Papež Benedikt XVI. dnes přijal skupinu biskupů Japonska na závět jejich návštěvy
ad Limina Apostolorum. Ve své promluvě k nim připomenul loňské 500. výročí narození svatého Františka Xaverského, který je pro své misijní nasazení v této asijské zemi, nazýván apoštolem Japonska. Zdůraznil, že odvážně a statečně hlásat Krista, je prioritou křesťanů a že, i přes malé procento křesťanů v japonské populaci, je potřeba, aby poklad víry byl sdílený celou touto společností. Během promluvy Svatý otec učinil několik odkazů na svou novou encykliku
Spe salvi. Například, když připomínal, že svět hladoví po poselství naděje, kterou přináší evangelium:
?I v zemích, tak vyvinutých, jako je ta vaše, mnoho lidí odhaluje, že ekonomický úspěch a pokročilé technologie sami o sobě nemohou naplnit lidské srdce. Každý, kdo nezná Boha ?je v zásadě bez naděje, bez oné velké naděje, která podpírá celý život? (Spe Salvi, 27). Připomínejte lidem, že v životě jsou větší věci než pracovní úspěch a zisk. Skrze praktikování charity, v rodinách i v komunitě, mohou být vedeni k ?setkání s Bohem a Kristem, které by v nich probouzelo lásku a otevíralo jejich duši druhému? (Deus caritas est, 31). Je to právě ona velká naděje, kterou mohou křesťané v Japonskou nabídnout svým spoluobyvatelům.?
Zejména mladým hrozí nebezpečí, že budou oklamáni leskem moderní sekularizované společnosti, která sice mnoho slibuje, ale nakonec zbude jen falešná naděje. Deziluze pak mívá nezřídka za následek i sebevraždy, připomíná Svatý otec a nabízí řešení:
?Pokud bude jejich mladistvá energie a nadšení zaměřováno na věci Boží, jež mohou dostatečně uspokojit jejich nejhlubší touhy, bude více mladých ochotno odevzdat svůj život Kristu, a někteří rozpoznají povolání sloužit mu jako kněží, nebo v řeholním životě. Zvěte je k úvaze o tom, zda to může být také jejich povoláním. Nikdy se nebojte tak činit.?
V závěru své promluvy Svatý otec vzpomenul blížící se blahořečení 188 japonských mučedníků, kteří v japonské historii ukázali sílu a vitalitu křesťanského svědectví. Japonští muži a ženy byli připraveni prolít pro Krista svou krev. ?Z naděje těchto lidí, jichž se dotknul Kristus, vytryskla naděje pro druhé, kteří žili v temnotě a bez naděje? (Spe salvi,8).
(MaS)