Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Vatikán. Nový dokument Kongregace pro nauku víry vyvolal pobouřené reakce mezi protestanty. Jeho druhé poklidnější čtení ale ukáže, že neobsahuje nic nového, říká kard. Kasper v prohlášení vydaném den po publikaci Odpovědí na otázky ohledně některých aspektů učení o církvi. Jak zdůrazňuje německý kardinál, který má ve Vatikánu ekumenismus na starosti, jde pouze o syntetické shrnutí pozice katolické církve. ?Každý dialog předpokládá vyjasnění různosti pozic. V tomto smyslu právě naši protestanští partneři nedávno požadovali jasně definovaný ekumenismus,? stojí v prohlášení.

Kard. Kasper vysvětlil, že dokument nepopírá, že by protestanské církve byly církvemi, ale upřesňuje, že nejsou církvemi v tom smyslu, v jakém katolická církev chápe sebe sama jako církev. Což je konstatování zřejmé každému, kdo má byť minimální ekumenické znalosti, dodává kard. Kasper, a upřesňuje, že evangelikální církve samy nechtějí být církvemi v katolickém smyslu. Jejich koncept církve a tajemství je odlišný a neodpovídá katolickému. Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů cituje také nedávnou evangelickou deklaraci ?Tajemství a svěcení?, ve které se říká, že chápání církve a služby v katolické církvi není vlastní protestantům.
Kongregace pro nauku víry tedy pouze upozorňuje na to, že běžný termín ?církev? je v katolické církvi užíván v ne zcela stejném smyslu, jako když je řeč například o Federaci luteránských církví v Německu apod.

Nemělo by se ale přehlédnout to, co dokument říká v pozitivním smyslu o protestantských církvích, totiž že ?Ježíš Kristus je v nich skutečně přítomen pro spásu jejich členů?. Vzhledem k minulosti v tomto případě nejde o samozřejmé tvrzení, pokračuje kard. Kasper. Zahrnuje uznání křtu a přestože neopomíjí důležité rozdíly, obsahuje také řadu pozitivních výroků o poslední večeři, slavené v protestantské církvi. ?Deklarace tedy nepředstavuje krok zpět v ekumenickém pokroku, kterého už bylo dosaženo, ale vede nás k řešení ekumenických úkolů, které máme ještě před sebou. Tyto rozdíly by nás měly pobízet a nikoliv rozrušovat, když je nazveme pravými jmény. Deklarace je vposledku naléhavou výzvou k pokračování dialogu.? ? končí kard. Kasper své prohlášení k dokumentu Odpovědi na otázky ohledně některých aspektů učení o církvi.

(job)