Skoro se nechce věřit, že už v roce 1946 napadlo tehdy začínajícího jezuitského profesora Roberta Busu, že analyticky zpracuje celý corpus textů teologického génia sv.Tomáše Akvinského za pomoci počítače. Ten byl v té době velký asi jako dům a ovládal se pomocí děrných štítků a samozřejmě, že nebyl běžně k dispozici komukoliv jako jsou dnešní PC. Otci Busovi, který pobýval v letech 1947-1949 ve Spojených státech, se však podařilo přesvědčit hlavního manažera firmy IBM Thomase Watsona, aby poskytl tomuto na první pohled ztřeštěnému nápadu podporu.
Tak se začal projekt známý pod názvem Index Thomisticus, skládající se ze 179 spisů, 70ti tisíc stran textu, devíti milionů slov sv.Tomáše a dalších dvou milionů slov ostatních latinských scholastických autorů (pro srovnání: nejznámější Tomášův spis Summa theologiae se skládá z jednoho a půl milionu slov).
Celé toto gigantického dílo, které vznikalo 25 let bylo samozřejmě dílem kolektivu spolupracovníků, mezi nimiž najdeme dva pozdější papeže kard. Giovanni Battistu Montiniho (Pavel VI.) a Busova kolegu ze semináře Albina Lucianiho (Jan Pavel I.). Dílo vyšlo tiskem v letech 1974-1980 a roku 1989 jako jeden z prvních tzv. CD-ROMů a určitě první, pokud jde o jeho teologický obsah.
Už v roce 1974 předpovídá O.Busa revoluci, kterou vnese do komunikace užití počítačové techniky. Za dvacet let se stal každému vlastníkovi počítače běžně dostupným internet, na kterém www.corpusthomisticum.org/iopera.html lze dnes studovat i toto pionýrské dílo kolektivu vedeného italským jezuitou.
Tomu kdo by se divil, proč se právě texty Tomáše Akvinského staly předmětem tak obrovského nasazení o.Busa říká: „Není to proto, že by Tomáš Akvinský měl být považován za jediného katolického učitele, privilegovaného mezi ostatními, nýbrž proto, že dokázal obsáhnout ty ostatní ve formě logicky, lingvisticky a didakticky optimální. A není to jen teolog. Jeho dílo je také a především autentickou encyklopedií, která shrnuje 40 století středozemní kultury. Počínaje mezopotámskou (z níž vychází jazyk Bible) a řeckou, pak latinskou, křesťanskou i arabskou. A tato encyklopedie není abecedním seznamem slov: Tomáš vytváří dynamickou syntézu informací.“
O. Roberto Busovi z Tovaryšstva Ježíšova udělil loňského roku prezident Ciampi nejvyšší italské státní vyznamenání Cavaliere di Gran Croce. Ve svých neuvěřitelných 93 letech svěží na duchu i na těle nepřestává být vědecky činný, přednáší a poskytuje rozhovory.
„Konstantou mého bádání je automatický překlad,“ říká v jednom z nich. „Prozřetelnost mi umožnila pracovat 60 let na dalším obrovském filu (souboru) o 11 milionech slov, abych podrobil zkoušce tuto metodu na textech ve 22 jazycích a 9 různých abecedách: např. v arabštině Korán, v hebrejštině, aramejštině a nabatejštině svitky z Qumranu a jiná díla od arménštiny a gruzínštiny, přes albánštinu a gaelštinu až po finštinu. Ke každému z těchto slov jedno po druhém je přiřazeno 130 bytů interního hypertextu, který definuje morfologii slova a typologii textů, ve kterém se slovo vyskytuje. Je to metoda ukázňování jazyků, kterou ponechávám těm, kdo v ní budou chtít pokračovat.“
„Nejde o to,“ vysvětluje dále svou metodu prof.Busa, „mechanicky překládat text od textu, z jednoho jazyka do druhého, ale o pokusit se zachytit ekvivalenty jednotlivých výrazů. Tak například: s projektem tzv. Bikulturálního tomistického lexikonu se pokouším pochopit, jaký význam mají dnes, ve světle naší kultury, slova použitá před 800 lety sv.Tomášem Akvinským. A překvapilo mne, že výraz ratio seminalis (který se objevuje 400krát a váže se ke stoickému a augustiniánskému pojmu anima mundi) není nic jiného než ekvivalent našeho genetického kódu. Tomáš, samozřejmě, neznal DNA, ale tušil, že musí existovat něco, co má funkci klíče k životu, za který dnes považujeme DNA. Kosmos a život mají kód, program. Ale tento pojem je zkomolen těmi, kdo pokládají evoluci za čistě náhodný proces.“
V oblasti počítačové techniky proslul o.Busa také svými metaforami, když nazval PC „synovcem Božím“, protože je výtvorem lidského génia, jenž je tvorem Božím. Celý kosmos je podle jiného jeho přirovnání „kompjuter, ve kterém běží ohromný program, jehož autorem je ten, který nás stvořil“, a proto - jak říká - „stačí jen pár kroků, aby se od kompjuteru (PC) vystoupilo k andělům“. Neupadá přitom však do nekritického obdivu, a říká také, že internet je „mohutná horská bystřina, kterou lze přejít po vyčnívajících kamenech často s urousanými kalhotami“ .... „Můžeme se svěřit internetu, když nám slouží, ale nenechat se jím opít“, připomíná průkopník informačních technologií v lingvistice, italský jezuita prof. Roberto Busa.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
