Vatikán.
V bazilice sv.Petra se v čtvrtek odpoledne sešlo skoro 10 tisíc univerzitních studentů, profesorů a pracovníků římských vysokých škol na tradičním předvánočním setkání se Svatým otcem. Nejprve byla v 17 hodin zahájena eucharistická bohoslužba, kterou slavil generální vikář římské diecéze kard. Camillo Ruini spolu se studentskými kaplany. Součástí liturgie bylo také představení 150 kandidátů biřmování, kteří dnes začali užší přípravu k přijetí této svátosti. Těsně po mši svaté následovalo setkání se Svatým otcem. Část promluvy, kde
Benedikt XVI. hovoří o nové encyklice je zde:
? Úvaha, kterou vám chci nabídnout, se týká nedávné encykliky o křesťanské naději, nazvané - jak víte ? Spe salvi ?v naději jsme spaseni?, což jsou slova z listu svatého Pavla Římanům (8,24). Duchovně ji odevzdávám vám, drazí univerzitní studenti Říma, a prostřednictvím vás celému světu univerzit, škol, kultury a výchovy. Copak není téma naděje obzvlášť sympatické právě mladým? Nabízím vaší, třeba i kolektivní pozornosti, úvaze i konfrontaci zejména onu část Encykliky, která pojednává o naději v epoše novověku. V 17.století doznala Evropa autentického epochálního obratu a od té doby stále více přijímala mentalitu, podle níž je lidský pokrok dílem vědy a techniky, zatímco víře by měla příslušet jenom spása duše. Dva velké pojmy či mocnosti novověku, rozum a svoboda se tak jakoby odpoutaly od Boha, aby se staly autonomní a pustily se do budování ?království člověka?, postaveného prakticky do protikladu k Božímu království. Odtud se šířilo materialistické pojetí, doufající v to, že se změnou ekonomických a politických struktur, bude možné uvést do života spravedlivou společnost, v níž bude kralovat pokoj, svoboda a rovnost. Tento proces, který nepostrádá historické hodnoty a důvody, však obsahuje hluboký omyl: člověk totiž není jenom produktem určitých ekonomických či sociálních podmínek; technický pokrok není nutně identický s morálním růstem osob, ba dokonce platí, že bez etických principů mohou být věda, technika i politika použity špatně, jako k tomu došlo a dosud bohužel dochází, to znamená nikoli k dobru, ale ke zlu pro jednotlivce i pro lidstvo.?
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy BENEDIKTA XVI je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
