Vatikán.
Hlásat Krista v kontextu extrémní chudoby a rozsáhlé korupce je výzva, před níž stojí církev v Mozambiku, řekl Benedikt XVI. biskupům této africké země v rámci jejich návštěvy ad limina. Misijní poslání je pro církev prioritou mezi prioritami. Mnohé a složité jsou však překážky, které brání v evangelizaci více než poloviny obyvatelstva Mozambiku, poznamenal Benedikt XVI. ve své promluvě po pozdravu předsedy Mozambického episkopátu arcibiskupa z Nampuly Mons. Tome Makhweliha. Ten při té příležitosti poukázal na to, že Mozambik, který je jednou z nejbohatších zemí na přírodní zdroje a má velké ekonomické možnosti, se přesto nachází ve stavu absolutní chudoby. Zemí zmítá všeobecná korupce a kriminalita, vykořisťování dělníků a žen, obchod s drogami i s lidskými bytostmi, sexuální vykořisťování. Předseda Mozambické biskupské konference poukázal na to, že současný mezinárodní ekonomický řád, je určován nadnárodními společnostmi a globalizací.
Papež vyzval mozambické biskupy, aby se v této kritické situaci co nejvíce podíleli na životě komunit svých diecézí a věnovali otcovskou pozornost podmínkám lidského i náboženského života, aby byli nablízku svým kněžím svým nasloucháním, vedením a povzbuzováním v jejich často svízelné pastorační službě, a aby doceňovali církevní hnutí a nová společenství oživovaná misijním impulsem. Benedikt XVI. doporučil prohlubovat víru prostřednictvím všech dostupných prostředků: katechezí mladých i dospělých, setkání a liturgií, která vyžaduje inkulturaci.
?Bez této hluboké formace se víra i náboženská praxe stanou povrchními, křehkými a neschopnými odporovat náboženské lhostejnosti, materialismu a novopohanství, fenoménům, které dnes dominují konzumních společnostem.?
Důležitá je také formace v seminářích, pokračoval Benedikt XVI., zejména tváří v tvář krizi povolání, a stálá formace všech apoštolských pracovníků, kněží, řeholníků a řeholnic, katechismů a animátorů hnutí a komunit. Každý křesťan ? podotkl Benedikt XVI. ? přispívá k ?potírání nespravedlnosti, povznáší životní úroveň znevýhodněných jednotlivců i skupin, vštěpuje pravou morálku, vede k toleranci, odpuštění a smíření. Na závěr Benedikt XVI. poukázal na to, že pastýři církve mají inspirovat a podporovat svobodu, která je církvi v její prorocké roli dána a zachovávat zřetelné rozlišení tohoto pastoračního poslání od politických plánů a moci.
(mig)