Vatikán.
Karel od Sv. Ondřeje, civilním jménem Jan-Andries Houben, pocházel z Munstergeleenu v holandské diecézi Roermond. Narodil se 11. prosince 1821 jako čtvrté z jedenácti dětí. V devatenácti letech byl poslán na vojnu, kde nakonec místo pěti let strávil pouhé tři měsíce. Na vojáka prý trávil moc času v kostele. Po návratu domů pracoval, jako zbytek rodiny ve mlýně, který patřil jeho strýci. Ve čtyřiadvaceti letech oblékl řeholní oděv kongregace pasionistů. V roce 1850 byl vysvěcen na kněze a záhy poté poslán do Anglie, kde působil jako vicemistr noviců a v roce 1856 byl přeložen do nově založeného kláštera Mount Argus na okraji Irského Dublinu. Do rodného Holandska se už nikdy nedostal. Dublinu, v té době, žilo množství britských vojáků a s nemalým počtem veřejných domů nešlo o nějak svaté místo. Otec Karel si Irský národ zamiloval, přestože k jeho chybám nebyl slepý. Díky své nedokonalé angličtině se tu nikdy nestal vyhlášeným kazatelem, zato ho lidé vyhledávali jako zpovědníka. Už za života měl dar uzdravovat. Za otcem Karlem přicházeli lidé z celého Irska, ze všech společenských vrstev, říká postulátor kanonizačního procesu, P. Giovanni Zubiani:
?Vyhledávali jeho pomoc ve svých obtížích, pochybnostech a zkouškách. Když nemoc obrátila vniveč řemeslo nebo kariéru, když šlo o zvláštní případy z duchovního života, když stihla rodiny pohroma nebo tragédie a chyběla jakákoliv pozemská naděje, přicházeli za otcem Karlem. Počet návštěvníků, kteří každý den přicházeli, natolik narostl, že bylo třeba zavést návštěvní hodiny. Jinak by mu nezbyl čas ani na jídlo.?
Na osm let byl pak ještě přeložen do Anglie. V roce 1874 se do Dublinu vrátil a zůstal tu až do své smrti 5.ledna 1893. 16.října 1988 ho Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného. V roce 2005 bylo uznáno za ?vědou nevysvětlitelné? uzdravení pana Dormanse z celkové sepse po perforaci slepého střeva. Ostatky otce Karla jsou uloženy v hrobce na Mount Argus. I dnes se nad jeho hrobem pravidelně konají mše za uzdravení.
(MaS)