Drazí bratři a sestry,
Dnešní 18.neděli v mezidobí nás Boží slovo podněcuje zamyslet se nad tím, jaký má být náš postoj k materiálním dobrům. Bohatství, přestože je samo o sobě dobré, nelze považovat za dobro absolutní. Především nezajišťuje spásu, ba dokonce by ji mohlo vážně ohrozit. Právě před tím varuje Ježíš svoje učedníky v dnešním úryvku z evangelia. Nepřilnout srdcem k dobrům tohoto světa je moudrostí a ctností, protože všechno pomíjí, všechno může nenadále skončit. Pravým pokladem, který máme bez ustání hledat je pro nás křesťany ?to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici?. Připomíná nám to dnes sv.Pavel v listě Kolosanům, a dodává, že náš život ?je s Kristem skrytý v Bohu? (srov. 3,1-3).
Pozvednout zraky vzhůru směrem k Nebi nás vybízí svátek Proměnění Páně, který připadá na zítřek. V evangelním vyprávění o Proměnění na hoře je nám dána předtucha, jež nám dovoluje nahlédnout do království svatých, kde se po skončení naší pozemské existence budeme moci také my podílet na Kristově slávě, která bude kompletní, úplná a definitivní. Potom bude celý kosmos proměn a konečně se naplní božský plán spásy. Den svátku Proměnění se v paměti pojí s mým ctěným předchůdcem, Božím služebníkem Pavlem VI., který právě zde v Castel Gandoflo roku 1978 dovršil své poslání a byl povolán vejít do domu nebeského Otce. Vzpomínka na něho ať je pro nás pobídkou hledět vzhůru a sloužit věrně Pánu a Církvi, jako to činil on v nesnadných letech minulého století.
Kéž nám vyprosí tuto milost Panna Maria, kterou si dnes obzvláště připomínáme slavením liturgické připomínky Posvěcení římské baziliky Panny Marie. Ta ? jak známo ? je první západní bazilikou, která byla vybudována k poctě Mariině a přebudována roku 432 papežem Sixtem III. na oslavu božského mateřství Svaté Panny, dogmatu, které bylo slavnostně prohlášeno na ekumenickém koncilu v Efesu o rok dříve r. 431. Panna, která měla více než každý jiný tvor účast na tajemství Krista, kéž nás podpoří na naší cestě víry, abychom se ? jak k tomu vybízí dnešní liturgie ? ?používáním vlastních sil, jimiž si podrobujeme zemi, nedali ovládnout chtivostí a sobectvím, nýbrž hledali stále více to, co se líbí Bohu? (srov. vstupní modlitba).
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
