Vatikán.
9 000 věřících se dnes účastnilo generální audience Benedikta XVI. v aule Pavla VI. Postavou, kterou tentokrát v katechezi představil byl Jan ze Salisbury ze 12.století.
?Věřící a teolog, kteří prohlubují poklad víry, se otevírají také praktickému vědění, které řídí každodenní skutky, tj. mravní zákony a uplatňování ctností. Jan ze Salisbury píše: ?Smilování Boha nám přineslo jeho zákon, který stanoví, co je pro nás užitečné poznat a který ukazuje, co je nám dovoleno vědět o Bohu a nakolik je správné hledat? V tomto zákoně se totiž vyjadřuje a stává zjevnou vůle Boha, aby každý z nás věděl to, co je pro něho nezbytné konat? (Metalogicon 4,41, PL 199,944-945). Podle Jana ze Salisbury existuje také objektivní a neměnná pravda, jež má původ v Bohu, je přístupná lidskému rozumu a týká se praktického a sociálního jednání. Jde o přirozený zákon, kterým se lidské zákony a političtí představitelé mají inspirovat, aby mohli prosazovat obecné dobro. Tento přirozený zákon je charakterizován vlastností, kterou Jan nazývá ?poctivost?, to znamená přiznávat každé osobě její práva. Z ní vyplývají předpisy, které jsou legitimní pro všechny národy a které nemohou být v žádném případě zrušeny. To je ústřední teze jeho spisu Policraticus, traktátu filosofie a politické teologie, ve kterém Jan ze Salisbury uvažuje o podmínkách, za nichž se jednání panovníků stává spravedlivým a přípustným.
Zatímco argumenty, jimiž se v tomto díle zabývá, se pojí s historickými okolnostmi, v nichž bylo sepsáno, téma vztahu mezi přirozeným zákonem a řádem pozitivního práva, kde prostředkuje poctivost, má dodnes velký význam. V naší době, zejména v některých zemích, jsme totiž svědky zneklidňujícího oddělování rozumu, jenž má za úkol odhalovat etické hodnoty, spojené s lidskou osobou, od svobody, která má odpovědnost je přijímat a prosazovat. Možná že by nám Jan ze Salisbury připomněl, že s poctivostí se shodují pouze ony zákony, které chrání posvátnost lidského života a odmítají dovolenost interrupcí, euthanasie a troufalé genetické experimenty, ony zákony, které respektují důstojnost manželství muže a ženy, které se inspirují korektní laickostí státu ? laickostí, která přitom stále uchovává náboženskou svobodu ? a které prosazují subsidiaritu a solidaritu na úrovni národní i mezinárodní. Opačný přístup by vedl k nastolení toho, co Jan ze Salisbury definuje jako ?tyranii panovníka? nebo ? řekli bychom my ? ?diktaturu relativismu?: relativismu, který ? jak jsem řekl před několika lety - ?neuznává nic za definitivní a jako poslední kriterium ponechává pouze vlastní já a jeho chutě.?
PLNÉ ZNĚNÍ KATECHEZE Benedikta XVI. je ZDE
V závěru generální audience obdržel Benedikt XVI. čestné občanství Introdu, malého města ve Valle d´Aosta, které je ? stejně jako v případě jeho předchůdce ? místem letního pobytu papeže.
?Je to projev náklonnosti všech introdských a obyvatel celého Valle d´Aosta, kteří mi při mém letním pobytu vždy připravili vřelé a srdečné přijetí a zároveň diskrétnost a respekt,? přijal s velkou radostí Svatý otec z rukou starosty Introdu, Osvalda Naudina, a hlavy regionu Val D?Aosta, Augusta Rollandina, čestné občanství tohoto ?půvabného? městečka, kde - jak papež připomněl - ?strávil nezapomenutelná období odpočinku obklopen nádherným alpským panoramatem, které podporuje setkání se Stvořitelem a obnovuje ducha?.
Starosta Introdu zase připomněl, že přítomnost Benedikta XVI. a Jana Pavla II. podpořila růst víry v tomto kraji. Církev ve Val D?Aosta pod vedením biskupa Giuseppe Anfossi, ocenil Benedikt XVI., ?neúnavně hlásá stále novou zvěst o Ježíši, Božím Slově, které se stalo tělem, aby všem lidem nabídlo radost ze života už na této zemi a radostnou zkušenost bytí milovaných Božích dětí.?
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
