Vatikán.
Od časného rána proudily členové hnutí a komunit směrem k náměstí sv.Petra. Společný program byl zahájen v 16 hodin a kromě zpěvů a modliteb ho doprovodily videozáznamy o činnosti více než stovky přítomných hnutí. Jeden ze záznamů rovněž připomněl I.setkání hnutí a komunit s Janem Pavlem II., které se uskutečnilo 30.května 1998.
Svatý otec zahájil v 18 hodin, kdy už se na náměstí a v přilehlých ulicích shromáždilo asi 300 tisíc lidí, hlavní část svatodušní vigilie modlitbou 1.nešpor z neděle Slavnosti seslání Ducha svatého. Mezi jednotlivými žalmy byly vloženy meditace, které přednesl vždy jeden zástupce zúčastněných hnutí a komunit.
Po zpěvu Veni sancte Spiritus pak následovala památka svátosti biřmování, jejíž součástí bylo vyznání víry.
Benedikt XVI. potom pronesl homilii, v níž se zaměřil především na rozměr působení Ducha svatého v životě křesťanů dnešní doby.
Duch tvůrce, kterého vzýváme zpěvem Veni creator Spiritus, je Duchem, který byl již na počátku stvoření.
?Letnice neznamenají jen původ církve a nejsou jen jejím svátkem. Letnice jsou také svátkem stvoření. Svět neexistuje sám ze sebe, vychází z Božího Ducha Tvůrce, z Jeho tvůrčího Slova. A proto odráží také moudrost Boží.?
Boží stvoření podle sv.Pavla ?nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě? (Řím 8,22). Svatý otec připomněl, že my všichni máme být těmito Božími syny, které stvoření a celé dějiny očekávají, a právě Kristův křest nám umožňuje, abychom se jimi stali. Právě dějiny nám ukazují, jak uprostřed velkých katastrof a lidského neštěstí, přichází Boží duch do lidských duší jako světlo, láska a síla.
Duch Tvůrce nám přichází na pomoc v naší slabosti i nyní, při pohledu na tolik špíny v současném světě.
V další části se pak Benedikt XVI. zaměřil na základní aspekty Slavnosti seslání Ducha svatého. Letnice znamenají, že Ježíš, a skrze něho Bůh sám, přichází mezi nás a vtahuje nás do sebe, do svého trinitárního tajemství.
Benedikt XVI. připomněl dva základní aspekty Letnic: Duch svatý nám přináší život a svobodu. Život a svoboda jsou dvě věci, po kterých toužíme. Velká většina dnešních lidí však volí podobný přístup k těmto dvěma hodnotám jako marnotratný syn z evangelia, ten chce pouze užívat života. Brzy však pozná prázdnotu svého života a začne dokonce závidět vepřům. Pozná tak zároveň prázdnotu své svobody. Ježíš však ukazuje jiný koncept svobody: Skutečný život nalézá ten, kdo jej dává. Kristus nám dává svého Ducha, Duch je tedy darováním se Boha. Čím více je někdo ochotný dát život za své bratry, tím více z něj vyvěrá život, zdůraznil Svatý otec.
V závěru pak znovu připomněl tři dary, které jsou plodem působení Ducha svatého a které jsou od sebe neoddělitelné, kromě života a svobody je to i jednota. Jak zdůraznil Benedikt XVI., pro dar jednoty a jeho pochopení je třeba vrátit se k Ježíšovům slovům Nikodémovi: Duch vane kam chce (Jan 3,8). Vůle Božího Ducha není soud, vůle Božího Ducha je vůlí pravdy a dobra. Vanutí tohoto ducha nás nerozděluje, ale spojuje. Duch svatý je Duch Ježíše Krista, Duch, který spojuje v lásce Otce se Synem, Duch, který v jediném Bohu přijímá a dává lásku. Proto svatý Pavel může říci: všichni jste jeden v Kristu Ježíši (Gal 3,28).
(pec)