Nový portál Vatikánského rozhlasu

Nikósie. 1. Benedikt XVI. se setkal s prezidentem Kypru, politiky a diplomaty.
2. Setkání papeže s kyperskými katolíky třech ritů.
3. Návštěva Benedikta XVI. u hlavy pravoslavné církve Kypru, arcibiskupa Chrysostoma II.
4. Mše svatá v kostele Svatého kříže s účastí kněží, řeholníků a řeholnic.

ad 1. Prvním oficiálním bodem dnešního programu Benedikta XVI. na Kypru bylo setkání s prezidentem země Demetrisem Christofiasem. To začalo v 8.15 v prezidentském paláci v Nikósii a obě strany během něj měly příležitost k soukromému rozhovoru a výměně darů. Papež od prezidenta obdržel antickou amforu a sám mu daroval reprodukci mozaiky Krista, kterou si - jak řekl prezident - pověsí do své pracovny.

Po půlhodinovém setkání s prezidentem se Benedikt XVI. sešel s politickými a veřejnými představiteli a s diplomatickým sborem. Ještě předtím položil kytici květů k památníku prvního prezidenta Kyperské republiky, zesnulého pravoslavného arcibiskupa Makaria. Kyperská republika letos slaví 50 let od svého založení. Současný prezident Christofias připomněl, že Kypr byl po statetí místem harmonického soužití pravoslavných i katolických křesťanů i muslimů. Mimo to vyjádřil přání posílit spolupráci své země se Svatým stolcem v oblasti rozvojové pomoci.

Papež ve své promluvě připomněl, že sloužit ve všech rovinách společnosti pro dobro druhých je ušlechtilé poslání, kterého si církev váží, protože věrné vykonávání veřejné služby umožňuje všem celkový růst v moudrosti a osobní seberealizaci.

?Platón, Aristoteles a stoici přikládali velký význam osobní seberealizaci ? eudaimonia ? jako cíli každé lidské bytosti a cestu k jeho dosažení spatřovali v mravnosti. Pro ně a pro velké islámské a křesťanské filosofy, kteří pokračovali v jejich stopách, spočívalo praktikování ctností v jednání podle zdravého rozumu a v úsilí o všechno, co je pravé, dobré a krásné.?

Z náboženského hlediska jsme členy jediné lidské rodiny stvořené Bohem a jsme povoláni prosazovat jednotu a budovat spravedlivější svět, založený na trvalých hodnotách, pokračoval Benedikt XVI., a připomněl, že morální povinnost netřeba chápat jako zákon, který je ukládán zvnějšku, ale spíše jako výraz Boží moudrosti, které se lidská svoboda ochotně podrobuje.

?Jako veřejní činitelé osobně znáte důležitost pravdy, integrity a respektu ve svých vztazích s druhými. Osobní vztahy jsou často prvním krokem při vytváření důvěry a v potřebném čase i pevných svazků přátelství mezi jednotlivci, lidmi a národy. To je zásadní část vaší role politiků i diplomatů. V zemích s citlivou politickou situací se poctivý a otevřený osobní vztah může stát počátkem většího dobra pro celou společnost i národy.?

Papež pak ve své promluvě poukázal na tři cesty k prosazování morální pravdy. Za prvé: jednat zodpovědně na základě poznání reálných faktů. Za druhé: demaskovat politické ideologie, které by jinak potlačily pravdu; a za třetí: zakládat pozitivní zákon na etických principech přirozeného zákona.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na setkání s diplomatickým sborem je ZDE

ad 2. O hodinu později se pak Benedikt XVI. na hřišti základní školy svatého Marona, jedné z 22 katolických vzdělávacích institucí na ostrově, setkal s katolickou komunitou všech třech ritů působících na Kypru. Setkání se konalo formou bohoslužby slova a účastnilo se ho téměř 2 tisíce osob, mezi nimi také mnoho rodin s dětmi. Slova na uvítanou pronesl maronitský arcibiskup Kypru mons. Soueif.
Papež se ve své promluvě zaměřil na poslání církve hledat větší jednotu v lásce s ostatními křesťany a na dialog s těmi, kteří nejsou křesťany.

?Ve vaší specifické situaci máte možnost osobně přispívat k dosažení větší křesťanské jednoty v každodenním životě. Povzbuzuji vás, abyste tak činili s důvěrou, že vás Duch Pána, který prosil, aby jeho učedníci byli jedno (srov. Jan 17,21), bude provázet v tomto důležitém úkolu.
Z hlediska mezináboženského dialogu je třeba ve světě ještě mnoho učinit. To je další oblast, ve které kyperští katolíci často žijí v situacích, jež jim nabízejí příležitost ke spravedlivému a rozvážnému působení. Pouze prostřednictvím trpělivé práce ve vzájemné důvěře může být překonána zátěž z minulosti a politické i kulturní rozdíly mezi národy mohou být motivem k úsilí o větší porozumění.?

V závěru Benedikt XVI. pozdravil jmenovitě ty, kdo přišli ze čtyř vesnic s maronitskou většinou, jež se nacházejí v severní, okupované části ostrova.

?Znám vaše přání a vaše trápení a prosím vás, abyste přinesli mé požehnání, mou blízkost a lásku všem ve vašem okolí. My, křesťané, jsme lidmi naděje. Pevně doufám a modlím se za to, aby se co nejdříve zlepšily životní podmínky všech obyvatel ostrova skrze úsilí a dobrou vůlí, jež jsou k tomu potřebné? Bůh vám žehnej!?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na setkání s katolickou komunitou je ZDE

ad 3. Po setkání s kyperskými katolíky se Svatý otec vydal na návštěvu kyperského pravoslavného arcibiskupství, kde byl na programu soukromý rozhovor s hlavou Kyperské pravoslavné církve, arcibiskupem Chrysostomem II., oficiální část v katedrále, prohlídka muzea ikon, soukromé kaple a historického bytu prvního kyperského prezidenta arcibiskupa Makaria. Poté spolu papež, pravoslavný arcibiskup a jejich spolupracovníci poobědvali.
Připomněli si také návštěvu Chrysostoma II. v Římě před třemi roky. Benedikt XVI. poděkoval za pohostinnost, kterou církev na Kypru nabídla mezinárodní komisi pro teologický dialog při loňském zasedání v Pafu, a za velkorysý příspěvek, který kyperská církev zaslala těm, které loni v italské Aquile postihlo zemětřesení.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. na setkání s arcibiskupem je ZDE

ad 4. V podvečer pak Benedikt XVI. ve farním kostele Svatého Kříže latinského obřadu předsedal eucharistické bohoslužbě za účasti kněží, řeholníků a řeholnic, jáhnů, katechetů a zástupců církevních hnutí. Neplánovanou vsuvkou do programu bylo setkání papeže, který se již v liturgickém rouchu ubíral pěšky z nunciatury do kostela, se sufijským šejkem Mehmet Nazim Adil Al ? Haquani, který přišel ze severní části ostrova. Vyměnili si drobné dary a přislíbili, že se budou za sebe modlit.

Liturgie, kterou slavil Benedikt XVI. s místním klérem, byla votivní podle titulu zasvěcení zdejšího kostela a tomu také odpovídalo téma jeho velice působivé promluvy:

?Středem dnešní liturgie je Kristův kříž. Mnozí by si mohli klást otázku, proč my, křesťané, oslavujeme nástroj mučení, znamení utrpení, porážky a nezdaru. Kříž opravdu vyjadřuje všechny tyto významy. Přesto však díky tomu, který byl na kříži povýšen pro naši spásu, představuje také definitivní vítězství Boží lásky nad veškerým zlem světa.?

Řekl papež v úvodu své homilie shromážděným, mezi nimiž nechyběl latinský patriarcha Jeruzaléma, Fouad Twal, který v úvodu mše papeže přivítal, a také kustod Svaté země, otec Pizzaballa.

Benedikt XVI. ve své homilii vyšel z dávné tradice, která zmiňuje, že kříž byl zhotoven ze dřeva stromu, který zasadil Adamův syn Set na místě, kde byl Adam pohřben. Na tomto místě ? známém jako Golgota, lebka ? zasadil Set semeno stromu poznání dobrého a zlého, který stál uprostřed zahrady Eden. Boží prozřetelností bylo dílo Zlého poraženo tím, že proti němu byla obrácena stejná zbraň.

?Dřevo kříže se stalo nositelem našeho vykoupení podobně jako strom, z něhož pocházelo, způsobil pád našich prarodičů. Utrpení a smrt, které byly důsledkem hříchu, se staly nástrojem, kterým byl hřích poražen. Nevinný Beránek byl obětován na oltáři kříže; z oběti však vytryskl nový život: moc zla byla zničena mocí lásky, která se obětuje.?

Kříž je proto něco většího a tajemnějšího než jak by se na první pohled mohlo zdát. Je sice nástrojem mučení, utrpení a porážky, ale zároveň vyjadřuje definitivní odvetu za tato zla. To z něj činí nejvýmluvnější symbol naděje, že Bůh může proměnit utrpení na radost, opuštěnost na společenství, smrt na život.

?Nabízí našemu padlému světu bezmeznou naději. Proto svět potřebuje kříž. Kříž, který není jen soukromým symbolem zbožnosti, není rozlišovacím znamením příslušnosti k nějaké skupině uvnitř společnosti a jeho nejhlubší význam nemá nic společného s násilným vnucováním nějakého kréda či filosofie. Vypovídá o naději, o lásce, o vítězství nenásilí nad útiskem, o Bohu, který povyšuje ponížené, dává sílu slabým, překonává rozdělení a přemáhá nenávist láskou. Svět bez kříže by byl světem bez naděje, kde by mučení a brutalita neměly hranice, slabý by byl vykořisťován a chamtivost by měla poslední slovo. Nelidskost člověka vůči člověku by se projevovala ještě hrůznějšími způsoby a zhoubný kruh násilí by neměl konce. Pouze kříž mu činí přítrž. Žádná pozemská moc nás nemůže zachránit před důsledky našeho hříchu a žádná pozemská moc nemůže přemoci zdroj nespravedlnosti, avšak spásonosný zásah našeho milosrdného Boha proměnil skutečnost hříchu a smrti na jejich opak. Právě to slavíme, když vzdáváme slávu kříži Vykupitele.?

Benedikt XVI. se pak obrátil výslovně ke kněžím:

?Když hlásáme ukřižovaného Krista, nehlásáme sebe, ale Jeho. Nenabízíme světu svou moudrost, nemluvíme o svých zásluhách, ale zprostředkováváme jeho moudrost, jeho lásku, jeho spásonosné zásluhy. Víme, že jsme pouhými hliněnými nádobami. Přesto jsme byli nečekaně vybráni, abychom hlásali spásonosnou pravdu, kterou svět potřebuje slyšet. Nevycházejme nikdy z úžasu nad mimořádnou milostí, kterou jsme dostali. Neustále si uvědomujme svou vlastní nehodnost, ale zároveň se vždy snažme být méně nehodnými svého vznešeného povolání, abychom svými pochybeními a pády neoslabili věrohodnost svého svědectví.?

Triumf, jehož Kristus dosáhl po smrti, jsme povoláni sdílet, končil v řečtině svou promluvu Benedikt XVI.:

?Ναι, αγαπητές εν Χριστώ αδελφές και αγαπητοί αδελφοί, εμάς δε μή γένοιτο καυχάσθαι ει μή εν τώ σταυρώ του Κυρίου ημών Ιησού Χριστού (srov. Gal 6,14). Αυτος ειναι η σωτηρία, η ζωή και η ανάστασις. Δια μέσου αυτου εσωθήκαμε και ελευθερωθήκαμε.
(Ano, milovaní bratři a sestry v Kristu, ať je daleko od nás sláva, která není slávou kříže našeho Pána Ježíše Krista (srov. Gal 6,14). On je náš život, naše spása a naše vzkříšení. Skrze něho jsme byli spaseni a osvobozeni.?

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Po bohoslužbě se papež vrátil opět pěšky na apoštolskou nunciaturu, která je asi 200 metrů od kostela. Zítra dopoledne bude Benedikt XVI. ve sportovním paláci Elefteria v Nikosii sloužit mši svatou, při níž předá pracovní dokument chystané biskupské synody o Blízkém Východě.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)