Milí posluchači,
v novém prázdninovém cyklu vám chceme postupně představit světce, o kterých slýcháme v římském kánonu. Římský kánon, neboli velká eucharistická modlitba církve, zůstal v podstatě nezměněn od doby Řehoře Velikého (590-604), tj. od konce 6. století. Některé jeho části lze vystopovat až do poloviny 3. století, kdy latina začala v Římě definitivně vytlačovat řečtinu, co by liturgický jazyk. Obsah sahá do dob apoštolských.
Zveme Vás tedy na pouť k základům naší křesťanské tradice, na pouť po cestě vydlážděné téměř dvoutisíciletou modlitbou, k níž od počátku patří také svědectví. Proto do velké eucharistické modlitby církve patří na prvním místě Maria, Matka Boží, a dvanáct apoštolů. Ačkoliv by jistě bylo možné mnoho mluvit o jejich výsadní roli, necháme je pro tentokrát stranou, a věnovat se budeme jménům, která dnes některým mohou znít cize.
Po výčtu apoštolů přichází na řadu skupina dvanácti světců. Jejich počet není náhodný. Číslo 12 symbolizuje univerzálnost Kristovy církve ? která do všech čtyř světových stran šíří víru v trojjediného Boha. Proto také na starých mozaikách najdeme znázornění nebeského Jeruzaléma, obrazu církve v její úplnosti, jako ohrazené město nad čtvercovým půdorysem. Každá z hradebních zdí má tři brány, protože do Beránkova města mají přístup národy východu, západu, severu i jihu skrze křest ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Každá z bran pak je založena na vzácných kamenech, nesoucích jména apoštolů. Ti nejen rozsévají Boží slovo, ale víru v Krista zpečetili krví a stali se tak základy církve, která je nazývána apoštolská.
Právě prolití krve pro Krista spojuje také světce, kteří ve výčtu následují. Je jich dvanáct pět papežů a pak po jednom zástupci biskupů, jáhnů a pět laiků.
Prvním z nich je sv. Linus, nástupce apoštola Petra v Římě, a tedy druhý Papež. Jde o téhož Lina, kterého zdraví sv. Pavel v listu druhém listu Timotejovi (2Tm 4,21). Přesná léta, kdy římské komunitě předsedal nelze ověřit. V oficiálním seznamu papežů se uvádí rok 68-79. V nejstarších výčtech římských Pontifiků, v Liber Pontificalis (56-67) a v Eusebiových dějinách církve (68-81) se údaje mírně liší. To ale nic nemění na tom, že jej všechny nejstarší seznamy římských biskupů, jak je zaznamenali Irenus z Lionu, Sixtus Julius Africanus, Hypolitus, Eusebius z Cesareje a Liberiánský katalog z roku 354 svorně uznávají Lina za prvního Petrova nástupce.
Podle Irenea pocházel z Toskánska. Háv věků poodhalují snad také pozdější tradice, podle kterých se narodil v toskánské Volteře (Volterra). V tomto původem etruském městě nedaleko Pisy je dodnes uctíván mezi nejslavnějšími rodáky a od roku 1480 stojí na místě jeho rodného domu také jemu zasvěcený kostel.
Další poznání o jeho osobě je kusé. Liber pontificalis uvádí, že jeho otcem byl jistý Herculanus. Do Říma se vydal za studiem. Jeho život ale osudově nabral nový směr po setkání s Petrem, který ho nadchl pro Kristovo učení. Zdá se, že Linus dokonce v době Petrovy nepřítomnosti v Římě působil jako jeho zástupce. Z Liber pontificalis se dále dozvídáme, že Linus předepsal, aby ženy přistupovali k bohoslužbě s pokrytou hlavou. Nicméně je zřejmé, že jde o předpis převzatý z listu Korynťanům (1 Kr 11,5). Už Linovi je rovněž připisováno zavedení palia jako symbolu papežské autority.
Nejdůležitější události doby jeho pontifikátu byl konec židovské války a vyvrácení Jeruzalémského chrámu Římany. Pokud jde o smrt prvního Petrova nástupce, někteří dnešní badatelé nejsou za jedno s údajem tradovaným v Liber Pontificalis, podle něhož měl být papež Linus popraven 23. září roku 76 a byl pohřben na Vatikánském pahorku vedle Petra. Argumentují, že v té době nejsou správy o pronásledování křesťanů a že Ireneus nejmenuje Lina mezi mučedníky.
Jisté ale zůstává, že Linus stál skutečně v čele křesťanské komunity v Římě po smrti apoštola Petra a v Římském martyrologiu čteme: 23. září ? v Římě sv. Linus, Papež a mučedník, který jako první po blahoslaveném Petru Apoštolovi vedl římskou církev, byl korunován mučednictvím a pohřben ve Vatikánu, v blízkosti Apoštola.
Další články z podrubriky Svatí římského kánonu
odeslat článek
vytisknout článek
