Saudská Arábie.
V islámském světě měla velký ohlas návštěva saudského krále Abdallah Bin Abdulaziz Al Sauda u Benedikta XVI. také proto, že má funkci Kustoda dvou mešit v Mekce a Medině. O reakcích v zemích s muslimskou většinou hovořil pro Vatikánský rozhlas docent dějin arabské kultury a islamologie na univerzitě sv. Josefa v Beirutu,
otec Samir Khalil Samir S.J..
Otče, jaká byla reakce v arabském světě na tuto ?historickou návštěvu saudského krále ve Vatikánu?
Především je nutno zdůraznit, že toto setkání s Benediktem XVI. bylo v ohnisku zájmu některých velkých arabských deníků, jež o něm referovaly podrobně a dlouze. Všechny úsudky byly kladné; podtrhovali srdečnou atmosféru a oboustrannou vůli po dosažení míru. Zvláště vyzdvihly tři body. Prvním byl dialog mezi muslimy a křesťany, a dokonce některé hovořily o dialogu mezi muslimy, křesťany i židy. Druhou věcí, jež byla zdůrazněna, je mír, ale ještě krásnější je fakt, že bylo připojeno úřední prohlášení, jež přinesl všechen arabský tisk, angažovanost v podporování míru, spravedlnosti a mravních hodnot. Toto se mi zdá velmi důležité, protože, jak říkával Jan Pavel II, ?bez spravedlnosti není žádný mír možný.? A to je všeobecný pocit v arabském i v muslimském světě. Dokud nebude, například v případě Izraele a Palestiny, spravedlnost, zvláště pro Palestince, nebude moci být mír. A co se týká dodatku ?šířit, pomáhat prosadit, podporovat mravní hodnoty?, toto má další význam, co se týká pokoje a spravedlnosti: muslimský svět často kritizuje Západ, že nemá mravní hodnoty, že nepěstuje mravní ctnosti, že žije v mravní bezuzdnosti a že ji všude šíří. Všechno, co je vidět ve společenském životě Západu, se totiž jeví muslimskému světu, jako ostatně i křesťanům, že je to život bez mravních a etických hodnot. A v tomto, bych řekl, jsou křesťané a zvláště katolíci ? v mnohých bodech zajedno s muslimy.!
Může toto setkání přinést kladný vývoj pro křesťany v Saudské Arábii?
?Myslím si, že je to první krůček k řešení tohoto problému. Ten je totiž zablokovaný. Současné poměry se stále více pociťují jako anomální i v islámském světě. Existuje záminka, kterou se zaštiťuje Saudská Arábie už dvě desetiletí. Totiž, že Saudská Arábie se musí považovat jakoby za jedinou mešitu a tedy dovnitř mešity nelze připustit jiné náboženství, jako nelze - to namítají oni ? postavit mešitu uvnitř Vatikánu. To je však jasná záminka. To by pak museli postavit mešitu na celém milionu čtverečních kilometrů, jak je rozlehlá Saudská Arábie. V arabském i muslimském světě se šíří stále více cit náboženské svobody, ale dosud se nechápe její hluboký význam. Myslím si, že Benedikt XVI, udělal velmi dobře, že nadhodil toto téma, aniž by požadoval více. Nesmí se totiž mlčet a říkat ?trpělivost, musíme dát čas času?, protože to není k ničemu; ale také není možno požadovat všechno a ihned.?
(jok)
odeslat článek
vytisknout článek
