Řím.
V sobotu 29. dubna se svět loučil se slavným violoncelistou, Mstislavem Rostropovičem. Pohřební obřady probíhaly v moskevském chrámu Krista Spasitele, na jehož obnově se Rostropovič osobně podílel, po té, co Jelcin rozhodl rekonstruovat chrám stržený za Stalina.
Mstislav Rostropovič zemřel v pátek 20. dubna ve věku osmdesáti let. Místem posledního odpočinku tohoto velkého skladatele a violoncelisty se stal Novoděvičský hřbitov, kde byl pohřben vedle svých přátel Šostakoviče a Prokofieva. Tisíce lidí se zúčastnily také koncertu na jeho poctu ve velkém Sálu Konzervatoře, kde studoval, učil a zahrál také svůj poslední koncert před odchodem do exilu v roce 1974.
Poslechněte si nyní slova Mstislava Rostropoviče v jeho loňském rozhovoru pro Vatikánský rozhlas:
?Musím řici, že otázka víry je základní otázkou mého života. Není nic, s čím by se dala srovnat. Jsem věřící do té míry, že jsem přesvědčen, že ve všem, co dělám, je někdo, kdo mně vede k tomu, abych činil dobře. Snažím se nedělat chyby. Chtěl bych vám k tomu povědět jednu věc. Čtyři měsíce po té, co jsem odešel do exilu, v roce 1974, jsem měl první koncert. Byl pro papeže Pavla VI. a on nás pak pozval na audienci. Já i moje žena jsme z toho byli velmi vzrušení, ale rozhodli jsme se jít. Bylo tam mnoho lidí. Když jsme dorazili, zjistili jsme, že o nás ví spoustu věcí. Mně dal Papež vatikánskou medaili a mojí ženy se zeptal: ?Budete mít něco proti tomu, když vám věnují kříž?? a v okamžiku, kdy jsme odcházeli a loučili jsme se, obrátil se ještě jednou ke mně a řekl: ?Mistře, mezi zemí a nebem, mezi námi a Bohem jsou velmi dlouhé schody. Vy, mistře, jste v polovině výstupu. Máte ale jeden problém, cokoli děláte, dobře to předtím promyslete. To je totiž buď krok nahoru nebo dolů.? Tato Papežova myšlenka mi doteď pomáhá v životě. Když si uvědomím, že jsem udělal krok směrem dolů, musím pak udělat tři nahoru a vždy se snažím řídit tímto principem.?
- to byla slova Mstislava Rostropoviče z rozhovoru, který poskytl v loňském roce Vatikánskému rozhlasu.
(job)