Vatikán.
Dnes v podvečer předsedal hlavní penitenciář Svatého Stolce, kardinál James Francis Stafford, kající liturgii v bazilice Sv. Petra. Během bohoslužby měli věřící možnost vyzpovídat se v řadě různých jazyků. K dispozici jim bylo 60 kněží.
?Je možné odpustit, to, co se stalo, zrušit činy minulosti? A kdo má vlastně odpouštět?? ? ptal se ve své promluvě kardinál Stafford.
?Mnoho kajícníků je obětí nespravedlivého jednání ze strany druhých a chovají k nim zášť. Nicméně dokonce i oběti musí objevit, že jedině Ježíš je ?výkupná oběť za naše hříchy? (1 Jan 4,10). Jménem každé oběti Ježíš ?jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje? (Žid 10,14). Boží syn a člověk bez hříchu se nabízí výměnou za hříšníky a vítězí nad nezvratností času. Všechni tak jsou osobozeni, vykoupeni, zbaveni viny a hříchu. A Bůh je věrný svému příslibu: ?na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.?(Žid. 10,17)
To byla slova kardinála Stafforda při dnešní kající bohoslužbě v Bazilice sv. Petra.
Kazatele papežské domu, P. Raniera Cantalamessy, jsme se zeptali na křesťanský význam pokání a odpuštění:
?Odpuštění má vždy dvě dimenze: odpuštění, o které prosím, a odpuštění, které dávám. Důležitější je to, o něž prosíme Boha, protože odtud všechno začíná. My musíme odpouštět druhým ? říká sv. Pavel ? tak jako Bůh v Kristu odpustil nám. Ve Svatém týdnu bychom tedy měli žádat odpuštění od Boha a činit tak podle prastaré tradice církve, tedy ve svátosti smíření. Zpověď alespoň na Velikonoce předepisuje už kánon IV. Lateránského koncilu, tedy v době sv. Františka z Assisi. Zpověď v nás vytváří možnost odpouštět druhým, protože odpuštění nepřichází samo sebou, přirozeně. Můžeme ho žádat jedině skrze Boží milost následujíce příkald Krista, který odpustil nám...?
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
