Vatikán.
Ve zcela zaplněné bazilice sv. Petra zahájil Velikonoční vigilii Petrův nástupce ve 21h. Udělil při ní svátosti křesťanské iniciace (křest, biřmování, sv. přijímání) šesti katechumenům, pocházejícím ze Švýcarska, Albánie, Ruska, Peru, Číny a Singapuru. V pozoruhodné homilii Benedikt XVI. vyložil pravdu víry ve stvoření v kontextu liturgických čtení Velikonoční vigilie a mimo jiné řekl:
„ Ústřední poselství příběhu o stvoření lze vymezit ještě přesněji. Svatý Jan v prvních slovech svého evangelia shrnul jeho podstatný význam jedinou větou: „Na počátku bylo Slovo“. Příběh o stvoření, který jsme slyšeli, je skutečně charakterizován pravidelně se opakující větou: „Bůh řekl…“. Svět byl stvořen Slovem, Logem, jak praví Jan za pomoci ústředního slova řeckého jazyka. „Logos“ znamená „rozum“, „smysl“, „slovo“. Není to pouhý rozum, nýbrž Stvořitelský rozum, který oslovuje a sděluje sebe sama. Je to Rozum, jenž je smyslem a sám smysl tvoří. Příběh o stvoření nám tedy říká, že svět je produktem tvůrčího Rozumu. A tím nám říká, že na počátku všech věcí nestojí to, co postrádá rozum a svobodu, nýbrž princip všech věcí, jímž je stvořitelský Rozum, láska a svoboda. Tady se ocitáme před poslední alternativou, která je v disputaci mezi vírou a nevěrou ve hře: je principem veškerého bytí iracionalita, absence svobody a náhoda anebo rozum, svoboda a láska? Patří primát iracionalitě anebo rozumu? Toto je otázka, o kterou v posledku jde. Na počátku stojí svoboda, a proto je dobré být lidskou osobou. Není to tak, že kdesi v zapadlém koutě rozpínajícího se vesmíru náhodou vznikl také jakýsi druh živé bytosti, schopné uvažovat rozumem a pokoušející se hledat ve stvoření nějaký rozum nebo jej tam vnášet. Kdyby byl člověk jenom takovýmto náhodným produktem evoluce na okraji vesmíru, pak by jeho život byl zbaven smyslu anebo by dokonce byl jakousi poruchou přírody. Tak tomu však není. Na počátku je Rozum; tvůrčí, božský rozum. A poněvadž je Rozumem, stvořil také svobodu; a poněvadž lze se svobodou zacházet nedovoleně, existuje také to, co odporuje stvoření. Proto jakási tlustá temná čára protíná strukturu vesmíru i přirozenost člověka. Avšak navzdory tomuto protiřečení zůstává stvoření jako takové dobrým, život zůstává dobrem, protože u jeho počátku stojí dobrý Rozum, tvůrčí láska Boha. Proto může být svět spasen. Proto můžeme a máme stát na straně rozumu, svobody a lásky; na straně Boha, který nás miluje tolik, že kvůli nám trpěl, aby z jeho smrti mohl vytrysknout život nový, definitivní a uzdravený.“
PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
