Řím.
Pozornost k reálné situaci rodin a rostoucím sociálním rozdílům, ale také jasná slova o katolické identitě zazněla včera v promluvě arcibiskupa Angela Bagnasca. Poprvé v roli předsedy Italské biskupské konference zahajoval její plenární zasedání, 57. v pořadí. Těm, kdo jakýkoliv komentář k aktuálním veřejným diskusím považují za vměšování do záležitostí státu, vzkazuje, že církev hájí identitu svých členů, respektuje zdravou laicitu a nabízí ?velká kritéria a hodnoty.? Arcibiskup Bagnasco ukazuje na úspěch Dne rodiny a odpovídá na - jak říká ?pomlouvačná? a ?ideologická - obvinění z homofobie namířená proti církvi.
Italská církev vystupuje jasně a stojí ve službě Kristově radostné zprávě. Nemluví shůry, nechce hrát roli přísného domácího. Nároky na ni určuje Kristus a jeho evangelium, které je plnou mírou humanismu, zdůrazňoval arcibiskup Bagnasco v úvodní promluvě hojně a vesměs pozitivně komentované i v laickém italském tisku. ?Když apelujeme na svědomí ? říkal dále ? nechceme být dotěrní, ale připomínat podstatné obsahy, bez nichž mizí poslední opora každé lidské osoby.? ?Když jako biskupové upozorňujeme ? pokračoval ? snad častěji než se to lidem líbí, na etické a duchovní základy zakořeněné ve velké tradici naší země, je tomu tak proto, že našemu pojetí není vlastní zasmušilý národ, vyprázdněný nihilismem se sklonem k dekadenci, nýbrž národ živý.?
Tématem, nikoliv jen úzce italským, je role církve ve veřejné diskusi. Arcibiskup Bagnasco v promluvě ke svým spolupbratřím v biskupské službě podotýká:
?Rozdíl mezi tím, co patří Císaři a co je Boží, jakožto základní struktura nejen křesťanství, ale také moderních demokracií, nás vede k rozhodnému přesvědčení, že musíme společně a každý svým vlastním způsobem usilovat o rozvoj našich společenství, probouzet v nich duchovní a morální síly, bez nichž lidé nemohou růst.?
Předseda Italské biskupské konference mluvil také o Family Day, velké manifestaci na podporu rodiny, která proběhla v Římě 12. května za účasti více než milionu lidí. Vidí v ní projev laické zralosti, k níž vyzýval II. Vatikánský koncil.
Ke kauze, která zasáhla janovského arcibiskupa osobně, totiž výhružky a osočování, kvůli otevřenému nesouhlasu se zrovnoprávněním homosexuálů a rodin, konstatoval, že obvinění namířená proti církvi a jejím exponentům jsou ?ideologická a pomlouvačná, a navíc zcela v rozporu s duchem a praxí církve, spočívajícím v otevřeném a srdečném přijímání všech lidí bez rozdílu.? Arcibiskup Bagnasco poděkoval také Papežovi za ?projevy blízkosti a povzbuzení? po té, co se stal předmětem vyhrožování:
?Šlo nicméně o epizody postavené na překroucených interpretacích a na podsouvání nikdy nezamýšlených závěrů. Přesto ani okamžitá dementi a upřesnění nepomohla k vysvětlení.?
Janovský arcibiskup se proto zastavil u obav z účelových a násilných různic mezi laiky a katolíky:
?Tyto protiklady ve skutečnosti neodpovídají názorům naprosté většina našeho národa a není je ani možné odvozovat z legitimní různosti postojů k některým - jakkoli důležitým ? tématům, o nichž je potřeba mluvit bez emocí a jasně, v atmosféře uctivého dialogu.?
Dalším z témat zahajovací promluvy 57. plenárního zasedání Italské biskupské konference byly konkrétní problémy rodin, zejména rostoucí ekonomické potíže rodin s více dětmi žijících z jediného platu:
?Jsou to rodiny, které na konci měsíce vyjdou jen s obtížemi. Právě z těchto rodin přicházejí k našim charitativním strukturám stále častější prosby o pomoc ? takže se dokonce vracíme k ?potravinovým balíčkům?, které se považovaly za definitivně překonané ? samozřejmě kvůli důstojnosti jde o pomoc skrytou.?
Arcibiskup Bagnasco mluvil také o nezaměstnanosti, která se snadno stává terénem pro alkoholismus a jiné druhy zásvislostí. Velmi konkrétně reagoval také na rozšířený konzumismus. Vyzval všechny, aby ?utráceli s rozvahou a úctou k tomu, kdo nic nemá, a mohli se tak podělit o něco ze svého také s ostatními.?
(job)