Vatikán.
V aule Pavla VI. se dnes od 18.00 konal za přítomnosti Svatého otce koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Zazněla na něm, mimo jiné, Beethovenova 9. symfonie.
Benedikt XVI. při té příležitosti řekl:
?Po tomto úchvatném hudebním zážitku bych rád poděkoval všem, kteří přispěli k jeho uskutečnění. Znovu a znovu mě uvádí do úžasu 9.symfonie, toto mohutné mistrovské dílo, jež patří k světovému dědictví. Po létech osamocení a života v ústraní, v nichž Beethoven musel zápasit s vnitřními a vnějšími těžkostmi, které ho uvrhly do životního zklamání a zahořklosti a hrozily udusit jeho uměleckou tvorbu, skladatel, který mezitím zcela ohluchl, překvapí v roce 1824 veřejnost skladbou, která rozbíjí zastaralou formu symfonie a vystupňuje se za účasti orchestru, sboru a sólistů do mimořádného finále přitakání k životu a radosti. Co se stalo?
Pozornému posluchači hudby dává sama hudba vytušit něco, co je základem tohoto neočekávaného výbuchu radosti. Zde skladatelsky ztvárněný strhující pocit radosti není lehkomyslný a povrchní, je namáhavě vybojován, musel překonat vnitřní prázdnotu toho, kterého ohluchnutí vyhnalo do osamocení - prázdné kvinty na počátku první věty a stále znovu se prolamující temné ladění o tom vypovídají.
Osamocení bez jediného zvuku však Beethovena naučilo novému slyšení, které šlo mnohem dál, než je prostá schopnost při čtení nebo psaní notového záznamu, zvukově zažívat hudbu ve vnitřní představě. Přitom mě napadá tajemné slovo proroka Izaiáše, když mluví o vítězství pravdy a práva a říká: ?V onen den uslyší hluší slova knihy a oči slepých prohlédnou z temnoty a ze tmy (srov. Iz 29,18-24). To je narážka na schopnost vnímání těch, kterým ji dává Bůh s milostí vnějšího i vnitřního osvobození.
To vyjádřil sbor a symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, když v roce 1989, u příležitost pádu Berlínské zdi, předvedl právě slyšenou symfonii pod taktovkou Leonarda Bernsteina a změnil text ?Ódy na radost? na ?svobodu, krásných jisker bohů?; a to bylo více než zážitek historické chvíle: pravá radost je zakořeněna ve svobodě, kterou může darovat jen Bůh. On by nás rád - občas právě také v dobách vnitřní prázdnoty a osamění ? učinil vnímavými pro svou nehlučnou přítomnost nejen ?nad světem hvězd? nýbrž i v našem nitru. Tam žhne jiskra Boží lásky, která nás může osvobodit k tomu, co vlastně jsme.
Se srdečným ?Pán Bůh zaplať? vám všem uděluji své požehnání.?
(jok)
odeslat článek
vytisknout článek
