Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry!
Chtěl bych vás u příležitosti příštího Světového dne migrantů a uprchlíků a s pohledem upřeným na Svatou Rodinu Nazaretskou, ikonu všech rodin, pozvat k zamyšlení nad situací migrující rodiny. Evangelista Matouš vypráví, že těsně po Ježíšově narození byl Josef přinucen odjet v noci do Egypta, a vzít s sebou dítě a jeho matku, aby unikli před pronásledováním králem Herodem (srv. Mt 2,13-15). Můj ctihodný předchůdce, Boží služebník Pius XII., když komentoval tuto evangelní pasáž, napsal v roce 1952: ?Nazaretská Rodina v exilu; Ježíš, Maria a Josef jsou emigranty v Egyptě a tady jsou jako uprchlíci před hněvem bezbožného krále vzorem, příkladem a oporou všem emigrantům a těm, kdo odkudkoli a v každém věku musejí putovat; všem, kteří prchají z jakékoliv situace hrozících perzekucí nebo nouze a jsou nuceni opustit vlast, drahé příbuzné, sousedy, blízké, přátele a vydat se do cizí země? (Exsul familia, AAS 44,1952, 649). V dramatu Nazaretské rodiny, přinucené uprchnout do Egypta spatřujeme bolestnou situaci všech migrantů, zejména přistěhovalců, exulantů, utečenců, uprchlíků a pronásledovaných. Vidíme těžkosti každé migrující rodiny, nepohodlí, pokořování, tíseň a křehkost milionů a milionů migrantů, uprchlíků a přistěhovalců. Nazaretská rodina odráží Boží obraz, který spočívá v srdci každé lidské rodiny, i když je zraněná a oslabená emigrací.

Téma příštího Světového dne migrantů a uprchlíků ? Migrující rodina ? navazuje na témata z let 1980, 1986 a 1993 a má za cíl znovu zdůraznit úsilí Církve ve prospěch nejen migrujícího jednotlivce, ale také jeho rodiny, zdroje i místa kultury života a integračního faktoru všech hodnot. Odloučení jejích členů a chybějící znovu sjednocení působí často rozpad původních svazků. Ustavují se nové vztahy a rodí se nové city; zapomíná se na minulost a vlastní povinnosti, vystavené těžké zkoušce odloučení a samoty. Není-li rodině přistěhovalců zajištěna reálná možnost začlenění a společenství, je těžké předpokládat harmonický rozvoj. Mezinárodní konvence na ochranu práv všech migrujících dělníků a členů jejich rodin, která vstoupila v platnost 1.července 2003 má za cíl chránit migrující dělníky a dělnice a členy jejich rodin. Uznává se tak hodnota rodiny i v tom, co se týká migrace, která dnes představuje strukturální jev našich společností. Církev vybízí k ratifikaci zákonných mezinárodních nástrojů určených k obraně práv migrantů, přistěhovalců a jejich rodin, a v různých svých Institucích a Asociacích nabízí právní poradenství, které se ukazuje stále potřebnější. Za tímto účelem byly otevřeny Poradny pro přistěhovalce, Domy pro jejich ubytování, Úřady sloužící osobám i rodinám a bylo uvedeno do života mnoho dalších iniciativ, které odpovídají na rostoucí požadavky v této oblasti.

Pro integraci rodin přistěhovalců se dělá mnoho, třebaže hodně ještě zbývá udělat. Existují skutečné obtíže spojené s určitými ?obrannými mechanismy? první generace přistěhovalců, které upadají do nebezpečí klást překážky dalšímu dozrávání mladých z druhé generace. Je proto nutné podniknout zákonné, právní i sociální kroky, které by tuto integraci usnadnily. V posledních letech se zvýšil počet žen, které opouštějí svou rodnou zem a hledají lepší podmínky k životu i s ohledem na slibné profesní perspektivy. Nemálo je mezi nimi, ovšem takových, které končí jako oběti obchodu s lidmi a prostituce. Ve sjednocování rodin mohou sociální asistenti, zejména řeholnice, poskytovat cenné a záslužné zprostředkovací služby, které si zasluhují stále většího docenění.

V souvislosti s tématem integrace rodin přistěhovalců cítím povinnost obrátit pozornost na rodiny uprchlíků, jejichž situace se, jak se zdá, v porovnání s minulostí zhoršila, zvláště pokud jde o otázku znovu sjednocování rodin. V táborech, které jsou jim určeny, se k těžkostem logistickým i osobním, které jsou vyvolány traumaty a citovým vypětím z minulých tragických prožitků, někdy pojí dokonce i nebezpečí zatahování žen a dětí do sexuálního vykořisťování jakožto mechanismu přežití. V těchto případech je zapotřebí pozorné pastorační péče, která kromě pomoci schopné zacelit zranění srdce, nabízí podporu křesťanského společenství schopného navrátit kulturu úcty a odhalit pravou hodnotu lásky. Je třeba povzbuzovat ty, kteří jsou vnitřně zlomeni, aby znovu získali ztracenou sebedůvěru. Je třeba se zasadit za to, aby byla zaručena práva a důstojnost rodin a bylo jim zajištěno obydlí, vyhovující jejich požadavkům. Na přistěhovalcích je třeba požadovat pěstování otevřeného a pozitivního postoje ke společnosti, která je přijímá, a uchovávat aktivní pohotovost k nabídkám účasti na společném budování integrované společnosti, která bude ?společným domem? všech.

Mezi migranty je jedna kategorie, která si žádá zvláštní pozornost: jsou to studenti z jiných zemí, kteří se nacházejí daleko od domova bez odpovídající znalosti jazyka, někdy i bez přátel a nezřídka také bez dostačujícího stipendia. Jejich situace se stává ještě obtížnější, jde-li o studenty žijící v manželství. Církev se snaží svými institucemi ulehčit těmto mladým studentům bolestný nedostatek rodinné opory a pomáhá jim integrovat se ve městech, která je přijala, a kontaktuje je s rodinami ochotnými je přijmout a usnadnit jejich vzájemné poznání. Jak jsem již řekl při jiné příležitosti, je poskytování pomoci zahraničním studentům ?důležitou oblastí pastorační aktivity. Mladí, kteří opouštějí z důvodů studia svou zem, se totiž setkávají s nemálo problémy a zejména s rizikem krize vlastní identity? (L´Osservatore Romano, 15.prosince 2005).

Drazí bratři a sestry, kéž se Světový den migrantů a uprchlíků stane užitečnou příležitostí pro zvýšenou vnímavost církevních společenství a veřejného mínění pro potřeby a problémy, jakož i pozitivního potenciálu, migrujících rodin. Obracím se zvláště na ty, kteří se přímo angažují v obrovském fenomenu migrace, a na ty, kteří využívají své pastorační energie ve službách lidské mobility. Slova apoštola Pavla: ?caritas Christi urget nos? (2 Kor 5,14) nás vybízejí darovat se přednostně těm bratřím a sestrám, kteří se ocitli v nouzi. S těmito pocity vyprošuji každému pomoc Boží a ze srdce uděluji apoštolské požehnání!

Ve Vatikánu 18.října 2006

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy