Vatikán.
?Stále aktuální úkol: výchova k míru.? To je titul dnes představeného papežského poselství k nejbližšímu Světovému dni pokoje, 1. ledna příštího roku.
?Církev vždy učí zřejmou a prostou pravdu: pokoj je možný. A co více, nepřestává opakovat: pokoj je povinností. Je to povinnost, která se naplňuje skrze výchovu nových generací. K tomuto úkolu přistupuje zejména naléhavá nutnost vést jednotlivce i národy k úctě k mezinárodnímu právu a k respektu k rozhodnutím přijatým vládou,? píše papež.
Jak Pavel II. připomíná, že už od úsvitu civilizace se vznikající skupiny lidí snažili uzavírat smlouvy a dohody, které dovolovali vyhnout se násilí. Zvláštním okamžikem v historii lidstva je zkušenost II. světové války, která přinesla znásilnění lidské důstojnosti a následně vyzvala k hluboké obnově mezinárodního právního řádu.
Jan Pavel II. ve svém poselství ke Světovému dni pokoje proto poukazuje na široké možnosti činnosti OSN a Rady pro bezpečnost. ?Tato organizace navzdory omezením a zpožděním, významným způsobem přispěla k prosazování lidské důstojnosti, svobody národů a potřeby rozvoje. Ideály Spojených národů se velmi rozšířily ? zejména díky konkrétním gestům solidarity a pokoje ze strany mnoha osob, které působí v nevládních organizacích a v hnutích za lidská práva. To je významný podnět k reformě, která by dovolila OSN efektivně pracovat,? čteme v dokumentu.
Jan Pavel II. se dotýká ve svém poselství také ?zhoubné choroby terorismu?. Konstatuje, že v posledních letech terorismus přinesl kruté masakry. To má za následek stále větší překážky na cestě dialogu a jednání, zejména na Blízkém Východě. ?Aby mohl být boj s terorismem vítězný, nelze spoléhat pouze na represivní a trestná opatření,? zdůrazňuje Svatý otec. ?Důležité je angažovat se především na politické a pedagogické úrovni. Na jedné straně je třeba likvidovat příčiny, ze kterých povstávají situace nespravedlnosti a na straně druhé propagovat výchovu inspirovanou úctou k lidskému životu za každých okolností.?
Své poselství uzavírá Jan Pavel II. reflexí o civilizaci lásky. ?Aby byl na světě ustanoven pravý pokoj, musí spravedlnost nalézt své doplnění v lásce. Není pokoje bez odpuštění. Opakuji to, s pohledem na krizi, která se nepřestává šířit v Palestině a na Blízkém Východě. Řešení se nepodaří nalézt, nepřistoupí-li se na logiku odpuštění,? čteme v textu.
(RaVat)