Tradice říká, že sv. Zuzana byla dcerou učeného kněze, Gabina, a neteří svatého Papeže Caia (283-296). Nebyla jen krásná, nýbrž okouzlující a velmi vzdělaná. Císař Dioklecián se dozvěděl o jejích půvabech skrze své dvořany a Zuzaniny strýce, Klaudia a Maxima. I usmyslel si, že ji provdá za svého adoptivního dědice Maximiana. Zuzana ale odmítla, s tím, že je nevěstou Kristovou ? a byla odsouzena k smrti. Stihla ještě obrádit na křesťanskou víru své strýce, Klaudia a Maxima. I ti zaplatili víru v Krista životem ? byli upáleni zaživa. Zuzana pak byla sťata beze svědků ve svém domě, na místě dnešního kostela, i se svým otcem, sv. Gabinem. Psal se rok 290.
Krátce na to prohlásil papež Caius Gabinův dům za veřejné křesťanské shromaždiště. Proslulo jako titulus Gabini ad duas domos, a stalo se jednou z pětadvaceti nejstarších římských farností. Původní stavba byla rozšířena papežem Sergiem I. (687-701) na konci 7. století a v 16. století její stěny ozdobily velké fresky s historií starozákonní Zuzany a s mučednickými scénami.
Průčelí kostela, považované všemi badateli za jedno z nesporných děl raného baroka, postavil v roce 1603 Carlo Maderno. Hra pilastrů a polosloupů gradující směrem ke středu, stínohra výklenků a plastických článků i výrazná převaha vertikály, to všechno učinilo z průčelí kostela sv. Zuzany na dlouhou dobu prototyp barokních fasád nejen římských kostelů.
Prostý vnitřek kostela, zdobený jen freskami, ukrývá relikvie mnoha svědků víry. V kapli sv. Vavřince najdete ostatky sv. patrona herců, sv. Genesia. V kryptě jsou viditelné zbytky raného kostela a nedávné vykopávky odhalily dokonce hrob z třetího století, který pravděpodobně patřil někdejšímu pánu domu, sv. Gabinovi. V kryptě jsou také pochována těla sv. Felicity a Silena. Relikvie svatých Caia, Gabina a Zuzany jsou uloženy pod hlavním oltářem.
Další články z podrubriky Postní zastavení
odeslat článek
vytisknout článek
