Vatikán.
Je povinností kněze znovu objevovat bohatství a umění liturgického slavení ? tak komentuje apoštolskou exhortaci Benedikta XVI.
Sacramentum caritatis ředitel Papežského liturgického institutu sv.Anselma v Římě, o. Juan Javier Flores Arcas z benediktínského řádu. Ve ?střízlivosti znaků? a ?jednoduchosti gest? spočívá ? podle Benedikta XVI. - krása eucharistické liturgie. Právě obnovení péče o liturgii a nepatřičnosti některých kroků, nerespektujících její svátostnou povahu, věnoval papež široký prostor ve svém posledním magisteriálním textu, tedy posynodální apoštolské exhortaci
Sacramentum caritatis, Svátost lásky. Obrovský ohlas vyvolala papežova citace zapomenutých pasáží dokumentů 2.vatikánského koncilu o doporučeném užívání latinského jazyka, zejména v určitých specifických momentech církevního života. Apoštolská exhortace se však zaobírá všemi základními prvky toho, co tradice nazývá
ars celebrandi , umění slavit. A právě o významu tohoto termínu katolické tradice hovoří pro Vatikánský rozhlas ředitel Papežského liturgického institutu,
benediktin O.Juan Javier Flores Arcas:
Druhá část exhortace Svatého otce nese název Eucharistie ? tajemství, které se slaví. Pojednává zeširoka právě o ars celebrandi, čímž chce Svatý otec především favorizovat smysl pro posvátno v liturgii, včetně používání vnějších forem, které k tomuto smyslu pro posvátno vychovávají Boží lid. Svatý otec poukazuje na souvislost mezi ars celebrandi a liturgickými předpisy, a říká že umění správného slavení, ars celebrandi, vyplývá z věrné poslušnosti liturgickým předpisům v jejich úplnosti.
Kvůli odhalování tohoto umění slavit, Benedikt XVI. vybízí také ke znovuobjevení latinského jazyka v liturgii, zejména ? říká papež ? při některých příležitostech. Tato jeho pobídka vzbudila různé, i negativní komentáře. Chtěla jsem se tedy zeptat: jaký je správný výklad této pobídky?
Apoštolskou exhortaci je třeba číst celou, jinak se jí neporozumí. Papež tvrdí, že při mimořádných a zvláštních příležitostech ? a zmiňuje stále častější mezinárodní setkání ? je dobré použít latinský jazyk. Čteme-li však dobře odstavec 62, říká doslova: ?K lepšímu vyjádření jednoty a universality Církve bych rád zmínil to, co doporučila biskupská synoda v souladu s direktivami 2.vatikánského koncilu, aby totiž s výjimkou čtení, homilie a modlitby věřících, bylo slavení v latinském jazyce.? Liturgická čtení se tedy mají i při těchto setkáních konat v národních jazycích. Je proto třeba číst všechno a ve vlastním kontextu.
S jakými typy problémů se dnes liturgie ve světě setkává?
Papež ? s odvoláním na to, co řekli synodální otcové, činí, samozřejmě, jen narážky na různá zneužití, která se obvykle v apoštolských exhortacích přesně nevypočítávají. Lékem na tato zneužití je dobrá znalost a postoj, který papež často zdůrazňuje, totiž sensus fidei, církevní cítění, cítění víry: liturgie je liturgií Církve, a nikoli něčím, s čím lze nakládat libovolně. A právě to je v apoštolské exhortaci důrazně vysvětleno.
V tomto smyslu je také zřejmě třeba chápat papežovo oznámení, učiněné v závěru exhortace, o chystané publikaci Eucharistického kompendia?
Ano, je to návrh, který vzešel také z biskupské synody: Kompendium je pobídka shromážďující mnohé elementy, publikované různými vatikánskými úřady, které mohou přispět k lepšímu poznání. Papež tak uzavírá exhortaci výzvou ke správnému chápání, lepšímu slavení a adoraci Svátosti oltářní, jako podmínek dobrého eucharistického života i evangelizace. A to je smysl celé exhortace.
O apoštolské exhortaci Svátost lásky, Sacramentum caritatis ? hovořil ředitel Papežského liturgického institutu sv. Anselma v Římě o.Juan Javier Flores Arcas.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
