Řím.
Na Papežské univerzitě Santa Croce se konal 10. ročník mezinárodní konference teologických fakult. Letošní téma bylo nazváno: Nová religiozita a vztah mezi náboženstvím a filosofií. Jednotlivé příspěvky hostů se snažily z různých stran dotknout hlavních současných témat a otázek, které přináší duchovní a myšlenkový vývoj společnosti 21. století.
Např. profesor Luis Romera z univerzity Santa Croce se zamýšlel nad tím, jak změněný filosoficko-kulturní kontext ovlivňuje diskuse o náboženství. Navzdory tomu, že se náboženství celkově přisuzuje menší význam, nemůže se jeho existence přehlížet, především tehdy, když se dochází k rozporům mezi různými filosofickými postoji. ?Antropologická důležitost náboženství, a především křesťanství, se objevuje jako základ pro sebepochopení a existenciální sebezdůvodnění člověka přítomné doby,? zdůraznil prof. Romera.
Zajímavý postřeh připojil také Enrico del Covolo, profesor klasické literatury na Papežské salesiánské univerzitě. Při srovnání člověka klasické řecké epochy a člověka dneska se objevují překvapivé souvislosti. Dříve člověk nepřikládal velkou váhu mýtům, tak jako dnes se nepřikládá váha náboženství, ale zároveň sám sebe nemohl z duchovních souvislostí vyloučit a každý jeho životní projev nabýval také jistý náboženský rozměr. Setkávání prvotních křesťanů s pohany nebylo nakonec otázkou změny zvyklostí, ale volby, jak hledat a nalézt pravdu.
Prof. Horst Burkle z univerzity v Mnichově se zamyslel nad otázkou plurality náboženství. V tomto bodě je třeba rozlišovat různé náboženské techniky a metody, které ovšem vycházejí z jediné náboženské víry (např. v případě buddhismu).
Podle statistik provedených Centrem pro studium nových náboženských směrů (CENSUR) se za minulých sto let objevilo velké množství nových náboženských proudů, v USA je to až 1500 náboženských směrů, v Itálii 300, v Africe dokonce několik tisíc. Počet příznivců se přitom pohybuje zpravidla od několika procent populace až do počtu několika jednotlivců.
(pec)
odeslat článek
vytisknout článek
