Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí mladí,
bohužel mne v těchto dnech všude pronásleduje déšť, ale přijměme to jako znamení požehnání ku plodnosti země, a také jako symbol Ducha svatého, který přichází obnovit zemi, včetně vyprahlé země našich duší. Vy jste mládí Janova! Srdečně vás v Kristu objímám! Děkuji dvěma vašim reprezentantům, kteří stali vašimi ?mluvčími?. A děkuji vám všem za všechny přípravné práce tohoto setkání, nejen vnější, ale zejména duchovní: eucharistické adorace a modlitební vigilie. Takto jste skutečně vyšli vstříc Duchu svatému a v Duchu jste vstoupili do dnešní slavnosti Nejsvětější Trojice. Díky za tuto cestu, kterou jste podnikli! A děkuji za vaše nadšení, které má být charakteristické pro vaše duše nejen na prahu mládí, plného očekávání a snů, ale stále, i poté, až mladá léta přejdou a vy budete povoláni žít jiná období. V srdci máme všichni zůstat mladí! Je krásné být mladými a dnes chtějí být všichni mladí. Chtějí zůstat mladými a maskují se, aby vypadli jako mladí, třebaže čas mládí je již viditelně pryč. Kladl jsem otázku a přemýšlel jsem nad tím, proč je krásné být mladými?

Sen trvalého mládí vyznačují patrně dva zásadní prvky. Mládí má ještě všechnu budoucnost před sebou a všechna budoucnost je časem naděje. Je plna příslibů. Máme-li být upřímní, pro mnohé je budoucnost také temná, plná hrozeb. Nic není jisté? Najdu zaměstnání? Najdu bydlení? Najdu lásku? Co bude mou skutečnou budoucností? A před těmito hrozbami se budoucnost může jevit také jako prázdnota. Proto dnes nemálo lidí chce zastavit čas ze strachu před prázdnou budoucností. Chtějí krásy života konzumovat ihned. A tak je olej do lamp spotřebován ještě než život začal. Proto je důležité zvolit dobře, nezničit budoucnost. První základní volbou musí být Bůh, Bůh zjevený v Synu, Ježíši Kristu. Ve světle této volby se nám zároveň dostává průvodce na cestu, věrohodný průvodce, který mne nikdy neopustí.

Ve světle této volby lze nalézt kritéria dalších nezbytných kroků. Být mladým v sobě obsahuje zahrnuje být dobrým a velkodušným. A dobrotou osobně je Ježíš Kristus. Ten Ježíš, kterého znáte nebo kterého vaše srdce hledají. On je přítel, který nikdy nezradí, je věrný až po dar vlastního života na kříži. Poddejte se jeho lásce! Jako to hlásá nápis, jenž nosíte na svých tričkách, která jste si připravili pro toto setkání: ?odvažte se? před Ježíšem, protože pouze On vás může vyprostit z vašich úzkostí a obav a splnit vaše očekávání. On za vás dal život. Jak by mohl zradit vaši důvěru? Jak by vás mohl uvést na špatnou cestu? Jeho stezky, jsou stezkami života a vedou na pastviny duše, ačkoli jsou strmé a obtížné. Vybízím vás, drazí přátelé, abyste kultivovali svůj duchovní život. Ježíš řekl: ?Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic? (Jan 15,5). Ježíš se neuchyluje ke slovním obratům, ale je jasný a přímý. Všichni ho chápou a zaujímají svůj postoj. Život duše je setkání s Ním, konkrétní Tváří Boha; je to mlčenlivá a vytrvalá modlitba, je to svátostný život, je to meditované evangelium, je to duchovní doprovázení, je to srdečná příslušnost k církvi, k vašim církevním společenstvím.

Jakpak lze ale milovat nepoznané? Poznání přivádí k lásce a láska podněcuje k poznání. A tak je tomu i s Kristem. Abychom našli lásku ke Kristu, abychom jej skutečně našli jako průvodce svého života, musíme jej především poznat. Jako oni dva učedníci, kteří jej následovali po slovech Jana Křtitele a říkají nesměle: ?Rabbi, kde bydlíš??. Chtějí ho poznat blíže. A Pán, když mluví s učedníky rozlišuje. Ptá se ?Co o mně lidé říkají?? a má na mysli ty, kteří ho znají zdálky, z druhé ruky. A potom ?Co říkáte vy o mně?? a má na mysli ty, kteří ho znají z první ruky, protože s ním žili, vstoupili do jeho nejosobnějšího života, ba dokonce do jeho modlitby, do jeho dialogu s Otcem. Tak je také pro nás důležité nepatřit prostě jen k těm mnoha, kteří zaslechli, že je to velká osobnost, ale navázat s ním osobní vztah a poznat jej skutečně. A to si žádá poznat Písmo a evangelia, zvláště ta místa, kde k nám Pán mluví. Ne vždy jsou tato slova snadná, ale vstoupíme-li do nich, vstoupíme-li do dialogu klepáním na bránu těch slov, přičemž se obracíme k Pánu slovy ?Otevři mi?, nalezneme skutečně slova věčného života, slova živá dnes, slova stejně aktuální jako byla aktuální tehdy a jak budou aktuální v budoucnu. Tato rozmluva s Pánem v Písmu musí být vždycky rozmluvou nejen individuální, ale i komunitní, v onom velkém společenství církve, kde je Kristus vždy přítomen, ve společenství liturgie, v nejosobnějším setkání nejsvětější eucharistie a svátosti smíření, kde mi Pán říká ?odpouštím Ti?.

Velmi důležitým prvkem této cesty je také pomoc potřebným, kteří jsou v nouzi. Mít čas pro druhého. Existují mnohé dimenze seznámení se s Ježíšem. Přirozeně také v životech svatých. V Ligurii, v Janově máte mnoho svatých, kteří nám pomáhají objevit pravou Ježíšovu tvář. Pouze takto, tedy osobním poznáním Ježíše můžeme toto naše přátelství předávat druhým. Můžeme překonat indiferenci. Třebaže se někdy může zdát nepřekonatelnou, někdy se může zdát, že indiference nepotřebuje Boha, ale ve skutečnosti všichni vědí, že v jejich životě něco chybí. A teprve, když objeví Ježíše zjistí: ?To bylo to, na co jsem čekal.? A čím více se skutečně stáváme Ježíšovými přáteli, tím více můžeme otevírat srdce druhých, aby se i oni mohli stát opravdu mladými a měli tak před sebou velkou budoucnost.

Na závěr našeho setkání budu mít to potěšení předat několika z vás evangelium na znamení misijního poslání. Jděte, drazí mladí, na pole života, do vašich farností, do těch nejobtížnějších čtvrtí, do ulic! Hlásejte Krista Pána, naději světa. Čím více se člověk vzdaluje od Boha, svého Zdroje, tím více se ztrácí sobě samému, lidské soužití se stává svízelnějším a společnost se rozpadá. Buďte mezi sebou jednotní, pomáhejte si žít a růst ve víře a v křesťanském životě, abyste mohli být zapálenými svědky Páně. Buďte jednotní, ale nikoli uzavření. Buďte pokorní, ale nikoli úzkostliví. Buďte prostí, ale nikoli naivní. Buďte přemýšliví, ale nikoli komplikovaní. Vstupujte do dialogu se všemi, ale zůstaňte sebou samými. Zůstávejte ve společenství se svými pastýři: jsou služebníky evangelia, božské eucharistie, Božího odpuštění. Jsou vám otci a přáteli, druhy na vaší cestě. Potřebujete je a oni ? my všichni ? potřebujeme vás.

Každý z vás, drazí mladí, zůstane-li sjednocen s Kristem a s církví, může vykonat velké věci. A to je přání, které vám zanechávám. Nashledanou v Sydney s těmi z vás, kteří jste již přihlásili na světové setkání v červenci, a také všem ostatním, protože celou událost může každý sledovat také odtud. Vím, že právě v oněch dnech budou diecéze pořádat společná setkání, aby to byly opravdu nové Letnice mladých z celého světa. Svěřuji vás Panně Marii, vzoru ochoty a pokorné odvahy přijmout Pánovo poslání. Učte se od Ní dělat ze svých životů jediné přitakání Bohu! Tak přijde Ježíš přebývat mezi vás, a vy jej ponesete s radostí druhým. Spolu s mým požehnáním!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy