.
Papež se ve své homilii vyložil dnešní liturgická čtení, hovořil o poslání Kristových učedníků a církve:
„V evangeliu této neděle Ježíš pověřuje dvanáct apoštolů misijním posláním (srov. Mk 6,7-13). Výraz „apoštolové“ vlastně znamená „poslaní, vyslaní“. Toto pověření se plně uskuteční po Kristově zmrtvýchvstání a obdarování Duchem svatým o Letnicích. Nicméně, je velmi důležité, že Ježíš hned od začátku zapojuje dvanáct apoštolů do své činnosti. Je to jakýsi druh „stáže“ vzhledem k velké odpovědnosti, která je očekává. Skutečnost, že Ježíš povolává některé učedníky k přímé spolupráci na svém poslání, dává vyniknout aspektu jeho lásky, tzn. že neopovrhuje pomocí, kterou Mu mohou poskytnout ostatní lidé; zná jejich omezení, jejich slabosti, ale nepohrdá jimi, ba dokonce jim propůjčuje důstojnost být Jeho vyslanci. Ježíš je posílá po dvou a dává jim instrukce, které evangelista shrnuje několika větami. První se týká ducha indiference: apoštolové nesmějí lnout na penězích a pohodlí. Ježíš také varuje učedníky, že se jim nebude vždycky dostávat přívětivého přijetí a někdy budou dokonce odmítáni. Mají však mluvit Ježíšovým jménem a hlásat Boží království, aniž by usilovali o úspěch. Úspěch mají přenechávat Bohu.
První dnešní čtení nám podává tutéž perspektivu a ukazuje nám, že Boží vyslanci nejsou přijímáni dobře. Takový je případ proroka Amose, Bohem poslaného prorokovat do svatyně v Betelu, svatyně Izraelského království (srov. Am 7,12-15). Amos energicky káže proti nespravedlnostem, odhaluje zvláště zlořády krále a prominentů, zlořády, které urážejí Pána a bohoslužbu zbavují obsahu. Proto Amasjáh, kněz z Betelu nařizuje Amosovi, aby odešel. Amos mu však odpoví, že nebyl poslán od něho, nýbrž Pán z něho učinil proroka a poslal jej do Izraelského království právě na toto místo. Proto ať už je přijímán nebo odmítán, nadále bude prorokovat, hlásat to, co říká Bůh, a nikoli to, co chtějí slyšet lidé. A takové je poslání církve: nehlásá to, co chtějí slyšet mocní. Jejím kritériem je pravda a spravedlnost, i když se nesetkává s aplausem a staví se proti ní lidská moc.“
Benedikt XVI. se zastavil se také u povolání k celibátu a k manželství:
„Pán volá všechny, rozděluje různé dary pro různé úkoly v církvi. Povolává ke kněžství, k zasvěcenému životu a volá k manželství a k laickému nasazení v církvi a ve společnosti. Důležité je, aby bylo bohatství jednotlivých darů, plně přijato, zvláště mezi mladými; aby cítili radost z odpovědi, kterou dávají celou svou bytostí Bohu, když se odevzdávají na cestě kněžství a zasvěceného života nebo na cestě manželství, dvou komplementárních cest, které se vzájemně inspirují a obohacují a společně obdarovávají všechny. Jak celibát pro Boží království, tak manželství, obojí je povoláním, Božím voláním, na které se odpovídá celým životem a po celý život. Bůh volá. Je třeba naslouchat, přijímat a odpovídat. Jako Panna Maria: Hle, zde jsem, ať se mi stane podle tvého slova (srov. Lk 1,38).“
PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE
Hned po skončení bohoslužby se Svatý otec vrátil do Castel Gandolfa, kde jej už očekávali poutníci na zcela zaplněném nádvoří papežské rezidence. „Vidím, že jste mi odpustili zpoždění,“ začal Benedikt XVI. svoji pravidelnou promluvu před modlitbou Anděl Páně.
(mig)