Rádio Vaticana

Vatikán. Zcela zaplněné svatopetrské náměstí bylo dějištěm asi 500 členného liturgického procesí, které se spolu s Petrovým nástupcem vydalo od obelisku k oltáři na prostranství před bazilikou, kde Benedikt XVI. slavil eucharistickou liturgii Květné neděle, jež se z iniciativy Jana Pavla II. stala také tradičním momentem diecézního slavení Světového dne mládeže. Ten byl letos již XXII. v pořadí. Benedikt XVI. ve své homilii k více než 50 000 mladých mimo jiné řekl:

?Drazí bratři a sestry,
na Květnou neděli se v procesí připojujeme k zástupu učedníků, kteří s radostnou náladou provázejí Pána při jeho vstupu do Jeruzaléma. Stejně jako oni chválíme mocným hlasem Pána za všechny jeho divy, které jsme viděli. Ano, také my jsme viděli a ještě uvidíme divy Kristovy: jak přivádí muže a ženy k tomu, aby se zřekli pohodlí vlastního života a dali se cele do služeb trpícím, jak dodává mužům i ženám odvahu odporovat násilí i lži a vytvářet ve světě místo pro pravdu; jak ve skrytu přivádí muže i ženy k tomu, aby činili dobře druhým a přičiňovali se o smíření tam, kde byla nenávist, a vytvářeli pokoj tam, kde kralovalo nepřátelství.

Palmové procesí je ? stejně jako kdysi pro apoštoly ? především výrazem radosti, že můžeme poznat Ježíše, že nás činí svými přáteli a že nám daroval klíč k životu. Tato počáteční radost je však také vyjádřením našeho ?ano? Ježíši a naší ochoty jít s ním kamkoli nás povede. Úvodní pobídka naší liturgie tedy správně vykládá procesí také jako symbolický obraz toho, co nazýváme ?následováním Krista?. Řekli jsme: ?prosme o milost jej následovat?. Výraz ?následovat Krista? je všeobecným popisem celé křesťanské existence. V čem spočívá? Co konkrétně znamená ?následování Krista??

V počátcích, mezi prvními učedníky, byl tento smysl velmi prostý a bezprostřední: znamenalo to, že tyto osoby se rozhodly zanechat svou profesi, svoje záležitosti, celý svůj život, aby šli s Ježíšem. Znamenalo to přijmout novou profesi: profesi učedníka. Základním obsahem této profese bylo jít s mistrem, cele se svěřit jeho vedení. Následování tak bylo vnější a současně velice niternou záležitostí. Zvenčí to vypadalo jako kráčení za Ježíšem při jeho cestách Palestinou, uvnitř to byla nová existenciální orientace, jejímiž opěrnými body už nebyly záležitosti řemesla, které dávalo živobytí podle osobní vůle, ale naprostá oddanost vůli Jiného. Být Mu k dispozici je důvodem života. Jaké zřeknutí a jaké sebezapření to obnášelo, můžeme z některých scén Evangelia poznat velice jasně.

Tím se však stává zjevným, co znamená následování také pro nás a co je jeho pravou podstatou: jde o vnitřní mutaci existence. Ta si žádá, abych už nebyl uzavřen do vlastního já a nepovažoval svou seberealizaci za hlavní důvod svého života. Žádá si, abych se svobodně daroval Jinému - pro pravdu, z lásky - Bohu, který mne v Ježíši Kristu předchází a ukazuje mi cestu. Jde o základní rozhodnutí: nepovažovat již užitek a výdělek, kariéru a úspěch za poslední smysl svého života, nýbrž přijmout za autentická kritéria pravdu a lásku. Jde o volbu, zda žít pouze pro sebe sama anebo se darovat ? něčemu většímu. Mějme dobře v patrnosti, že pravda a láska nejsou abstraktní hodnoty. V Ježíši Kristu se staly osobou. Následuji-li Jeho, vstupuji do služeb pravdy a lásky. Ztratím-li se, naleznu se.?

Plné znění HOMILIE Benedikta XVI je ZDE

Vzhledem k délce bohoslužby se nekonala tradiční polední promluva z okna papežovy pracovny. Přítomnou mládež pozdravil Svatý otec v jejich jazycích ještě rovnou dole od oltáře. Po skončení bohoslužby si však mladí poutníci španělské řeči, kteří o sobě většinou umějí dát dobře vědět, vynutili svým pokřikem přídavek: ?my tady dole chceme, aby tamto okno bylo otevřené?. Přesně to se pak také stalo, a Benedikt XVI. se ještě objevil v okně, aby je - tentokrát jen mlčky - znovu pozdravil.

(mig)