Drazí bratři a sestry,
v těchto nedělích postní doby nás liturgie prostřednictvím textů Janova evangelia vede po cestě křestní obnovy ve vlastním smyslu slova. Minulou neděli Ježíš slíbil Samaritánce dar ?živé vody? a dnes po uzdravení slepce od narození se zjevuje jako ?světlo světa?. Příští neděli se vzkříšením přítele Lazara představí jako ?vzkříšení a život?. Voda, světlo, život ? to jsou symboly Křtu, svátosti, která ?ponořuje? věřící do tajemství smrti a vzkříšení Krista, přičemž je osvobozuje od otroctví hříchu a dává jim věčný život.
Zastavme se krátce u vyprávění o slepém od narození (Jan 9,1-41). Učedníci měli podle dobové mentality za samozřejmé, že jeho slepota je důsledkem hříchu jeho samého nebo jeho rodičů. Ježíš však odmítá tento předsudek a prohlašuje: ?Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky? (Jan 9,3). Jakou útěchu nám nabízejí tato slova! Umožňují nám slyšet živý hlas Boha, který je prozíravou a moudrou láskou! Před člověkem poznamenaném omezením a utrpením Ježíš nemyslí na eventuální viny, ale na vůli Boha, který stvořil člověka k životu. Proto slavnostně prohlašuje: ?Musíme konat skutky toho, který mě poslal? Pokud jsem na světě, jsem světlo světa? (Jan 9,5). A hned přechází k činu: s troškou země a slin udělá bláto a potře oči slepého. Toto gesto naráží na stvoření člověka, které Bible podává symbolem uhnětené země oživené dechem Božím (srov. Gn 2,7). Slovo ?Adam? totiž znamená ?země? a lidské tělo je stvořeno z prvků země. Ježíš totiž uzdravením člověka uskutečňuje nové stvoření. Toto uzdravení však vyvolává vzrušenou diskusi, protože Ježíš jej uskutečnil v sobotu a porušil tím podle farizeů sváteční předpis. Farizeové tak na konci vyprávění ?vyhánějí? Ježíše i slepce pryč: jednoho proto, že porušil zákon a druhého proto, že i navzdory uzdravení zůstává hříšníkem od narození.
Uzdravenému slepci Ježíš zjevuje, že přišel na svět, aby svět soudil, aby oddělil slepce, které lze uzdravit, od těch, kteří se nenechávají uzdravit, protože se domnívají, že jsou zdraví. Silné je totiž v člověku pokušení budovat si systém ideologického bezpečí. I samo náboženství se může stát elementem tohoto systému, stejně jako ateismus, nebo laicismus, ale stane-li se tak, zůstává se ve slepotě vlastního egoismu. Drazí bratři, nechme se uzdravit Ježíšem, který může a chce nám dát světlo Boha. Vyznejme naše slepoty, naši krátkozrakost, a zejména to, co Bible nazývá ?velkým hříchem? (srov. Ž 18,14): pýchu. Kéž nám v tom pomáhá Nejsvětější Panna Maria, která zrozením Krista v těle přivedla na svět pravé světlo.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
