Drazí bratři a sestry,
Na dnešní den připadá svátek Křtu Páně, kterým se končí období Vánoc. Liturgie nám předkládá vyprávění o Ježíšově Křtu v Jordánu v redakci svatého Lukáše (srv. 3,15-16.21-22). Evangelista podává, jak po té, co byl Ježíš pokřtěn, spolu s mnoha jinými, které přilákalo kázání Předchůdce Páně, otevřelo se nebe a v podobě holubice na Něho sestoupil Duch svatý. V té chvíli zazněl shůry hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení? (
Lk 3,22).
Ježíšův Křest v Jordánu je zmiňován a v různé míře zdůrazňován všemi evangelisty. Byl totiž součástí apoštolského kázání a představoval výchozí bod celého rozpětí faktů a slov, o nichž Apoštolé měli vydávat svědectví (srv. Sk 1,21-22; 10,37-41). Apoštolské společenství jej pokládalo za velice důležitý nejen proto, že za těchto okolností došlo poprvé v dějinách k vyjevení trinitárního tajemství způsobem jasným a úplným, ale také proto, že se touto událostí začalo Ježíšovo veřejné působení na jeho cestách Palestinou. Ježíšův Křest v Jordánu je předzvěstí jeho krvavého křtu na Kříži, a je také symbolem veškerého svátostného působení, kterým bude Vykupitel uskutečňovat spásu lidstva. To je také důvodem, proč patristická tradice věnovala velkou pozornost tomuto svátku, který je nejstarším po Velikonocích. ?Ve Křtu Kristově ? zpívá dnešní liturgie ? je posvěcen svět, hříchy jsou odpuštěny; a z vody a z Ducha se stáváme novým stvořením? (Antifona k Benedictus, ranní chvály).
Mezi Kristovým Křtem a naším Křtem existuje těsná souvislost. Nad Jordánem se otevřela nebesa (srv. Lk 3,21), aby se ukázalo, že Spasitel nám otevřel cestu ke spáse a my po ní můžeme kráčet právě díky novému narození ?z vody a z Ducha? (Jan 3,5), které se uskutečňuje ve Křtu. V něm jsme začleněni do mystického Těla Kristova, kterým je Církev, spolu Ním umíráme a vstáváme z mrtvých a oblékáme se do Něho, jak to několikrát zdůraznil apoštol Pavel (srv. 1 Kor 12,31; Řím 6,3-5; Gal 3,27). Závazkem, který plyne ze Křtu, je tedy ?naslouchat? Ježíšovi: totiž věřit v Něho a chápavě jej následovat plněním jeho vůle. Tímto způsobem se může každý ubírat ke svatosti, cíli, který, jak připomíná 2. vatikánský koncil, je povoláním všech pokřtěných. Pomoz nám Maria, Matko milovaného Syna Božího, abychom byli vždy věrni našemu Křtu.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
