Rádio Vaticana

Řím. Poutní místo P. Marie Božské lásky, Madonna del Divino Amore, zná v Římě každý. Leží nedaleko Via Appia na jižním předměstí Věčného Města. Jeho historie sahá do 18. století, ale v povědomí Římanů díky záchraně města za II. světové války, přičítané právě modlitbě k P. Marii. Více nám poví rektor svatyně, mons. Silla:

?Svatyně vyrostla na jednom kopci nedaleko Říma roku 1740 poté, co jednoho poutníka napadli pastýřští psi. Bezradný poutník upřel zrak k obrazu namalovanému na starověkých hradbách Pevnosti Leva. S vírou se obrátil k P. Marii jednoduchými slovy: ?Maria, smiluj se!?. Zachránil se a od té doby trvají zázraky, projevy milosrdenství a zázračná uzdravení, až dodnes. Významnou událostí bylo, když obraz P. Marie byl donesen během druhé svět. války do města Říma. Tenkrát se k ní obraceli s vírou, s nadějí a obavami všichni Římané, včetně Pia XII, který vybídl, aby byl před Madonou složen slib, aby byl Řím ušetřen před útokem německého a anglicko-amerického vojska. Datum slavnostního slibu bylo určeno na 4. června. Je důležité připomenout, že dvě hodiny na to byl Řím osvobozen. Němci opouštěli Řím bez boje, zatímco anglicko-americká vojska vstupovala v klidu do Říma.?

Benedikt XVI. přijel na poutní místo P. Marie Božské lásky v pět hodin odpoledne. Podobně jako Jan Pavel II. před 27-ti lety zvolil za svou první návštěvu tohoto poutního místa první den mariánského měsíce. Po přivítání kardinálem vikářem, Camillo Ruinim a rektorem Svatyně, mons. Pasquale Sillou, papež vedl modlitbu růžence před uctívaným obrazem.
Ve své promluvě pak Svatý otec znovu prošel pět tajemství radostného růžence, které - jak řekl ?staví před oči našeho srdce počátky naší spásy?. A zastavil se také u titulu P. Marie Božské lásky:

?Drazí bratři a sestry, na tomto poutním místě uctíváme Nejsvětější P. Marii s titulem Madonna del Divino Amore. V plném světle tak vidíme pouto, které váže P. Marii k Duchu Svatému, už od počátku její existence, kdy se v ní od samého počátku při jejím početí zabydlel Duch, který je Láskou věčného Otce a Syna, a uchránil jí od každého stínu hříchu. Potom tentýž Duch dal v jejím lůně život Božímu Synu, a dále po celý její život v milosti Ducha se naplňovala Mariina slova: ?Hle , služebnice Páně?, a nakonec, mocí Ducha Svatého byla Maria vyzdvižena v celé konkrétnosti svého lidství, po boku svého Syna, do slávy Boha Otce.?

Benedikt XVI. ve svém projevu vzpomenul ?s hlubokou účastí? oběti sesuvu půdy, který včera na Ischii pohřbil čtyři členy rodiny, z které přežila jen matka. V závěru pak připomněl vyslyšený slib Římanů z 4. června roku 1944 a dodal:
?Slib mluvil o odhodlání opravit a zlepšit vlastní morálku, uvést ji do většího souladu s Pánem Ježíšem. Také dnes se potřebujeme obrátit k Bohu, k Boží Lásce, aby byl svět osvobozen od válek a terorismu. Připomínají nám to bohužel oběti, jako vojáci, kteří padli minulý čtvrtek v Nássiriji v Iráku a které svěřujeme mateřské přímluvě P. Marie, Královny míru.?

Promluvu zakončil Svatý otec výzvou formulovanou v encyklice Deus Caritas est (č. 39): žijme láskou, abychom nechávali vstupovat Boží světlo do světa. Před návratem do Vatikánu navštívil Benedikt XVI. také nový kostel v areálu poutního místa, který vysvětil v roce 1999 Jan Pavel II.

(job)