Varšava.
"V ekumeně se začíná vracet kontroverzní teologie," uvedl pro polskou katolickou agenturu KAI arcibiskup Alfons Nossol. Předseda Rady Polské biskupské konference pro ekumenismus shrnul současný stav a perspektivy světového ekumenického hnutí na 324. plenárním shromáždění Polské biskupské konference 22. října ve Varšavě.
Stále více se zdůrazňují prvky, které křesťany různých vyznání odlišují. "Faktem je, že věříme jinak, ale nevěříme v Jiného," vysvětlil arcibiskup Nossol. Podle jeho mínění je ekumenismus hledáním nikoli nejnižšího, ale nejvyššího společného jmenovatele. V souvislosti s takovým postojem se doposud zdůrazňovalo především to, co křesťany spojuje. Hlavním mottem bylo: "Toho, co křesťany spojuje je daleko víc, než toho, co je dělí."
V poslední době však deklarace Kongregace pro nauku víry "Dominus Iesus", dokument Spojených evangelických církví i postoj pravoslavné církve, zejména ruské, uvádějí prvky, které jsou různé. Jedním z takových prvků je pojetí reální přítomnosti Pana Ježíše v eucharistii. "Dříve samotný fakt uznání této reálné přítomnosti často křesťanům dostačoval," připomněl arcibiskup Nossol.
Jako příklad takového postoje uvedl Ekumenické dny v Berlíně, ve dnech 29. května až 1. června tohoto roku. Poté, co 31. října roku 1999 došlo v Augsburgu k podpisu společné deklarace katolíků a protestantů o nauce o ospravedlnění, se zdálo, že je cesta k "interkomuniu" otevřená. Berlínské dny se v pojetí protestantů měly stát završením ekumenismu. Na druhé straně pro katolickou církev znamená "interkomunio" završení jednoty v učení a té jsme ještě nedosáhli, proto nemáme právo přistupovat k "interkomuniu", uvedl arcibiskup Nossol. Pokud bychom přistoupili na "interkomunio" s evangelickými církvemi, pravoslavná církev s námi automaticky přeruší veškerý dialog.
Co se týká perspektiv ekumeny, podotýká opolský arcibiskup, byly naznačeny v apoštolské adhortaci ?Ecclesia in Europa?, vydané po II. zvláštním synodu evropských biskupů minulého roku. Každý ekumenismus musí mít počátek v obrácení. Nejde o obrácení z jednoho vyznání na druhé, ale o navrácení se ke Kristu v rámci jednotlivých vyznání. Tak se budeme zároveň vracet k sobě navzájem a všichni společně se v duchu encykliky "Redemptor hominis" obrátíme k lidství. Jan Pavel II. v ní napsal, že všechny cesty církve vedou k člověku a že "člověk je první a zásadní cestou církve," zdůraznil arcibiskup Nossol.
(RaVat)
odeslat článek
vytisknout článek
