?Z horizontu člověka a dějin nelze nikdy vylučovat Boha, protože nám přináší spravedlnost a pokoj? ? řekl mimo jiné papež Benedikt XVI. v apoštolském paláci ve Vatikánu členům diplomatického sboru velvyslanců akreditovaných u Svatého stolce u příležitosti výměny novoročních blahopřání. Svatý stolec má diplomatické vztahy celkem se 176 státy a nadnárodními institucemi. Tradiční promluva Svatého otce se panoramaticky dotýká aktuální mezinárodní situace. Benedikt XVI. začal svou 25 minutovou promluvu dojmy z Latinské Ameriky, kterou v minulém roce navštívil, když se v Brazílii setkal s biskupy celého tohoto kontinentu. Vyjádřil naději na zlepšení situace na Kubě. Připomněl přírodní katastrofy v Peru, povodně Mexiku, Střední Americe a dále v Africe, Asii, zvláště Bangladéši. V souvislosti se Středním Východem apeloval znovu na potřebu dialogu a smíření ve Svaté zemi, v Libanonu a v Iráku. Zmínil také situaci v Pákistánu, Afghánistánu a Barmě. Znovu vyjádřil svou hlubokou bolest nad pokračujícím utrpením obyvatelstva v Darfuru a nad dalšími konflikty v Demokratické republice Kongo, Somálsku a Keni.
V souvislosti s Evropou, vyjádřil papež radost z pokroku v různých balkánských zemích a poukázal na problémy v Kosovu a Kypru. Řekl, že pozorně sleduje vývoj zahájený Lisabonskou smlouvou, kterým je ?zahájen proces výstavby Evropského domu, který bude pro všechny obyvatelný pouze tehdy, bude-li mít pevné základy společných kulturních a morálních hodnot, které přejímáme z našich dějin a našich tradic, a nebudou-li přitom popřeny jeho vlastní křesťanské kořeny.?
?Z tohoto rychlého přehledu jasně vysvítá, že bezpečnost a stabilita světa jsou nadále křehké. Faktory znepokojení jsou rozmanité a všechny dosvědčují, že lidská svoboda není absolutním, nýbrž sdíleným dobrem a odpovědnost za něj doléhá na všechny. Řád a právo jsou pak elementy, které ho zaručují. Právo však může být účinnou silou míru pouze tehdy, jsou-li jeho základy pevně zakotveny v přirozeném právu, daném od Stvořitele.?
Papež dále poukázal na důležitost, kterou Svatý stolec přikládá dialogu mezi kulturami a náboženstvími. Vyjádřil uznání a vděčnost za dopis 138 muslimských osobností a v souvislosti s 60.výročím Všeobecné deklarace práv člověka, zdůraznil starost církve o to, aby nebyla jenom deklarována, ale také uskutečňována.
?Nemohu proto znovu nevyjádřit politování nad pokračujícími útoky proti lidskému životu, které pronikají do všech kontinentů. Chtěl bych spolu s mnoha vědci a badateli poukázat na to, že nové fronty bioetiky nevnucují volbu mezi vědou a morálkou, ale spíše vyžadují morální způsob používání vědy. Z druhé strany pak, vzpomínaje na výzvu papeže Jana Pavla II. u příležitosti Velkého Jubilea roku 2000, jsem byl potěšen, když loni18.prosince generální shromáždění OSN přijalo rezoluci, kterou vyzývá všechny státy, aby zavedly moratorium na používání trestu smrti a přál bych, aby tato iniciativa podnítila veřejnou diskusi o posvátném charakteru lidského života. Jsem však opět zarmoucen znepokojujícími útoky na integritu rodiny, založené na manželství mezi mužem a ženou. Zodpovědní političtí činitelé jakékoli strany by měli bránit tuto instituci, která je základní buňkou společnosti.?
Papež dále zmínil nezcizitelný požadavek náboženské svobody každého člověka, která je ?úhelným kamenem stavby lidských práv? a která je často potlačována. ?Svatý stolec ji brání a žádá, aby byla respektována u každého člověka, přičemž je znepokojen diskriminací křesťanů i stoupenců jiných náboženství?.
?Dámy a pánové velvyslanci,
Diplomacie je v jistém smyslu, uměním naděje. Žije z naděje a snaží se rozpoznávat i její nejútlejší náznaky. Diplomacie musí dávat naději. Slavení Vánoc nám každoročně připomíná, že Bůh se stal člověkem a Naděje vstoupila do světa, do srdce lidské rodiny. Tato jistota ať je dnes modlitbou: Aby Bůh otevřel srdce těch, kteří řídí rodinu národů vstříc naději, která nikdy neklame!?
Řekl Benedikt XVI. v závěru své promluvy k diplomatickému sboru velvyslanců u Svatého stolce.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
