Vatikán.
Benedikt XVI. dnes přijal účastníky VI. evropského sympozia univerzitních profesorů, kteří se zabývali tématem ?Rozšiřování horizontů racionality a perspektivami filosofie?. Přibližně 350 účastníkům sympozia papež poděkoval za organizaci a výběr tématu, které příhodně zapadá do 10. výročí publikace encykliky
Fides et ratio, která poukázala na potřebu obnovit studium filosofie na univerzitách i školách.
?Krize moderního věku není synonymem úpadku filosofie. Filosofie se naopak musí zasadit o nové pochopení pravé povahy této krize a poukázat na nové perspektivy, podle nichž je třeba se orientovat. Moderní věk není pouhý kulturní, historicky datovatelný fenomén. Ve skutečnosti v sobě zahrnuje novou projekci, nové a přesnější chápání přirozenosti člověka. Není obtížné povšimnout si v dílech významných autorů poctivé reflexe nad těžkostmi, které se stavějí do cesty východisku ze stávající krize. Otevření kreditu, jež prosazují někteří autoři ve vztahu k náboženstvím, a zejména křesťanství, je zřejmým znamením upřímné touhy vymanit filosofickou reflexi z její soběstačnosti.?
Benedikt XVI. pak zmínil, že již od začátku svého pontifikátu nabízí jako podnět, který by mohl vzbudit zájem o obnovu nezastupitelného postavení filosofie v rámci akademického a kulturního světa, právě výzvu k ?rozšíření horizontů racionality? a připomněl v této souvislosti své hluboké přesvědčení, jež vyjádřil v knize Úvod do křesťanství, že totiž ?Křesťanská víra učinila zřetelné rozhodnutí: postavila se proti bohům náboženství a za Boha filosofů, nebo jinými slovy postavila se proti navyklým mýtům a za pravdu bytí?.
?Toto tvrzení, které již od počátku vytyčuje cestu křesťanství, ukazuje se jako plně aktuální v onom kulturním, dějinném kontextu, který dnes prožíváme. Jedině z tohoto předpokladu, který je zároveň historický i teologický, je možné vyjít vstříc novým očekáváním filosofické reflexe. Riziko, že bude náboženství, zvláště křesťanské, pokládáno za podvrh je i dnes velmi konkrétní. ?
Křesťanství však není jen poselstvím informativním, ale performativním, pokračoval dále Benedikt XVI. s odkazem na encykliku Spe salvi. To znamená, že křesťanskou víru nelze uzamykat do abstraktního světa teorií, ale musí být vsazena do konkrétní dějinné zkušenosti, aby dosáhla člověka v té nejhlubší pravdě jeho bytí.
?Tato zkušenost, podmíněná novým kulturním a ideologickým zázemím, je stavem, který musí teologie zhodnotit a o němž musí nutně vést dialog s filosofií. Pochopit křesťanství jako reálnou proměnu bytí člověka je možné, pokud filosofická reflexe z jedné strany žádá nový přístup k náboženství a z druhé strany podporuje důvěru v možnost poznání reality. Výzvu k ?rozšiřování horizontů racionality? netřeba pokládat za nový směr filosofického a teologického myšlení, nýbrž je třeba ji pojmout jako žádost o nové otevření realitě, k níž je lidská osoba povolána ve své celistvosti, a překonání starých předsudků a redukcionismů, aby tak mohla být nastoupena cesta nového, pravého pochopení moderního věku.?
Nový, dnes požadovaný dialog mezi vírou a rozumem, pokračoval papež, nemůže probíhat za pomocí termínů a způsobů, jakými se uskutečňoval v minulosti. Pokud nechce být redukován na sterilní intelektuální cvičení, musí vycházet z aktuální, konkrétní situace člověka a od ní rozvíjet reflexi, která se dobere její ontologicko-metafyzické pravdy.
V závěru své promluvy k účastníkům sympozia univerzitních profesorů Benedikt XVI. připomněl nadcházející Rok sv. Pavla jako příležitost objevit ve stopách apoštola národů historickou plodnost evangelia a jeho mimořádnou potencialitu v soudobé kultuře.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
