Vatikán.
Včera byl Kongregací pro svatořečení promulgován dekret o heroických ctnostech Antoinetty Meo, který otevírá cestu k její beatifikaci. Mezi všemi ostatními je však její případ něčím výjimečný. Bude to vůbec nejmladší blahořečená osoba. Zemřela totiž v 7 letech roku 1937 v Římě. O této výjimečné postavě hovoří pro vatikánský rozhovor O.Piersandro Vanzan, censor-teolog z Komise pro tuto kauzu:
?Tato holčička dosáhla z lidského hlediska neuvěřitelným způsobem uskutečnit mystické sjednocení s Ukřižovaným Kristem a Pán dal té, která byla přezdívána Nennolina, zazářit ku prospěchu nás všech. V pěti letech upadla a rozbila si koleno. Když se rána nechtěla hojit, zjistilo se děvčátko trpí rakovinou kostí, a musela ji být amputována noha. Její spontánní sklon k radostné zbožnosti to však nejen neoslabilo, ale naopak posílilo. Začala nejprve diktovat mamince dopisy, v nich formuluje své modlitby k Ježíšovi, později je píše sama. Zachovalo se jich spolu s jejím deníčkem kolem stovky. O jejím postoji svědčí jedna příhoda z oslav jejích šestých narozenin, kdy si v její přítomnosti teta posteskla nad ztrátou její nohy. Antoinetta jí odpověděla: ?Ale tetičko, já jsem neztratila nohu, darovala jsem jí Ježíši?? Tento klid uprostřed utrpení je plodem mimořádných darů milosti. Je lidsky nevysvětlitelné, kde toto děvčátko bralo schopnost trpět a obětovat s Ježíšem všechno Otci ke spáse duší. Toto je nepochybně mimořádná milost. Antoinetta je světlem, které září před Ježíšem dnem i nocí jako příklad nám všem, celému světu.?
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
